The Little Lies (Harry Potter + Supernatural FF)

Kapitola 18

Přes slzy v očích vidím rozmazaně, ale obraz, který se mi před chvíli naskytl, si budu pamatovat nadosmrti. Škoda, že sebou nemám foťák, protože fotka Charlottina ksichtu namáčklýho a maličko rozjetýho na žíněnce by mi vydělala majlant. Nejsem si úplně jistá, jestli se Charlotta pokouší Deanovi bránit nebo má křeč, kvůli který si láme záda, protože její ruce jsou v tak nepřirozený poloze, že bych je tam snad ani nebyla schopná dát. Dean na ní v klídku klečí, a nevypadá, že by mu Charlottiny pokusy o jeho shození dělaly problém. Možná je ani nezaregistroval… Jakmile nás Dean spatří, bleskově vyskočí z Charlotty a nebzpečně zezeleno-zčervená v obličeji. S Beccou unisono zmlkneme. Charlotta si nás konečně všimne a pohrdavě se ušklíbne.

„Co tu sakra děláte?!“vyprskne Dean nebezpečně hlubokým hlasem. Zachvěju se a naskočí mi husí kůže. Cítím, že Becca vedle mě ztuhne, ale nedívám se na ní. Udržuju oční kontakt s Deanem, i když mám pocit, že mě jeho očí spálí na trout.

„Chtěly jsme…“začne Becca, ale zasekne se a dál nevydá nic víc než nesrozumitelné koktání.

„Potrénovat na trénink!“eh… to je vážně inteligentní věta, Zee.

„Víte přece, jak nám to nejde!“dodává Becca. Dean přimhouří oči a sjede jí pohledem.

„A proto máte na sobě pyžama?“Hups… Error.

„No…“polknu, ale nevím jak pokrčovat.  Dean natáhne ruku k Charlottě a pomůže jí na nohy.

„Koho to byl nápad?“zeptá se, když stojí Charlotta vedle jeho boku se sebevědomým výrazem.

„Vsadim svoje nejlepší boty na Feinbergovou.“ozve se Charlotta a ukáže na mě svým dokonale nalakovaným, zastřiženým, dlouhým a odporným nehtem. Ošiju se, ale nijak to nekomentuju.

„Je to pravda?“ptá se Dean s nakrčeným obočím a upře svůj uhrančivý pohled na Beccu. V tu chvíli vím, že mu vyklopí všechno, co bude chtít vědět. Becca přikývne a vzápětí zrudne. Povzdychnu si.

„Okamžitě se vraťte na pokoje, jen vy, slečno Feinbergová, tu zůstaňte.“Charlotta vykulí oči, ale Deanovi se nikdo odporovat neodváží… Kromě mě.  Než se obě odporoučí z místnosti, hodí na mě Becca omluvný pohled. Dean za nima s bouchnutím zavře dveře.

„Hele… Vážně se omlouvám, neměla jsem sem chodit, a už vůbec ne sem vodit Beccu…“Deanův výraz je nečitelný, když se pomalu přibližuje. „…ale myslela jsem, že zešílim, když jsem vás dva slyšela, a…“Dean chytí můj obličej do dlaní a tvrdě mě políbí. Chvilku jsem v šoku, ale rychle mu polibek oplatím. Zapletu prsty dno jeho vlasů a ztrácím se v naléhavosti, se kterou zkoumá mou pusu. Připadá mi, že mě jeho ústa pohltí, ale nestěžuju si. Teda… Začnu, když se odtáhne a opře si čelo o mé.

„Je tak roztomilý, když žárlíš!“odfrknu si.

„Já a žárlit? Nikdy! Ty máš co říkat!“zapírám, a přitáhnu si ho zpátky k sobě dřív, než začne oponovat. Dean nás nějak dostane na žíněnku a opatrně mě na ní položí, zatímco mě netrpělivě líbá. Polibky přesune k mému uchu a jemně mě kousne do lalůčku.

„Zbožňuju tvoje pyžamo, ale ty knoflíčky mě budou zdržovat.“polibky posune do mého výstřihu a mučivě pomalu začne rozepínat knoflíky. Povzdechnu si.

„Nemůžeš je prostě jako ty borci roztrhnout?!“zavrčím nedočkavě a škubnu. Jsem borka!

„Huuuu.“podotkne Dean, když si uvědomí, že moje pyžamo je rozevřené, a odhaluje … můj nedostatek podprsenky.

„Prosím, řekni, že nemáš ani kalhotky!“nahodí psí oči, kdežto já ty své protočím. Rychle mu přetáhnu triko přes hlavu, protože je vážně nefér, abych tu já mrzla polonahá, a on plně oblečený. Slastně si povzdechnu, když přejedu rukou po jeho svalech, ale moc času mi na prozkoumání svého těla nedá. Pokračuje ve zbavování mě oblečení, což mu oplácím se stejnou vervou. Když už je Dean nachystaný nade mnou, zarazí se a skousne si ret.

„Řekni, že bereš antikoncepci.“zamumlá.

„Kdybych věděla, o čem mluvíš, řekla bych to?“zkouším. Dean si povzdychne.

„Nemám kondom.“zavrčí a sleze ze mě.  

Půjdeme se hanbou zakopat někam hoooodně hluboko, protože tahle část je... super trapná, ale je tu! Po měsíci! doufáme, že jste na nás nezapomněli a věnujete nám voty a komentáře!

Zbožňujem Vás!