tvoje smečka [pozastaveno]

16.kapitola

,,Polib Mary."
Najednou ve mně totálně hrklo. Vůbec jsem si v citech k Adamovi nebyla jistá. Mohl to mít stejně a mohl přemýšlet o tom samém co já. Asi jsem musela vypadat srandovně, protože mi oči během toho mého přemýšlení nervózně tikaly ze strany na stranu.
,,Anebo můžeš spát venku. To je úkol kdybys nechtěl spl-"
,,Beru to" přerušil blekotající Laney.
Přisunul se ke mně. Jeho vlasy byly svůdnicky spadené v obličeji a jeho tvář na první pohled nevyjadřovala žádnou emoci ale já jsem na jeho očích viděla, jak moc mě chce políbit. Jak moc to chce.
Jemně mě chytil vzadu na temeni hlavy a jeho rty se začaly přibližovat k těm mým. Zavřel oči a já je zavřela taky. Ucítila jsem dotek jeho rtů a po těle mi projela husí kůže. Ne snad že bych se bála. Vášní.
Tohle byl mnohem jiný polibek než tehdy v řece. Byla v něm láska. Adamovy ruce mi začaly šmátrat po zádech a sjížděly níž. Zastavily se až na zadku. Objímala jsem ho. Uvědomovala jsem si, že vůbec nechci přestat. Potom jsem se už ale odtrhla aby si ostatní nemysleli bůhví co.
Z Adamovy tváře teď jasně čišel chtíč a tak jsem jen tiše doufala, že to snad z té mojí není taky tak okatě vidět.
Naštěstí se nad tím naším vášnivým polibkem nikdo moc nepozastavoval a jelo se dál.
,,Teď ty, Joshuo. Pravda nebo úkol?"
Joshua se zamyslel.
,,Pravda."
Představoval sis někdy že to děláš s nějakou holkou z týhle party? Pravdivě."
Joshua na překvapení nás všech svou odpověď vyklopil stručně a rychle.
,,Jo."
Všichni se hlasitě rozřehtali a Joshua s nimi.
Takhle to pokračovalo asi do jedné ráno a potom jsme si unavení, ale šťastní šli lehnout. Nemohla jsem přestat přemýšlet o té puse. Neustále se mi v hlavě objevovaly obrazy co všechno bychom s Adamem mohli dělat kdyby jsme byli pár.
Taky jsem s dobrou náladou přemýšlela o tom, jak se pravděpodobně zítra budeme stěhovat do našeho nového útočiště.

Probudila jsem se mezi prvními, ale ještě jsem neotvírala oči, takže to vypadalo, že spím. Vedle mě se odehrávala nějaká tichá konverzace. Oba účastníci šeptali.
,,Můžeš se přestat motat kolem mý budoucí holky?" řekl jeden.
,,Tak najednou tvoje budoucí holka, jo? Zapomněl jsi. Zapomněl jsi na slib, Adame. Když ho nedodržuješ ty, tak proč bych měl já. A teď už ticho, někdo nás může slyšet." ukončil konverzaci ten druhý.

Takže vím, že jeden z nich byl Adam. Druhý mohl být v podstatě jakýkoliv kluk. Ze šepotu se špatně identifikují hlasy.
Zajímalo mě, o kom to diskutovali. Někde v zadu v mé mysli byla malá myšlenka, která mi říkala, že o mně. Ale já se ji snažila umlčet. Vytvořila bych si totiž představu o tom, že mě Adam chce a potom bych se akorát zklamala při zjištění, že se bavili o někom úplně jiném. Nicméně, ta myšlenka se jako jedna z možností uložila do mé paměti a já na ni nemohla zapomenout.

Díky moc za čtení.