Kdo změní Calvina Jonese?

PROLOG

Calvin Jones seděl v koženém křesle, hned vedle kanceláře svého manažera, Roberta Sterlinga. Nervózně se ošíval a očima těkal z jedné zlaté desky na druhou. Ty totiž zdobily snad všechny zdi Streling Star Productions a sám Calvin jich za své roční působení pod touto firmou napočítal přinejmenším tisíce. Popravdě se zastavil hned u první stovky, protože na zbytek neměl náladu a ani čas, ale to už byl prostě on.

Jakmile daná činnost vyžadovala delší soustředění a nebyla přímo spjatá s alkoholem, drogami, psaním písní či dívkami, Calvina přešla chuť zhruba do půl hodiny.

Sám sebe přistihnul, jak zběsile klepe pravou nohou, a tak ji vlastní dlaní přirazil k zemi. Nebylo divu, když posledního jointa měl naposledy včera odpoledne. Přísahal Sterlingovi, že na příští schůzce z něj nebude cítit marihuana, ani víno, a toho slibu chtěl dostát alespoň týden.

Sráč Sterling, pomyslel si a hlasitě si odfrknul.

To zaslechla i recepční na konci chodby, která na Calvina „nenápadně" pomrkávala. On o ni ovšem zájem vůbec nejevil. Už.
Spal s ní celkem dvakrát, což z ní dělalo jednu z jeho nejdelších známostí. Ačkoliv pořádně neuměla ani rozepnout jeho kalhoty, byla jediná, která ho po jeho oplzlých řečech, které si po aktu milostném zpravidla nikdy neodpouštěl, neposlala k šípku a nevystrnadila polonahého na chodbu před její byt. Patrně proto si zasloužila víc pozornosti, než stovky těch před ní, které obyčejně dopadaly na vlas stejně. Uplakané, zlomené a opuštěné.
Přestala ho bavit zrovna včera, když v baru v Soho potkal smyslnou růžovovlásku s plnými... rty.

„Pan Sterling vás očekává." Švitořila recepční, přičemž jí z tváře nemizel její roztomilý úsměv.

Calvin beze slova vstal, zmáčknul kliku a po pár krůčcích se octnul v majestátní pracovně Roberta Sterlinga, manažera všech britských zpěváků a zpěvaček, jejichž talent za to fakt stál.

Ačkoliv se Calvin umístil až na čtvrtém místě v soutěži zvané X-factor, Sterling si ho všimnul a téměř okamžitě mu nabídnul smlouvu. Vzhledem k tomu, že Calvina doma ve Warringtonu nic hezkého nečekalo, podepsal ji okamžitě.

Jeho kancelář neměl rád od prvního dne, kdy ji navštívil. Calvinův nos vždycky otupila vůně velmi těžké, drahé kolínské a oči si zase musely dlouho přivykat šeru, jež ve velké místnosti věčně panovalo.

„Sterlingu, brachu!" Volal ode dveří na svého šéfa.

Neměl důvod se obávat žádného kázání či pokárání, jelikož již celé dva týdny plnil Strelingovo ultimátum. Za jeho prohřešky, jichž se dopouštěl v minulosti klidně i každý den, mu jeho manažer stanovil ultimátum. Ještě jeden kiks a rozváže s Calvinem spolupráci.

O návratu do rodného Warringtonu Calvin nechtěl ani slyšet, proto raději nedělal nic zakázaného, a když, tak jedině v perfektním utajení.

„Sednout." Zahřmělo od masivního pracovního stolu.

Calvin mlčky zaplul do židle před ním.

Robert Streling se vzpřímil. Náhle vypadal vyšší, než předtím a jeho vráska na čele, jindy vcelku komická, naháněla hrůzu. Natáhnul se po obálce a hodil ji Calvinovi do klína.

„C- co to je?" Koktal mladý zpěvák a cítil, jak mu po krku sjela kapka studeného potu.

„Podívej se dovnitř," Pokynul rukou manažer. Calvin tak bez váhání učinil.

Tucet fotek z privátního večírku, jehož se mladík předevčírem zúčastnil a na němž vesele sjížděl jednu lajnu kokainu za druhou. Aby toho nebylo málo, byl zvěčněn zrovna ve chvíli, kdy omamnou látku šňupal ze zadku mohutné, černošské striptérky.

Bál se znovu navázat oční kontakt se Sterlingem.

„Pamatuješ si Polly, naši recepční? Nebo si ji spíš vybavíš, když řeknu Naprcaná Polly?"

Calvin hlasitě polknul. Netušil, jak se to jeho manažer všecko dozvěděl, ale sám sobě slíbil, že až toho práskače chytí, vymlátí z něj duši. Rudý od hlavy až k patám se bázlivě podíval nahoru.

„Vysvětlím ti to-"

„Omyl." Zastavil ho Sterling nedbalým gestem. „Dal jsem ti ultimátum a ty jsi ho porušil. Zase,"

Zpěvák se nadechoval, aby se mohl obhájit, ale brunátný manažer mu nedal sebemenší šanci.

„Víš Calvine, máš jediné štěstí, že bych v noci nemohl usnout, kdybych tě poslal zpátky na sever."

„Smlouvu nerozvážeme?" Zbystřil a povytáhnul obočí.

„Nene, kdeže," řekl klidně Sterling a opřel se o svůj stůl.

Calvinovy oči jiskřily štěstím. Věděl, že se na něj Sterling nebude dlouho zlobit, znal ho na to až příliš dobře.

„Napadlo mě něco lepšího. Pojedeš na ozdravný pobyt, do Ameriky."

„Jo?" naklonil hlavu na stranu.

Uměl si představit, že by z toho mohl vyváznout i hůř. Pár týdnů volna za velkou louží neznělo vůbec zle. Vlastně se na to i těšil. Tam ho manažer nebude mít pod dohledem, lidé jej nebudou tolik znát, ale on bude mít přece dost peněz na kontě, aby se mohl pohybovat mezi tou nejlepší smetánkou. Jak asi souloží Cameron Diaz? Nevadí, že má tak od pět a dvacet let víc, jak já, věk je jen číslo. Pomyslel si a rázem se mu na tváři zjevil lišácký úsměv.

„Nezní to špatně, jdu do toho."

„Vážně?" zněl trochu překvapeně Sterling. „Nu dobrá, jsem rád, že tě k tomu nemusím nutit. Myslím, že si ty tři měsíce pěkně užiješ. Pozítří nám tedy letí letadlo do New Yorku, a pak spoj do Kansasu."

Klidně dokončil větu, zatímco Calvin na něj trochu nechápavě zíral.

„Kansas?" Zopakoval, jako kdyby snad napoprvé neslyšel správně.

Sterling přikývnul.

„Konkrétně Bird City. Mám tam dobrého známého ze školy, v podstatě si kdysi procházel tím, co ty, takže ti s tou očistou pomůže nejlíp. Pokud vím, má sedmnáctiletou dceru, to je jen o rok míň, než máš ty, že? Aspoň tam budeš mít i nějakou kamarádku svého věku."

Ačkoliv jeho manažer ještě pokračoval ve svém monologu, Calvin jen stěží zvládal dýchat, natož vnímat. Rychle v kapse nahmatal mobil a na Googlu vyhledal Bird City. Nebylo divu, že o něm nikdy předtím neslyšel, když ta díra měla jen čtyři sta třicet devět obyvatel. Zděšeně odlepil své oči od obrazovky a podíval se na Sterlinga. Ten se na něj jen škodolibě usmíval.

Sráč Sterling.

Slibovaný prolog k novému příběhu je tu. Fanoušky ich-formy hnedka uklidním, bude tak psán zbytek příběhu, jelikož jeho vypravěčkou bude sama Holly. Dejte mi určitě vědět, jak se vám tento kratinký úvod líbil, budu ráda za každou odezvu :) <3