Temná strana síly

Věci minulé a současné

Jak Nejvyšší vůdce řekl, tak se stalo. Celé dny Rytíři z Renu hlídali před jeho pokojem tu dívku. Přestože už uběhla nějaká ta doba od jejich příjezdu, nikdo z nich ji ještě neviděl. Samozřejmě Rytíři z Renu doufali, že alespoň jednou to děvče zahlédnou ale ne, jak později zjistili, dovnitř do pokoje směl pouze Ben.

***

Rey bylo hrozně. Nevěděla, jestli jen duševně nebo i tělesně. Před několika dny čekala na její, každovečerní kontrolu od Rena. Ale místo něho přišel člověk, kterého viděla, jen jednou. Když ona prvně dorazila na to novou základnu Prvního řadu. Představil se a podal jí ten dopis. Říkal, že je to od Nejvyššího vůdce, má si to prý přečíst. Pak s úsměvem ji políbil hřbet ruky, rozloučil se a byl pryč. Rey neváhala a hned dopis otevřela. Dychtivě se pustila do čtení, po chvíli zjistila, že je to past. Ne na ni, ale na na Bena. Okamžitě přestala číst, jen dopis očima sledovala. Nemohla uvěřit tomu, čeho se právě dopustila a tomu, co na tom dopisu bylo napsáno. Ten dopis byl důkazem světla v Kylo Renovi. Byl to poslední dopis od jeho matky, kdy ještě byl ve výcvikovém chrámu. Přesto všechno, si Rey teď nejvíc přála vědět, co tehdy odepsal a nebo alespoň, co se mu v tu chvíli, honilo hlavou. Zvuk otevření a zavření kovových dveří prozradil něčí přítomnost. Ve chvíli Rey poznala, kdo to vlastně je, Armitage Hux. Ale teď jí bylo třikrát, tak hrozně. Sama nedokázala pozoudit, jak jí vlastně je. Ale rozhodně ne dobře. Hlavu měla jako střep a zem pod nohama se jí točila. Doufala, že pokud se trochu vyspí uleví se jí, ale právě naopak. Bylo to ještě horší a bolest byla méně snesitelná. Jednou, když si už myslela, že by se mohla pořádně vyspat, přišel do místnosti jiný, další člověk. Podle širokých ramen a výšky usoudila, že se jedná o muže. Celá překvapená se vyšvihla na nohy, připravená se bránit. ,, Neruším? "zeptal se muž. Měl na sobě těžké brnění, podobnou, železnou helmu a několik příručních zbraní. Rey na může nechápavě pohlédla. Pokud není nepřítel... Tak co chce?,, My se známe?" odpověděla otázkou opatrně. Přece jen, on měl plno zbraní a ona ani jednu. ,, Zatím ne." prohlásil a sundal si helmu z hlavy. Tomu muži mohlo být kolem třiceti. Krátké blond vlasy mu spadály do světlých očí a na  tváři pokrytou drobnými jizvami se vyjímal pobavený úsměv. ,, Jsem jeden ze sedmi Rytířů z Renu. Posílá mne Nejvyšší vůdce, abych vás vzal projít se po základně." Teď Rey byla zcela vyvedená z míry. Ben s ní od té události nepromluvil a navštívil ji jen zřídka kdy. Pomyšlení, že by ji dovolil po dlouhé době opustit ty známé, čtyři stěny jeho pokoje se zdála být až moc pěkná na to, aby to byla pravda. ,, Jaké je tvé jméno, děvče? "zeptal se opět a přitom přistoupil o pár kroků blíž k Rey. Chvíli přemýšlela, jestli je správně říct mu své jméno, jen tak, ale stejně by to dřív nebo později zjistil. ,, Rey."promluvila skoro neslyšně. Muž se při její odpovědi ještě více pousmál. A gestem ruky naznačil ať jde před ním. Rey však nebyla člověk, který by důvěřoval každému na potkání. Nepohla se ani o píď. Ale muž jen líně zakroutil hlavou. ,, Tak půjdeš nebo ne?" vyzdvihl obočí. Rey sebou cukla, jakoby se právě probrala z tranzu a rychlým krokem může předešla.

***

Kylo byl vyčerpaný, tak jak nikdy. Doufal, že to nebude, tak hrozné, jak si předtím myslel. Hux se moc dobře snažil mu přidělit, co nejvíc práce, a aby řekl Kylo pravdu, vážně se mu to dařilo. S únavou si odepnul masku a svalil se na postel ve své pracovně. Hlavu položil na polštář a zavřel oči. Po chvíli si uvědomil, že se mu neleží vůbec pohodlně, že ho něco nepříjemně tlačí do spánku. Sedl si a nadzvedl polštář. Pod polštářem leželo zmáčkané, špinavé, Reyino staré oblečení společně s jednou jedinou věci. Vzal tu věc do ruky a začal si ji prohlížet. Zlaté kostky na řetízku se na jeho černé rukavici zářivě zaleskly.