26.kapitola - Kyla's past

149 16 11
                                    

Kapky bušily o střechu auta.

Mabel seděla v zadu a s hlavou opřenou o okno sledovala kapky závodějící na skle. Byl to jen malý letní deštík, který trochu pročistí vzduch a zalije záhonky, když začne být až příliš velké sucho. Brunetka se zaposlouchala do písničky, která jí ze sluchátek zněla v uších a začala si tiše pobrukovat do rytmu. Řídil Stan a protentokrát se opravdu snažil dodržovat předpisy. Aspoň některé.

Když dorazili domů, dívka vystoupila z auta a rozběhla se do Chýše. Sotva otevřela dveře, udeřila jí do očí záře, která zevnitř vycházela. Všude visely transparenty, svítily žárovky a uprostřed toho všeho stáli Gideon, Wendy, Candy, Grenda a Alex, která držela obrovský dort a sama se zářila možná víc, než žárovky. Když uviděla, že Mabel vkročila do místnosti sama, oči jí pohasly.

"Paz ještě nepustili?" Zeptala se tiše a sklopila pohled.

Brunetka zavrtěla hlavou. "Ještě se neprobudila. Ale neboj," povzbudivě se usmála. "Zaslechla jsem, co říkal jeden doktor. Prý se její zdravotní stav lepší. Určitě se už brzy vzbudí."

Sandy přikývla, předala dort Wendy a vydala se kamsi pryč. Mabel jí sledovala pohledem až do chvíle, kdy našla Robbieho a pevně ho objala. Pak se obrátila zpět na své přátele, pevně odhodlána si tuhle oslavu užít.

"Tak co? Nějaké novinky?" Zazubila se na ně, až se její rovnátka zablískla. "Potřebuju pořádně zvednout náladu, tak doufám, že máte nějaký fakt dobrý drby."

Dívky se rozhihňaly a vrhly rychlý pohled na Gideona s Candy, kteří byli v tu ránu rudí jako rajská jablíčka.

"Možná se nám tady někdo zamiloval," začala Wendy s úsměvem od ucha k uchu. "Vykazují všechy příznaky choroby: nenápadné pohledy, červenání, ztráta řeči..."

"Tak hele," ohradil se Gideon a dal si ruce v bok. "Přestaňte si ze mě dělat srandu, jo?" Hlas mu samým rozčilením přeskakoval, že to vyvolalo jen další salvu smíchu.

Chlapec zvedl ruce nad hlavu. "Dobře, vzdávám to."

Teprve teď jim dali konečně pokoj. "Co kdybysme sebrali všechny děcka a zahráli si pravda nebo úkol jako jedna rodina?" Navrhla po chvíli Mabel. Ostatní okamžitě souhlasili a začali shánět hráče. Nakonec se jich sešlo vážně hodně. Dokonce se přidal i zlejda Stan nebo Robbie. Jenom Alex se omluvila, že ji není dobře a zavřela se v pokoji.

Mabel roztočila flašku. Melody, Wendy, Candy, Gideon, Grenda, Stan, Tučík a Robbie napjatě sledovali, když se předmět zastavil na Soosovi. Mabel se zasmála. "Pravda nebo úkol?"

Mladý muž se poškrábal pod čepicí. "Asi spíš úkol."

"Dobře....předveď nám scénku, kde bude hrát Melody a Tučík. Běžte se připravit, my zatím budeme hrát dál." Zmiňovaní odešli doprovázení tichým šeptem a kvičením.

Tentokrát se točení ujala Wendy. Roztočila pet láhev a zašklebila se, když se zastavila na Gideonovi. "Pravda nebo úkol?"

"Pravda," rozhodl se okamžitě Gideon, který si nervózně hrál s prstenem.

Vymyslet pro něj otázku nebylo pro zrzku nic těžkého. "Miluješ Candy?"

Všichni se na černovlásku otočili, až jí Mabel bylo líto. Věděla, jak nesnáší, když je středem pozornosti. Gideon se mezitím rozmýšlel. Pak chytl dívku za ruku. "Jo."

Dav se roztleskal. Pak bělovlásek, či co za barvu to vlastně jeho vlasy mají, roztočil nádobu.

"Ale ne," protáhl Stan obličej a propálil Gideona pohledem. "Tak dělej, skrčku, ptej se."

In demon's bodyKde žijí příběhy. Začni objevovat