1.kapitola-Welcome to Gravity Falls

1.1K 66 9
                                    

Autobus zastavil na zastávce a pár chvil počkal, než opět pokračoval ve své trase.  Vystoupili z něj jen dva teenageři, kteří se, ruku v ruce, rozhlíželi po okolí. Mohlo jim být k sedmnácti a byli si podobní jako vejce vejci.

Chlapec vymanil svou ruku z té dívčiny, srovnal si batoh na zádech a zarazil si modro-bílou kšiltovku více do čela. "Nic se nezměnilo, všechno je pořád stejné," zašeptal do ranního ticha.

"No já ti nevím, Dipp-Doppe, mě to tady připadá trošku menší," zazubila se vesele a šťouchla nohou do malého pařezu na okraji lesa, který jí kdysi býval po kolena.

Chlapec nad jejími slovy protočil panenky. Za těch šestnáct let, co s ní trávil každou chvíli svého života si na ni zvykl, bývaly ale chvíle, kdy mu ještě pořád uměla vyrazit dech. Proto se rozhodl změnit téma. "Co kdybychom vyrazili?"

"Jsem pro. Přece nebudeme doživotně trčet tady," zasmála se a doběhla svého bratra, který už vstoupil do lesa.

Byl si jistý, že i po tolika letech by dokázal cestu do Tajemné chýše najít i poslepu. Les se také ničím nezměnil. Byl stále stejně tajemný a temný.

Cesta jim zabrala zhruba deset minut. Když už se mezi houštím zračily obrysy Chýše, Mabel vyjekla: "Kdo bude poslední, myje celý týden záchod!"

Dipper na nic nečekal a vyrazil. Přesto, že to stále byl šprt s výbornými známkami, tělocvik na střední si docela oblíbil. Proto dívku v posledním okamžiku předběhl a stihl se na ni i vítězně zašklebit.

"To není fér, sto pro jsi podváděl," zamračila se na něj sestra a otevřela dveře do Chýše. Dipper, který si samozřejmě nemohl nechat nic ujít, chtěl projít také. Nevšiml si však, že se Mabel na prahu zastavila a tak oba uvítali svůj starý prázdninový domov několika kotrmelci a nárazem do zdi.

Když se vzpamatoval, stál před ním jejich kamarád Soos a pomáhal Mabel na nohy. "Lidi," řekl, když se oba postavili a pořádně je objal, "jak rád vás zase vidím!"

"My tebe taky, Soosi, ale uškrtíš nás," vydechl Dipper, v tváři celý rudý. Soos je rychle pustil a zasmál se. "Taky jste nám mohli říct, že přijedete. Uspořádali bysme oslavu nebo tak něco."

"Oslava stejně bude," zakřenila se Mabel vesele a z batohu vytáhla velký blok. "V buse bylo dost času se na to připravit. Pozveme celé město! Záhadná dvojčata jsou zpátky!"

Dipper nad ní zakroutil hlavou a nechal ji unášet se představami. "Můžeme spát v našem pokoji nebo je tam nějaká příšera?"

"Nechal jsem ho tak, jak byl, když jste odešli," odpověděl Soos. Pak zazvonil zvonek a ohlásil jakéhosi zákazníka, takže se musel vrátit za pult.

Dipper popadl svou i sestřinu tašku a začal je vláčet do pokoje. Mabel ho po chvíli dohnala a svou batožinu mu sebrala. "Tentokrát s tebou v pokoji spát nehodlám. Chrápeš, Dippe," zasmála se a zmizela v nějaké místnosti. Chlapec si umínil, že pokud z ní do večera nevýjde, půjde jí hledat. Bůhví, co se tam může nacházet.

Ve svém pokoji si vybalil věci a usadil se na postel. Tak je to tady. Další léto v Městečku Záhad. Když sem dorazil tehdy, chtěl najít spoustu záhad a prožít velké dobrodružství. To se mu splnilo. Uvidí se, jestli se mu splní i letošní přání - zjistit, zda je Bill skutečně pryč.

In demon's bodyKde žijí příběhy. Začni objevovat