In demon's body

5. kapitola-Why me?!

"Dippere?" Zavolala Mabel do dveří za automatem. Uslyšela rachot a pak nějakou velkou ránu. Pokrčila rameny. Její bratr tam asi objevil nějaký Fordův vynález.

Zavřela dveře a vrátila se k uklízení. Většina lidí ještě spala, bylo něco kolem půl osmé. Sama se divila, že vstala tak brzy, když šla spát ve dvě.

Jak čas plynul, čím dál víc lidí vstávalo a odcházelo do svých domovů. Nakonec v Chýši zůstaly jen ona, Candy, Grenda, Wendy a Soos.

"Uff," otřela si dívka čelo rukávem své oblíbené modré mikiny s obrázkem muffinu a opřela se o stěnu. "To bylo vážně...ÚŽASNÉ! Musíme to co nejdřív zopakovat!"

Wendy si zacpala uši. "To bylo na vyšší frekvenci, než dokážou moje uši zpracovat," uchechtla se.

Candy a Grenda jí ignorovali a začali jedna přes druhou plánovat příští párty. Dokonce je musel Soos vystrkat ze dveří, aby vůbec odešly domů.

I zrzka se rozloučila s tím, že bude muset zjistit, jestli její dům nelehl popelem. Nasedla na kolo a zmizela.

Zazvonil zvonek, který ohlásil nového zákazníka, takže se Soos s omluvným výrazem vytratil převléci se do kostýmu.

Mabel osaměla. Ne že by na to nebyla zvyklá, přes školní rok Dipper doma moc nepobyl. Být sama v Tajemné chýší, ze které měla spoustu krásných vzpomínek s přáteli, bylo ale něco docela jiného.

Zastrčila si ruce do kapsy a rozešla se do svého pokoje. Zabrala si nějaký nový, Soos totiž za dobu jejich nepřítomnosti Chýší zrekonstruoval a rozšířil.

Otevřela dveře a padla na postel. Nadechla se té nádherné vůně čerstvě vypraného povlečení, zachumlala se do peřin a pustila si hudbu do sluchátek. Ani nevěděla jak, ale po chvíli spala jako by ji do vody hodil.

Probudil jí Soos s tím, že přijeli nějací hosté a že ji zve na sváteční oběd. Mabel, která neměla co jiného na práci, přikývla, že jako rozumí a že tam bude.

Převlékla se do kraťasů, protože venku začalo být pořádné vedro a rozběhla se do jídelny.

Návštěva už tam čekala, dva muži staršího věku, nejspíš dvojčata. Dívce to docvaklo, až když na ni jeden z nich promluvil. "Zlatíčko, ty jsi ale vyrostla!"

"Zlejdo Stane? Strejdo Forde?" Mabel se musela štípnout, aby se ujistila, zda to není jen sen.

"My a nikdo jiný," usmál se Ford a otevřel náruč, aby ho jeho pra-neteř mohla pořádně obejmout.

Podle Mabel byl tohle ten nejlepší oběd za poslední tři roky. Strejdové vyprávěli jeden přes druhého nejrůznější historky - některé vtipné, některé méně, ale všechny byly velmi zajímavé.

Napadlo jí, že tohle by mohlo zajímat jejího bratra a když Ford vyslovil otázku, kde že se Dipper právě nachází, řekla, že pro něj ráda doběhne.

Vyšla z jídelny a zamířila si to přímo k automatu. Náhle se celá Chýše otřásla, jakoby do ní uhodil blesk. Mabel ztratila rovnováhu a ve chvíli ležela na zemi.

"Jsi v pořádku?" To už u ní byl Stan a pomáhal jí na nohy.

"Jasně," ujistila ho. "Ale zajímalo by mě, co to bylo."

"To mě taky," zamračil se zlejda a pohlédl na své dvojče tázavým pohledem. Když Ford trochu frustrovaně pokrčil rameny, zamračil se ještě víc.

"Tohle už jsem někdy zažil!" Ozval se Soos a všechny hlavy v místnosti se k němu otočili. "Vzpomínáte na to, jak jsme přestavěli Chýši, abysme mohli zachránit Forda? Tak přesně takhle se otřásla, když Bill, ten démon, víte ne?, narazil do tý bariéry."