8.kapitola

62 2 0
                                    

Celou dobu, co jsme šli do našeho útočiště jsme si neřekli ani slovo. Měla jsem z něj pocit, že se urazil nebo tak něco. Ale netušila jsem proč by měl být uražený. Nedělá se, že přijdeš k holce kterou neznáš ani dva dny a začneš ji ochytávat, no ne?
Cesta zpět byla do kopce a byla opravdu obtížná. Ale Adam se už nenabídl, aby tě vzal. Jenom tak bezduše šel vedle tebe. Vypadal, jakoby se ho něco z toho co jsi řekla dotklo.
,,M-m-můžu si chvilku odpočinout?" přerušila jsem to mrazivé ticho. Nic na to neřekl ale zastavil se. Opřela jsem se o strom a mnula si bolavou nohu. Bála jsem se s ním navázat oční kontakt. Ale cítila, že se na mě dívá. Hlubokým pohledem, co v sobě něco měl. Smutek. Ano smutek.
Odpočinula jsem si dost a dali jsme se zase do kroku. Už šlo z dálky vidět altánek. Podle ticha jsem usuzovala, že ostatní ještě nedorazili. Zeptala bych se Adama, kdy tak chodí zpět, ale teď rozhodně nebyla chvilka na nějaký rozhovor. Stejně by mi asi neodpověděl.   
Podle světla mohli být cca něco málo po obědě. Už jsme byli  v altánku.
Adam šel k ohništi a začal připravovat  oheň. Podařilo se mu to skoro hned. Tmavý altánek najednou prozářilo světlo ohně. Hned tu bylo tepleji. Stěny kromě dveří a jednoho malého okýnka neměly žádné další otvory. Bylo tu i docela čisto.
Potom jsme se najedli a  já byla unavená tak jsem si šla lehnout.

Probudila jsem se, ale měla jsem pořád zavřené oči. Slyšela jsem, že ostatní konečně dorazili a teď zrovna něco jedli.
,,Co je s Adamem?" zeptal se Eric.
,,Tak se zeptej jeho." odpověděl Joshua.
,,Ne, že bych z něj měl strach, ale víte jaký může  být když se chová takhle." řekl Eric.
,,Hm, ale stejně se ho jdi zeptat dokud Mary ještě spí." řekl Joshua.
Hahah, nespím :)
Někdo se zvedl a ušel pár kroků kolem tvé hlavy směrem k Adamovi.
,,Adame, co se stalo?"
,,Mary..." odpověděl smutným hlasem.
,,Mohl bys to trochu upřesnit, prosím?"
,,Stala se taková jedna věc a já nechci, aby si teď o mně myslela, že jsem nějakej nadrženej prasák. Ale prostě jsem se neudržel, no." vychrlil ze sebe rychle. Celé jsem to slyšela. Tak takhle to je.
,,Chtěl jsem ti říct ať na ni nejsi moc hr." řekl Eric.
,,Ale neřekl."
,,Mohl bys to už vědět sám. Je ti sedmnáct, sakra." Na tohle už nikdo neodpověděl a ty já jsemzase usnula s hlavou plnou myšlenek (a Adama).

Možná, že je Adam v nitru jemný a citlivý, co? Nejdřív jsem chtěla, aby to byl takový zlý bad boy ale citlivý Adámek je taky něco. lol
Díky že to čteš, Báro❤️

tvoje smečka [pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat