Temná strana síly

Staré rozepře

Kylo se probudil s oroseným čelem od studeného potu. Posadil se a ztěžka oddechoval. Zase se mu zdál ten sen, stále ten stejný sen, který se mu zdál od bitvy na Craitu. Vždy se toulal nekonečnou pouštní krajinou, nikoho nepotkal, nic nebylo kolem, pouze poušť, jen se tak procházel a cosi hledal v dáli, jako kouř, který se vždy rozplyne, když se ho pokusí chytit. Nějakým způsobem ho ten sen děsil, jakoby to byl trest za vše, co spáchal.

Popravdě se divil, že vůbec usnul po tom, co se toho dne stalo. Vyděsilo ho , jaké množství síly ve vzteku použila, kdyby jí vyprovokoval více, mohla by ho klidně zabít. On sám při jeho prvním pokusu o použití vzteku v síle nevydal tolik množství energie jako Rey. Pokud se mu podaří ji naučit všemu, co zná a umí, bude určitě mnohem silnější než on.

***

,, Pojď se projít. "řekl Rey. Vždy, když přišel seděla na posteli a snažila se vypadat, co nejsilněji. Kylo nečekal, že mu bude plně důvěřovat, nebo že její přísaha pro ni něco znamená a nemůže zradit. Nebyl hlupák, chystal si její přísahu pojistit a též prověřit. Neprotestovala, vstala a po jeho pokynutí rukou přešla před něj. Kylo chtěl, aby Rey vždy šla před ním, měl ji tak na očích. Od doby první lekce s ním nepromluvila, uvažoval jestli to nepřehnal. Ale i tak ji nebude, nemůže šetřit, tím že bude mít tvrdé lekce bude lépe připravená. Na co? Sám nevěděl a popravdě i nechtěl vědět.

***

Šli v tichosti dlouhou chodbou až nakonec základny, tam Kylo otevřel dveře vedoucí ven. Rey přeběhl mráz po zádech. Cítila, jak Renova ruka zavadila o meč při pomyšlení, že by se dotkl jizvy. Nejspíš i jemu ten pohled způsoboval bolest. Kylo se lechce dotkl Reyiných zad a tím jí donutil, aby vešla do prostoru před nimi. Rey se opatrně dotkla podrážkou boty sněžného povrchu a otřásla chladem, Kylo ji následoval. Sám neznal přesný důvod, proč to nechal vybudutovat. Krajina byla přesná kopie zasněženého lesa, která byla na Hvězdovrahu, až na to, že teď tu byli jako spojenci. Ta jizva mu byla důkazem a zároveň i vzpomínkou na první boj s Rey, kdy ostudně prohrál.

Bělavé vločky mu spadávaly do havraních vlasů, oči měl lechce přivřené, rty semknuté a výraz chladný. V tichosti následoval Reyiny kroky, zdálo se, že Rey nad něčím neustále přemýšlí. Pak se zničehonic zastavila, Kylo měl co dělat, aby do ní nenarazil. Rey se rozhlédla a otočila se ke Kylovi. V okamžiku Kylo zajel rukou k opasku, kde byl jeho meč. Rey se instinktivně připravila k boji. ,, Tady sílu nedokážeš použít." oznámil jí bezbarvým tónem hlasu. Z opasku vedle svého meče vzal jiný světelný meč, ten Reyin. Byl opravený. ,, Myslela jsem, že jsem ten meč nechala na planetě, kde se zřítila tvá loď. "Rey pohlédla Kylovi do očí. ,, Ty jsi ten meč vzal a opravil, proč?" zeptala se tiše. ,, Pomocí síly se nebudeš moct neustále bránit. Potřebuješ zbraň. "Kylo mluvil pomalu, překvapen, že po dlouhé době Rey promluvila. Tehdy její meč zahlédl v jeskyni, vzal ho a schoval u sebe, nakonec se mu náhodou podařilo meč s pomocí síly, opravit. Kylo natáhl ruku a v ní dřímaje meč, směrem k Rey. Až teď si uvědomil, že zastavila na místě, kde se poprvé utkali tváři v tvář. Rey chvíli čekala a potom si ho od Kyla váhavě vzala, přitom oběma vzájemně projel zvláštní pocit. Po chvilce ticha přešla o krok ke Kylovi blíž. ,, Děkuju. "řekla a mírně se pousmála. Sama nemohla uvěřit tomu, co se právě stalo. Kylo byl zaskočen. To nemohl popřít. Ona mu poděkovala a vlastně za nic. Proto, aby zakryl své překvapení jednoduše přikývl. ,,Slib mi, že  budeš v bitvách stát po mém boku, že mě nikdy nezradíš, že ti mohu důvěřovat. Slib mi to, Rey. "možná byl v téhle chvíli naivní, ale pokud mu dá své slovo, bude jí věřit. Čekal na její odpověď velice krátce, možná proto, že žádná nepřišla. Místo toho Rey aktivovala meč, rozběhla se proti němu a bez dalšího rozmýšlení zaútočila.