The Little Lies (Harry Potter + Supernatural FF)

Kapitola 17

Na večeři mě Dean naprosto ignoruje, ani pohledem ke mně nezavítá a já promýšlím, jak to napravit. Od stolu odcházím s Ginny, ostatní ještě cpou své pupky dýňovými koláčky. Když vycházíme ze síně, všimnu si Deana a Charlotty stojící ve stínu dveří. Zastavím a Ginny do mě narazí.

„Co blbneš?“

„Vidíš Charlottu? Pojď nenápadně zjistit, jestli balí profesora Winchestra!“navrhnu a ignoruju její dotaz. Co na něj taky odpovědět? Blázním žárlivostí, proto chci stalkovat svýho namakance? Jasně… Charlotta se ďábelsky usměje a přikývne. Nenápadně se postavíme poblíž nich, tak daleko, abychom slyšely. Snažím se postavit tak, aby mě Ginny kryla, pokud by si mě Dean všiml, mohl by to být problém.

„Tak se teda sejdeme v 8 v tělocvičně.“šeptá Dean a Charlotta, která je nahnutá co nejblíž k němu, přikyvuje.

„Dávej pozor, ať tě nikdo nevidí, a hlavně se předtím protáhni, ať si to víc užiješ.“mrkne na ní. Charlotta se zahihňá, ze srdce ten zvuk nesnáším. Dál už poslouchat nechci. Oči se mi mlží slzami, proto popadnu Ginny za loket a táhnu jí pryč. Myslím, že je z toho, co jsme slyšely, celá vedle, proto nijak neprotestuje, a ani nekomentuje mé zaslzené oči. Jakmile se dostaneme na kolej, pouštím ji a zdrhám do pokoje a vrhám se do postele. Tam povolím stavidla svých slz a naplno se rozbulím. Nevím, jak dlouho se utápím v sebelítosti, ale na polštáři se stihne vytvořit malé slané jezírko. Ne. že bych ho chutnala…

„Jsi v pohodě, zlato?“ozve se ode dveří a já překvapeně zvednu hlavu. Uleví se mi, když spatřím Beccu na prahu dveří. Rozpačitě se ke mně posadí a obejme mě. Slova se ze mě valí a ani se je nesnažím zastavit. Mám po krk tajností před svojí nejlepší kámoškou. Becca mě celou dobu pozorně poslouchá. V jejích očích nevidím žádné odsouzení ani vztek, že jsem to neřekla dřív. Je opravdu úžasná.

Když skončím, jen mě pevněji obejme a čeká, až přestanu brečet.

„Nevíme jistě, jestli tě podvádí. Neodsuzuj ho tak rychle.“odtáhne se s povzbuzujícím úsměvem. Setřu si slzy, ale prostě nedokážu uvěřit. Myslím, že jeho slova mi daly dost dobrý pohled na věc.

„Ne že se tam půjdeš podívat!“ušklíbne se.

…

Pozorně se rozhlédnu okolo sebe. Je tma jak v pytli, a ve mně je malá dušička, ale zvědavost mě tlačí dopředu. Zahnu za roh, a málem dostanu mrtvici, když spatřím Beccu ležérně se opírající o zeď. Protočí oči, když mě uvidí a odstoupí od zdi.

„Co tady děláš?“zašeptám na ní. Nervózně se rozhlédnu kolem.

„Zee, nehodlám tě tam pustit samotnou.“povzdechnu, ale popostrčím ji směrem k tělocvičně. Už z dálky slyšíme rány a hekání. Vyděšeně se podívám na Beccu.

„Hej, to nic neznamená…“Pochybovačně zvednu obočí a pokrčím rameny. Pokud se tam děje to co si myslím, chci to vidět, abych dokázala dostat Deana z hlavy. Pomalu se blížíme k tělocvičně, heky přidávají na hlasitosti.

„Snaž se víc! Zaber! Nešetři mě!“Bum.

„To bylo lepší! Zkus víc zhoupnout boky!“s otevřenou pusou se postavím do otevřených dveří (proč je ti tupci nezavřeli?). Becca si stoupne vedle mě a ve stejnou chvíli se na sebe otočíme. Netrvá to dlouho, a už se obě lámeme v pase smíchy.

Omlouváme se, že jsme tak dlouho nepřidaly. Nechcem se vymouvat, ale prostě na to nebyl čas. Sice je tahle kapitola krátká, ale snad se bude líbit. Bylo fakt komický vymýšlet jaký zvuky se při sexu vydávaj (ne že bychom s tím neměly zkušenosti!! (fakt nemáme)) :DD

Komentujte

Votujte

Vždyť to znáte

Milujeme vás

Ladymys, Foxie..