In demon's body

8.kapitola-Love you, Bro

Objevili se před podivným modře světélkujícím domem. Jakmile se Dipperovi přestala točit hlava, vyprostil svou ruku z té Billovi a utřel si jí do saka. Demon nad ním pobaveně zakroutil hlavou. "Nejsem infikovaný."

"To bych neřekl," zamumlal chlapec a narovnal si kšiltovku. "Co je to za místo?"

"Bar. Hospoda. Lokál. Restaurace. Vše na co si jen tvůj titěrný mozeček vzpomene."

"A kde to jsme?"

"Moc dlouhé na vysvětlování. Povím ti to jindy," odbyl ho Bill mávnutím ruky a rozešel se dovnitř. Na prahu se zastavil. "Jo a kluku, nedívej se dolů."

Dipper se podíval dolů. Zela pod nimi obrovská temná propast bez konce. Zatočila se mu hlava a zem pod ním zmizela. Už už mizel za okrajem temnoty, když v tom ho čísi ruka vytáhla zpět na světlo.

"Sakra, nemůžeš občas poslechnout?" Rozdurdil se na něj démon, ikdyž tušil, že se Dipper vytrestal sám.

"Tebe rozhodně ne," odsekl hnědovlásek.

"Nezapomeň, byl jsi to ty, kdo navrhl dohodu, ne já," připomněl mu Bill s úšklebkem a vešel dovnitř s Dipperem v závěsu.

"Wow!" Vydechl chlapec překvapeně a musel se opřít o nejbližší stůl, aby neupadl. "To je úžasný!"

Místnost, do které právě vstoupili, mu připadala téměř nekonečná. Byly tam řady perfektně upravených stolů, gaučů a lehátek. A samozřejmě spousta démonů.

"Zakřič to ještě víc nahlas, ať o nás ví každý v celé téhle dimenzi," odfrkl si Bill a posadil se k jednomu volnému stolu. Okamžitě se před ním objevilo jakési pochybně vypadající pití s malým růžovým deštníčkem.

Dipper se opatrně posadil naproti němu a uchopil do dlaně svou sklenici s bledě modrým obsahem. "Tak na zdraví," zabreptal odvážně a vypil sklenici až do dna.

"Tak co?" Zachechtal se Bill a usrkl že svého drinku.

"H-h-nus," odpověděl chlapec sotva se mu přestaly tvořit mžitky před očima.

Bill se pobaveně zašklebil, radši to ovšem nekomentoval. "Takže, mladej, rád bych si s tebou promluvil o naší dohodě."

"Proč?" Vyslovil Dipper otázku, která jej na jazyku svěděla už dlouho.

"Protože to by pak zase bylo: Bille? Proč děláš tohle? A Bille? Proč děláš tamto? Zase nedodržuješ dohodu! Bla, bla, bla. Přesně takhle zníš."

"Ale je to pravda. Nikdy jsi nedodržel dohodu."

"Tak mi řekni, Pinetree, kdy," pobídl ho vyzívavě démon a vytáhl si ze sklenice deštník.

"Třeba tehdy, když jsi mi ukradl tělo!" Osočil se na něj Dipper a vytáhl na povrch první ze starých křivd.

"A co jsem porušil? Chtěl jsem maňáska a tak jsem si ho vzal."

"Ale slíbil jsi mi, že mi dáš heslo k laptopu a nedal jsi mi ho. Co řekneš na tohle, he?"

Bill vyprskl tekutinu, kterou měl v puse. Naštěstí se ve vzduchu okamžitě vypařila. "Tobě to ani po všech těch letech nedošlo?"

"A co jako?" Podíval se na něj Dipper nechápavě.

"Že laptop nikdy nezačal odpočítávat na vymazání dat. Všechno to byl pouze sen. Přece tě můžu navštěvovat jen ve snu, nebo už jsi zapomněl? A nepřišlo ti divné, že jsi tam zadával hesla celý týden a pak ti to najednou řeklo Stop? Většina počítačů má tak tři, nanejvýš pět pokusů a ne třeba tisíc. Tohle jsi nedomyslel, co?"