18. kapitola

44 2 0
                                    


 Damián vzal koně a vyrazil. Dojel až na mýtinu. Sesedl z koně. Něco ho tam táhlo. Nechápal proč tady... Stál zády k lesu a díval se dolů k řece. Ano bylo to to místo odkud s Isabelou  spadly... 

Isabela uviděla muže stojícího u vody. Přikrčila se k lovu... Vystartovala .. Už chtěla  zaútočit. V tom se muž otočil a ona uviděla ty oči ... Zastavila se ... 

,,Isabel..." 

Isabela se přeměnila. Celá se chvěla. Byla vyčerpaná, zmatená ...  Padla na kolena. Damián ji v poslední chvíli zachytil do náruče. 

,,Da..."

,,Ano jsem to já miláčku."

Isabele blesklo hlavou vše co měla zapomenout. Něha, láska, důvěra. To vše matka viděla ve vzpomínkách Isabely, která si je v tom to stavu nedokázala ohlídat a tak spojení s matkou ukončit. To už Isabela nezvládla příval vzpomínek a políbila Damiána tak vášnivě. Nedokázali se od sebe odtrhnout.  Jejich mysle se propojily on viděl co se stalo a Isabela co se stalo jemu ..

,,Jak si mohl.."

,,Isabel byla to jediná možnost jak nerozpoutat válku a zároveň tě snad neztratit na dobro..."

,,Já byla ztracená ... něco mi chybělo .. už vím co. Mé druhé já ... " Isabela Damiána objala a opět líbala. Jejich značky se opět dokreslily, ale tentokrát ne černé jako tetování, ale zlaté.

,,Co to je?" Ptala se Isabela.

,,To nevím ..." Řekl Damián.

,,Ale já ano." Řekla Ester, která sesedla z koně. 

Isabela se přitiskla k Damiánovi.

,,Vím, že jsem slíbil, že ..."

,,Musím se vám oběma omluvit. Byla jsem zaslepená .. Měla jsem vidět to co Alex ..."

,,A to je co?" Ptala se Isabela.

,,Ten znak co máte na rukách už se neobjevil víc jak 1000 let... Je to znak nejen královského páru propojeného myslí, ale duší a podstatou..."

,,Což pro nás znamená co?" Ptala se nedůvěřivě Isabela. ,, To můžeme být spolu?"

,,No...." Damián věděl, že ať je spojuje cokoliv musí mít požehnání Ester.  ,,Bez svolení tvé matky nemůžeme být ... "

,,To neříkej... Né po tom všem ... " Řekla Isabela pomalu se slzami v očích.

,,Jistě, že můžete být spolu. Myslím si, že jste nejen mě, ale všem dokázali sílu lásky, která vás spojuje."

,,A to budeme moct zůstat tady ... ?????"

,,Pokud tu budu moct pobít chvilku s vámi, abych tě konečně poznala?"

,,Určitě. Budeme jen rádi.. Hlavně Alex..."

,,No počkat ... To jako, že tu budu mít dvojitý dozor." Usmívala se Isabela.

Bylo to poprvé co ji Ester viděla smát se. Pak se vydali všichni zpět na zámek. Překvapená Alex je vítala. Damián jí pak uvolnil své myšlenky, aby byla v obraze.

,,Takže jsem měla pravdu."

,,Ano a dlužíme ti velkou omluvu. Ale teď musíme tady do Isabely dostat nějaké jídlo a pak šup do hajan."

,,Ale teď když jsem ... konečně tady...."

,,Bez debat! Seš ráda, že se držíš na nohou" Řekly Alex, Ester a Damián najednou.

Najedla se a už ji Damián nesl do postele, ani ji nemusel přemlouvat, aby si lehla. Usnula mu už v náručí když ji nesl do pokoje. Když ji uložil vrátil se za Ester a Alex, které už vášnivě debatovaly o Isabele.

,,Tak co spí?"

,,Ano usla mi už v náručí, když jsem ji nesl do pokoje. Je absolutně hotová."

,,Není se čemu divit. Ester mi říkala, že skoro nejedla ... a navíc ta cesta..."

,,Já vím. Měl jsem za ni víc bojovat. Nevzdat se tak rychle..."

Ester se postavila. ,,Bojoval si, ale na druhou stranu si jako pravý král. Obětoval si vlastní štěstí jen, aby byl mír. To je něco co dokáže málokdo... Jsem ráda, že si Isabela vybrala takového muže. Jen mi trochu potrvá vyrovnat se s tím, že už není tím děvčátkem, které mi vzaly... No pořád se má co učit. Teď o dost více vzhledem k jejímu postavení. Navíc nás čeká rada všech kmenů. Jistě nebude doba daleká a najde se někdo kdo zpochybní vaše nástupnické právo."

,,Ale já ani nechtěl vládnout všem... "

,,Jenže osud tomu tak chtěl. Musíš se k tomu postavit jako muž. Je před námi nelehká doba. Musíme Isabelu připravit a to velmi rychle. Na to aby mohla předstoupit před kmenové vůdce."

,,S Jižním kmenem  problém nebude ..."

,,Ani se Severním..." Dodala Ester.

,,Ale Západní a Východní kmeny jsou dost bojovné a rozhodně neuznají svrchovanost tebe a Isabel."

,,Snad nebude třeba souboje vůdců..."

,,To také doufám.."



VlkodlakKde žijí příběhy. Začni objevovat