Až zavřu oči, směj se (první část)

Kosa

Už jsem byl jen pár kroků od cely. Odhodlal jsem se k činu, který pohřbí naše přátelství a mojí čest spolu s ním. Cítil jsem se jako prostředek a věc, jenž poslouží obchodu a dost možná zaviní něčí smrt. Byl jsem tak vyčerpaný. Byl jsem tak ztracený. A bylo mi to strašně líto. Bachař otevřel celu a já vkročil dovnitř. Jester nejspíš přišel z kouřovky, poněvadž zrovna odkládal cigarety na stoleček. Otočil se a nastavil zatnutou pěst.
,,Nazdar, kámo. Tak co, jak ti vyšla ta tvoje prácička?ʼʼ
Ukázal jsem mu balík peněz, na který pár dlouhých sekund zíral.
,,Steve nekecal, Jestere. Jednoduše jsem odlákal bachaře na tak dlouho, aby se chlapci mohli vplížit do prádelny. Asi o deset minut později jsem se střetl se Stevem, který mi dal to, co mi v kantíně sliboval. Ale to nebylo všechno.ʼʼ
Jester si podpíral hlavu a zeptal se, co tím myslím.
,,Steve si myslí, že by ses do toho mohl taky zapojit. Hele, za Steva ručím. Ten kluk na začátku moc důvěry nevzbuzoval, ale dokázal mi, že jsem se v něm zmýlil. Neměl žádné postranní úmysly a dodržel slovo do puntíku. Co víc ještě chceš, Jestere?ʼʼ
Jester se zamračil a postavil se ze židle.
,,Chci po tobě pravdu, Kirile. Máš pocit, že jsem takovej debil, nebo co? Ty sis myslel, že přehlédnu tvoje zničené klouby? Ty sis myslel, že nebudu dumat nad tím, kde vzal feťák tři sta dolarů? Pamatuješ si na ten rap battle v kantíně? Mezi těmi lidmi byl chlápek, kterej patří k mafii. Znám ho, protože mi zvonil na zvonek od bytu se záměrem vymáhat prachy za drogy.
A že by se mafián tahal se Stevem? No, to ani blbou náhodou, viď? Kirile, jsi ještě moc mladej na to, aby ses snažil ochcávat někoho, kdo v téhle branži chodí už léta. Vsadím se, že tě chtějí použít na to, abys mě vylákal k nim, co?ʼʼ
Šel jsem do dřepu a dlaní skryl svou tvář.
,,Omlouvám se, byla to jedna velká bouda, Jestere. Byl jsem nucen bojovat s těmi zvířaty v aréně. Na základě mého vítězství jsem mohl odejít s podmínkou, kterou si stanovil sám Capo. Musím tě k němu dovést. Pokud to neudělám, zemřeme oba.
Jester položil obě své ruce na má ramena a usmál se.
,,Není tu nic, co bych ti mohl vyčítat, Kirile. Za nic se neomlouvej. Sklidím jen to, co jsem kdysi zasel. A jestli mám dát svůj život pro to, abych zachránil ten tvůj, nechť se tak stane. Já se už smrti nebojím. Dlouho mi přejíždí svými chladnými prsty po hrudníku. A nyní ji dovolím máchnout kosou, neboť ti tím vše splatím.ʼʼ