10.kapitola-I am here for you

498 41 0
                                    

"Takže, co budeme dělat?" Ozvala se Candy po několika minutách ticha. Ležela na posteli hlavou dolů a snažila se upléct ze svých vlasů cop.

"Nevím, můžeme jít ven," navrhla po chvíli dumání Wendy, která se válela na koberci a zírala do stropu.

Náhle se zablesklo a ozvala se rána jako z děla.

"TO ASI NE," zamračila se Grenda a vyhlédla z okna kapky deště, které začaly pomalu kapat na parapet.

"Můžeme si zahrát nějakou hru," usmála se Pacifika a posadila se na koberec vedle Wendy.

"Jo, to je docela dobrej nápad," zamyslela se Mabel a sedla si vedle nich. "Co třeba na otázky? Jeden položí otázku a ti ostatní odpoví."

"Jsi si jistá-," začala Candy, ale Wendy po ní vrhla vražedný pohled, takže raději zmlkla.

"SKVĚLÝ," vykřikla Grenda rozjíveně a posadila se vedle ostatních. "KDO ZAČNE?"

"Já. Čeho ve svém životě nejvíc litujete?" Položila první otázku Mabel.

"Ehm, nechtěla bys něco víc pozitivního?" Zeptala se Pacifika nesměle.

"Ne," odpověděla Mabel a nemilosrdně si své kamarádky změřila. "Tak která z vás začne?"

"Klidně můžu začít já," pousmála se Candy a přetočila se na posteli na břicho. "Nejvíc lituju asi toho, že jsem si o Dipperovi myslela, že je...ehm...prostě, že rád jen tak z nudy flirtuje s holkama. Ale ve skutečnosti se jen snažil dostat z lásky a nevěděl jak. Měla jsem mu pomoct, místo toho, abych se na něho naštvala."

"JÁ, TEĎ JÁ!" Křikla na ně Grenda. "NEJVÍC LITUJU TOHO, ŽE JSEM SE S  MÁRIUSEM POZNALA TAK POZDĚ! JE TOTIŽ SUPER!"

"To je milý," zasmála se Pacifika a pak ukázala na sebe. "Já nejvíc lituju toho, že  jsem tě tehdy na té oslavě urazila, Mabel. Kdybych to neudělala, nemuselo by k žádné hloupé taneční soutěži dojít a my dvě jsme nemusely být rivalky, ale přítelkyně, tak jako jsi to navrhovala."

"Díky Pacifiko. Jsi fajn holka," usmála se na ni Mabel. "A Wendy, jsi poslední."

"Dobře. Já nejvíc lituju toho, že jsem někdy odmítla Dippera," oznámila jim zrzka a zasmála se, když viděla jejich výrazy. "Ne, nemiluju ho. Jen mě mrzí, že jsem mu tak ublížila, jen kvůli tomu, že byl mladší. Možná, že kdybych řekla, že ho mám ráda, zamiloval bych se do něj. Přeci jen je milej, vtipnej a tak, prostě ten nejlepší kluk, jakýho jsem poznala." Odmlčela se a když zachytila Pacifičin zamračený pohled, usmála se. "Neboj, do zelí ti nepolezu," zašeptala tak tiše, aby to slyšela jen ona.

"Tak jo, nová otázka," vypískla Candy. "Taková tradice...kdo se vám líbí?"

"Tak čau holky, uvidíme se zítra," rozloučila se Alexandra Northswestová se svými kamarádkami a vyrazila na dlouhou cestu domů.

Počasí bylo vážně pod psa, lilo jako z konve a blesky probleskovaly ztemělou oblohou. Naštěstí to k ní domů nebylo daleko a tak již po deseti minutách ukládala svou bundu na ramínko v předsíni.

Došla do obýváku, kde všem oznámila, že je doma a pak se odebrala do svého pokoje. Sedla si k piánu a začala hrát, přesně jak slíbila rodičům. Nechtěla pokoušet jejich trpělivost.

Její sestra se od Pinesových stále nevrátila a tak ji nezbývalo než plnit své povinnosti sama. Po dvaceti minutách usilovného trénování zaklapla víko a padla na postel. Teď určitě přijde nějaká přednáška jejího otce o tom, jak by měla chodit všude včas a více cvičit.

In demon's bodyKde žijí příběhy. Začni objevovat