Something Just Like This (Dramione)

Prolog

"Idiot," zavčela jsem a hodila do sebe dalšího panáka ohnivé whisky. "Jak se může ještě po roce, co jsme se rozešli takhle zajímat."

Pokračovala jsem v nadávání, a i když to byl teprve můj třetí panák, rozhodla jsem se dát svým emocím průběh. Ronald debilní Weasley... Podvede mě a po roce žebrá, abychom ho vzala zpátky, což jsem samozřejmě odmítla a vzhledem k tomu, že se rozhodl usídlit za mými dveřmi, tak jsem sešla po požárním schodišti a vydala se to zapít. Protože jeho kňourání o tom, jak lituje toho, že mě podvedl ze dvěma holkami najednou (a určitě to nebylo poprvé) se nedalo poslouchat.

"Že jsem se nepřestěhovala," prskla jsem a mávla na číšníka.

"A proč bys to dělala Grangerová?"ozval se za mnou nechvalně známí hlas Draca Malfoye, který mi ze života dělal peklo.

"Dneska je den blbec," zavrčela jsem naštvaně a položila hlavu na bar. "Ani v hospodě nemá člověk klid."

"Tak se hned nečerti, když ti koupím panáka, řekneš mi to?" zeptal se a posadil se vedle mě. Věděla jsem, že dělám chybu, ale nic lepšího jsem na práci neměla a když mi pak Malfoy pomůže domů, kde by mohl být pořád Ronadl, naštvala bych ho.

"Za dva," odpověděla jsem a zvedla hlavu a podívala se na něj. On jen s úsměvem zakroutil hlavou a mával na barmana. Nechápala jsem. On se usmíval. Nezvyklý pohled. Ale za to velmi příjemný.

O tři panáky ohnivé whisky později...

"Ještě jednou," ušklíbl se Malfoy, který se nezdál být tak opilý jako já, ale já taky byla o tři panáky napřed. "Před rokem jsi se rozešla s Weasley?"

"Ano," ušklíbla jsem se.

"Protože jsi ho našapala v posteli se dvěma holkami, správně?" ptal se dál, aby zjistil, jestli to z mého vyprávění pochytil správně.

"Ano," pokývala jsem hlavou.

"Na to potřebuji ještě jednoho panáka, krásko, protože asi tak snadno nerozdýchal, že někoho jako tebe podvedl. Zrovna on a se dvěma holkami," smál se nevěřícně.

"Zapomněl jsi na to nejlepší," ušklíbla jsem se a bylo mi jedno, že mi říká krásko. "Po tom roce za mnou přijde a prosí o odpuštění."

"Proto jsi přemýšlela nad, že se odstěhuješ?" zeptal se.

"Jo a i když bych šla ráda domů, tak nemůžu, protože po požárním schodišti se nevyškrabu a nechci ho potkat u hlavního vchodu."

"To je problém," tajemně se ušklíbl a objednal dalšího panáka.

O dva hodiny později...

"Nemyslím se že je dobrý nápad Draco," poznamenala jsem, když mě přitlačil ke zdi u sebe v bytě líbal na krk.

"Tak nemysli, většinou to pomáhá," odpověděl a políbil mě na rty. Moje reakce byla oplácet mu úžasné polibky a přestat přemýšlet.