Moje momentální já...
Kdo jsem? Jak žiju? Co dělám? Jak se chovám?
No, stejně to nikoho nezajímá.
Tak si tedy povíme o něčem jiném.
O čem? Já nevím.
Prostě něco napíšu.
...
Co třeba povědět si něco o skutečnosti v jiném smyslu?
...
Co je skutečnost a co je jen magický trik? Pokud by jste se ptali, tak ano, dívám se právě na Podfukáře 2. Skvělý film. Doporučuji.
Nicméně. Kouzelníci v dnešní době? Jako první si vybavím Harryho Pottera a spol. Ale o tom teď mluvit nechci. Myslím ty kouzelníky, co fungují na propracovaných tricích, které jakmile zjistíte, jak fungují, ztrácejí pointu. Jenže ani o tom se mi dneska bavit nechce.
...
Takže sem napíšu prostě nějaký příběh, co mě z hlavy napadne. Enjoy!
...
"Tatí, tatí, máma se o mě zase bojí." Malá asi šesti léta holčička utíkala s úsměvem ke svému tatínkovi. ,,Víš maminka nikdy nepochopí, že tatínek je profesionál." To už za nimi došla i ustaraná hnědovláska. Bylo naprosto jasné, že dívenka, co přišla před chvílí byla její dcera. Byly si moc podobné. Tedy až na ty vlasy. Maminka měla vlasy tmavě hnědé skoro až černé a vlasy její dcery byly ohnivě rudé. Nebyla ale jediná zrzka v rodině. Byla zrzavá po tatínkovi. Proto také vystupovali jako "The Redheads".
,,Ale Tino, však to Mia dělala už tisíckrát." řekl rudovlasý muž v černém obleku s červeným lemovaním a v ruce svíral klobouk v jehož lemu bylo zastrčené srdcové eso. ,,Ne, je to teprve po 14. s diváky a po 45. pokud počítáš zkušební pokusy." vyjádřila se brunetka, která si byla svou odpovědí naprosto jistá. ,,To je každopádně jedno. Sám jsem kontroloval, jestli vše funguje." řekl zrzek a otočil se na svou dceru. ,,Mio jdeme, už je čas." Holčička se podívala na otce a kývla. Pak na sobě ale ucítila něčí dotyk. Otočila se a viděla svou matku, která ji však vtáhla do obětí. ,,Nezklam mě maličká. Věřím ti." zašeptala Tina své malé zrzavé dceři. Ta se usmála, odtáhla se od své mamky a protočila se ve svém obleku, který byl až na velikost stejný jako ten jejího otce. Holčička se uklonila a smekla kloboukem, který byl také stejný jako otcův. ,,Těší mě, já jsem Mia Maxová, nejlepší mladá kouzelnice, kterou znáte. Nezklamu Vás slečno, nebojte se." Když to dořekla na zem dopadlo srdcové eso, které ještě před chvílí drželo na klobouku....
,,Pokud umíte vykouzlit úsměv na tváři, tak jste právoplatný kouzelník."
...
To by bylo pro dnešní kapitolu vše.
Díky za přečtení.
Vaše Felis
ČTEŠ
Rádoby dokonalá
RandomYou were born to be real, not to be perfect...Tento citát docela vystihuje to, čemu se chci věnovat v této knize. Místo toho, abych vám ukazovala, že jsem dokonalá, ikdyž nejsem, Vám zde chci ukázat své pravé já. - - - Přeji pěkné čtení, Felis.