The Little Lies (Harry Potter + Supernatural FF)

Kapitola 10

Posadím se vedle Kylea s hlubokým výdechem. Klid, který mi zdrhnutí od Deana přinese, ale netrvá dlouho. Kyle, Becca i Ginny na mě upírají zrak a já se na ně se skousnutým rtem otočím.

„Je ti doufám jasný, že chceme vysvětlení!“vyhrkne Becca a zuřivě mrká. Ajajaj.

„Jaktože Winchestrovi tykáš?“ptá se zase Ginny. Kyle jen nevěřícně zírá.

„Já jsem mu tykala?“zeptám se rozpačitě a hraju blbou. Ginny na mě jen přimhouří oči a naštvaně se odvrátí. Becca se ale nevzdá tak snadno.

„Teď vážně, zlato, co se mezi váma včera stalo?“odvrátím od ní zrak k zápasu, který zatím vyhrává Zmijozel. Jen pokrčím rameny a ignoruju její pohled, který mi vypaluje díru do hlavy.

…

Zápas jsme nakonec totálně projeli, proto jsme zbytek dne strávili uklidňováním Harryho a zbytku, že nejsou tak špatní, jak to vypadalo. Deana jsem potom už nepotkala. Pondělí a úterý proběhlo naprosto stereotypně, nudně a nezáživně. Deanovi jsem se vyhýbala, takže jsme se vídali jen přes horu studentů na snídaních, obědech a večeřích. Ve středu se to ale musí změnit. Z postele vstávám s nepříjemným pocitem. Na jednu stranu se šíleně děsím komunikace s ním a na druhou už se nemůžu dočkat, až s ním budu zase mluvit. Den mi utíká jako naschvál šíleně rychle, takže než se naději stojím na žíněnce oblečená do nemožných legín s rukama v bok a dělám, že poslouchám Kyleovo horečné vyprávění o jeho pratetě Elize. Když se otevřou dveře, Kyle i tu trošku pozornosti, co jsem mu předtím věnovala, ztratí. Dean vypadá božsky. Tepláky mu visí nízko na bocích a tričko má klasicky šíleně upnuté. Polknu a odvrátím od něj pohled dřív, než si všimne, že na něj zírám. Dean přejde doprostřed místnosti a vyhledá můj pohled. Chvíli mu ho oplácím naprosto neschopná pohybu, ale Kylovo žďuchnutí do mého ramene mě probere. S úsměvem se na něj podívám a tím zničím oční kontakt s Deanem. Když znovu zvednu hlavu, bloudí očima mezi studenty. Nepřekvapí mě, že se zastaví na Charlottě.

„Slečno Rotferg, pojďte sem, ukážeme ostatním, co budeme dneska probírat.“pobídne ji Dean a o krok ustoupí dávajíc jí najevo, kam se má postavit. Charlotta s vlnícími boky dojde svůdnou chůzí k Deanovi a zářivě se na něj usměje. Bože… V tuhle chvíli mám chuť vytrhat jí všechny zuby, jen aby ten její úsměv nevypadal tak úžasně. Doslova skřípu zubama, když se po ní Dean válí a na konci jsem už tak vydeptaná, že radši zírám do země. Je pro mě vysvobození, když nás Dean pobídne, ať uděláme to samý. Sleduju Charlottu s nenávistným pohledem, jak se vrací se stejným vrtěním zadku, s jakým přišla ke svojí dvojici. Kyle se na mě otočí a já se s omluvným výrazem zeptám, cože to máme dělat.

„Tady někdo nedával pozor.“ozve se mi za zády a já otráveně protočím oči tak, aby to Kyle viděl.

„Dávala jsem pozor, jenom jsem přes její obří zadek pořádně neviděla.“zasyčím přes zaťaté zuby.

„Já to slyšela!“zavolá na mě Charlotta, která stojí jen pár metrů od nás. Hups. 

„To je jedině dobře.“opáčím a hodím přísný pohled na tlemícího se Kylea. Ucítím Deanovo horké tělo, které se mi tiskne k zádům, zatímco zvedá mou ruku a staví jí tak, jak má být.

„Mě její zadek připadá celkem dobrej.“zašeptá mi do ucha tak tiše, že si jsem jistá, že to nikdo neslyšel. Prudce se od něj odtáhnu a s rozzuřeným výrazem se na něj otočím.

„Kyle mi to vysvětlit zvládne, nemějte péči, pane profesore.“zavrčím na něj a chci se otočit zpět na Kylea.

„To je mi naprosto jasné, slečno Feinbergová. Máte další týden nočních hlídek se mnou za urážku vaší ochotné spolužačky, a k tomu další za tu drzost.“s tím odejde. Chvíli na něj vytřeštěně zírám, než se otočím ke Kyleovi, který se mi směje. Výhružně se na něj podívám, načež přestane a radši začneme s trénováním. Kylea mlátím o trochu víc, než je normální, ale na někom si vztek vybít musím. Nemám nejmenší tušení, jak naše noční hlídky přežiju.

…

Další den jsem zažila neskutečný trapas na hodině věštění. Civím do skleněné koule a na rozdíl od ostatních vůbec nic nevidím. Becca do mě už před 5 minutami drkla, aby se pochlubila se svojí budoucností, ale já nic. Znuděně ťukám prsty o lavici, když se moje koule konečně začne mlžit. Namáčknu nos skoro až na ní a přimhouřím oči, abych viděla každý detail. Trochu mě zamrazí, když spatřím Kylea a mě na liduprázdné chodbě. Stojíme nebezpečně blízko a Kyle něco s vášnivým výrazem vykládá. Když mě políbí, sletím ze židle.

„Co to sakra je?!“vykřiknu zděšeně. Všichni se na mě otočí a já se rudá rozpaky zvednu. Becca se na mě nechápavě podívá, ale já jí to vysvětlovat nechci, na to je to až moc trapný. Profesorce se omluvím, že jsem nic neviděla a hned po ukončení hodiny utíkám pryč.

…

Celý den mám kolem Kylea divný pocit a děsím se vyplnění věštby. Vyhýbám se situacím, kdy bychom se mohli ocitnou o samotě a radši všude chodím s Beccou. Bohužel, mě ta mrcha zradí, když mi na chodbě v 2. patře oznámí, že musí na záchod. Jako úžasná kamarádka na ní čekám opřená o zeď, když se na konci chodby objeví Kyle. Polknu a plánuju zdrhnout na dívčí záchody, ale Kyle na mě zavolá. S vyděšeným výrazem se zastavím a otočím na něj.

„Potřebuju s tebou mluvit.“začne.

„Strašně mě štve, jak to teď mezi náma je. Omlouvám se za věci, co jsem řekl o Deanovi a tobě, myslel jsem to ze srandy.“

„Poslední dobou se omlouváš nějak často.“zamumlám a o krok ucouvnu, Kyle stojí nebezpečně blízko.

„Já vím…“šeptne s pohledem upřeným na mé rty.

„Mrzí mě to, snad se zlepším.“udělá jeden dlouhý krok a přitiskne své rty na ty mé.  

Jsme vážně překvapený, že sem dáváme novou kapitolu už tak brzo :D! Snad se Vám líbí, a upřímně nemám tušení co víc napsat :DDD Samozřejmě chceme vaše pocity ohledně týhle kapči v komentech... :D Ale... já nevim... :D prostě vás zbožňujem, a mějte pěknej večer :DDD 

Ladymys, Foxie

Jo!!! Chcete někdo věnování? :))