Venku chodí nestvůry a je málo jídla. Proto se v Daltonu (městě ve kterém žiju) začaly tvořit smečky lidí. V takové smečce je většinou něco kolem osmi lidí a každý má nějakou funkci. Mě si zatím žádná smečka nevybrala.
Začínám mít hlad a uvědomila jsem si, že v domě žádné jídlo není. To znamená že musím zajít na lov. Sama. Vezmu si baseballku a snažím se sejít po zchátralých schodech. Bohužel část 4. schodu upadla a já to nezaregistrovala dost rychle aspadla jsem na zem. Ucítila jsem prudkou bolest v noze, ale na lov musím stejně tak. Dokulhala jsem ke dveřím a vyšla ven. Je opravdu zima, pomyslela jsem si.
Rozhodla jsem se že půjdu do bývalého obchodního centra.
Chodit s tou nohou je pro mě obtížné. Necítila jsem se dobře( asi horečka) a řekla jsem si že si odpočinu u cesty. Lehla jsem si na spálenou trávu a zavřela oči...
Sakriš, usnula jsem. Už byla tma a všechno vypadalo strašně děsivě. I když jsem se hodně snažila, nemohla jsem si stoupnout. Uslyšela jsem výkřik. Potom kroky přibližující se ke mně. Uchopila jsem baseballovou pálku a připravila se na útok. Místo očekávaného netvora se na mě díval hezký kluk.
,,Žiješ?" zeptal se.
ČTEŠ
tvoje smečka [pozastaveno]
Romance,,Adame, otoč se, nebuď úchyl prosímtě." řekla jsem. ,,Vždyť jo. Ale je to přirozený jen abys věděla." Cítila jsem, že se neotočil.
![tvoje smečka [pozastaveno]](https://img.wattpad.com/cover/198046479-64-k772456.jpg)