Vlkodlak

9.kapitola

Ta chvilku zůstala stát před pokojem s blaženým výrazem na tváři. Když konečně zašla do pokoje šla si dát horkou koupel. Byla tak unavená, že se zachumlala do peřin a ve vteřině usnula. Dnes se jí usínalo krásně. Pořád cítila teplo Damiánova těla a jeho žhavé rty na těch svých...

,,Tak co bratře, jak ti šlo utěšování?" Řekla Alex Damiánovy hned jak vešel do salónku s potutelným úsměvem na rtech...

,,Ty jsi nás viděla tak se nedělej hloupou.."

,,Ano viděla .. Jsi hotový Casanova..."

,,Možná trochu. Já ji mám opravdu rád. Zdá se, že ona mě taky."

,,Má už jen z toho jak vaše srdce tepala jako jedno. Je to až neuvěřitelné myslela jsem, že je to jen báchorka. Že se můžeme vtisknout jeden do druhého, ale vy dva jste toho  jednoznačným důkazem... Možná proto si ji poznal mezi lidmi ...  A co dál?"

,,No  zjistíme jak to bylo s její rodinou a naučíme ji vše co musí znát vlkodlak jejího postavení ... Pak snad časem vstoupí do smečky po mém boku ... "

,,A pokud ne? Pokud Isabela nepodlehne tvému šarmu. Víš sám, že odmítá sama sebe a přeměny ji nejdou. Časem se její přeměny stanou vynucenými silou temné poloviny. Pochybuji, že bude mít dost síly a vůle zvládnout sílu temna uvnitř svého nitra. Víš jak může dopadnout..?"

,,Ano to vím... Ona to zvládne.... stane se součástí smečky. Pomohu ji přijmout samu sebe..."

,,Ať chceš nebo ne. Někdo se hodně snažil, aby odmítala to čím je. A neříkej mi, že  někdo z těch co Isabelu střežili neměl ani tušení. Co by mohla být zač.. Co když to byl záměr. Vychovali ji tak, aby nás nenáviděla z hloubi duše. Milovala své lidské rodiče ... co když věděli .... pokud Isabelu dostaneme do rukou a ona se nikdy nestane součástí smečky .... Tím pádem se otočí vůči všem jako vraždící monstrum .... I my bychom měli co dělat ji zvládnout to víš.... jako čistokrevná pod vlivem temné strany bude nezastavitelná ..."

,,Pochybuji, že by ji tak chránili a opatrovali když by věděli, že je jedna z nás. Spíš si myslely, že nějakým zázrakem přežila vlkodlaky a nestala se jedním z nich.  Třeba si mysleli, že vládne nějakou mocí či schopnostmi. Jednou až nastane čas tak bude jejich zbraní proti nám ... "

,,To je asi fakt. Bohužel pokud se naplní naše obavy tak bude zbraní proti všem ...."

,,Snad Isabela nenaplní naše obavy a s naší pomocí vše zvládne.."

,,To doufám."

,,Půjdu se na ni podívat a pokud nespí tak ji říct co ji čeká zítra ráno."

Alex šla za Isabelou. Ta zrovna bojovala na posteli sama se sebou ... Krásné sny se změnily v noční můru ..  Všichni kolem umírali vlkodlaci i lidi... Varovný signál .. Než stačila Alex Isabelu vzbudit ta vyskočila z postele. Ve vzduchu se přeměnila a na zem dopadla jako vlkodlak .. Těžce oddechovala. Chvilku ji trvalo než se uklidnila. Když zjistila, že je v bezpečí .. přeměnila zpět.

,,Isabel jsi v pořádku?" Ptala se ji Alex se strachem v hlase..

,,Jo. Nic to není. Jen se mi zdál špatný sen ... "

,,Isabel nezlehčuj to. Tohle nebyla jen obyčejná noční můra. Tvoje tělo na to reaguje. Prožilo to ... Co se ti zdálo? Pověz mi to.."

,,Já ani nevím .. už se mi to všechno míchá. Někdy jsem zpět u nás doma a vlkodlaci zabíjejí lidi kolem ... ale pak sem jinde. Je mi to povědomé, ale nevím odkud .. ještě to mám jako v mlze.... Ten signál signál... Já nevím proč, ale pak už tu přeměnu nezastavím. Tělo si dělá co chce ... "

,,To je varovný signál. Už minule  jsem si všimla, že na něj reaguješ."

,,Opravdu?"

,,Ano tvé tělo podvědomě ví co má dělat. Jako přeměněná nejsi tak zranitelná. Jsi silnější."

,,Aha, to jsem nevěděla."

,,Dostali bychom se k tomu zítra při tvém cvičení."

,,Ale co to se mnou je? Proč tobě a ostatním ten signál nic nedělá?"

,,Isabel někde hluboko v tvé paměti jsou vzpomínky na události, které předcházeli životu u lidí. Vzpomínky na tvou skutečnou rodinu. Na to co se stalo. Tenhle signál může mít s tím vším spojení. Pro tebe to bylo trauma proto možná tělo reaguje tak přehnaně..."

,,A to to bude tak už na furt ....? Protože ten zvuk nebo signál používáte normálně.. To se pak jako neovládnu a tělo si bude dělat co chce?"

,,Neboj budeme na tom pracovat. Časem se snad vyrovnáš se všemi vzpomínkami z minulosti ...  Teď si běž zase lehnout. Je na tobě vidět únava.."

,,Ale mě se nechce opravdu..."

,,Isabel bez debat! Šup do postele!"

Isabela sice brblala, ale zalezla si do postele... ,,Seš horší než moje máma .. ona se alespoň nechala umluvit..."

Alex se usmála. ,,To víš potřebuješ pevnou ruku ...."

,,Já vím jsem jenom dítě. Předhazujete mi to tu pořád ... Ale já už nejsem dítě ... "

,,Vždyť já vím .. Ostatně jsem vás dnes viděla s Damiánem ... "

Isabela zrudla. ,,Co?? Co si přesně viděla ..." Blábolila Isabela a Alex se vyloženě bavila jejími rozpaky.

,,Všechno." Usmála se Alex.

,,Tobě to nevadí?" Podivovala se Isabela.

,,Ne, proč. Damián si tě vybral. Podle mě si vybral dobře. Až se vše naučíš budeš mu oporou při jeho nelehkém úkolu."

,,Já ani nevím. Vždyť  jsme si dali zatím jen pusu a ty tu mluvíš snad o manželství ... "

Alex se usmála. ,,Však na má slova dojde. Uvidíš."

Temná strana se pomalu dere na povrch ... 

Ovládne se Isabela nebo podlehne jejímu vábení ...