21.kapitola

51 4 2
                                    

,,Nevím jak to myslíte. Asi jsem natvrdlá, ale nic jsem mezi mnou a Adamem  nezpozorovala." zalhala jsem a dala si ruce v bok
Na to Nick povytáhl obočí.
,,Je to tak očividný až to bolí. Pořád se na tebe kouká a všimnul jsem si, že ty na něj taky."
,, To není pravda." zase jsem zalhala.
,,Víš to jistě?"
Odmlka.
,,...Eh.." vyšlo akorát ze mně.
Ally mi už po několikáté podala láhev a já si ji taky už po několikáté vzala a pořádně se z ní napila. Začínala jsem být nějaká veselejší. Ostatní taky.
,,Hej holky, neuděláme si takovou jako módní přehlídku? Mám tu pár svých starých hadrů a mohla by to být sranda." napadlo Laney.
Takové převlíkačky jsem hrozně ráda dělala jako malá. Vždycky u nás spala Amy Rossová, moje nejlepší kámoška už od školky. Navlíkaly jsme na sebe většinou ty nejvíc kýčovité kousky, které se nacházely v mé skříni. Když rodiče nebyli doma, šli jsme do jejich ložnice a tam si zkoušely mamčiny boty na podpatku. Jednou o víkendu měla Amy na nohách jedny z těch nejlepších lodiček se sbírky mojí mamky a vyvrkla si kotník. Byl z toho pak celkem průšvih.
,,Tak chcete nebo ne?" vytrhla mě Laney ze vzpomínek.
,,Chceme" rozhodla Ally.
Laney došla k malé bedně nacházejíc se tak trochu ve stínu, takže nevyvolávala tolik pozornosti. Vlastně ani nevím jestli jsem si  za ten měsíc a půl co tu jsem všimla že tu taková bedna je. Laney odněkud vytáhla malinký klíček a zasunula ho do zámečku.
,,Jsou to moje osobní věci. Nechci, aby se mi v nich někdo hrabal. Je to to jediný co mi zbylo."
Dvakrát se zámkem otočila a otevřela bednu.
,,Řeknu vám, jste plný tajemství." poznamenala jsem.
Vzala si do náruče pár věcí a donesla je k nám.
,,Jsou čistý, nebojte se. Neměla jsem je na sobě a celou dobu byly uložený v tý bedně. Nějaký věci nám rozdám poslepu a to co to bude si budeme muset zkusit a projít se v tom jak na molu. Souhlasíte?"
,,Jo" řekly jsme s Ally naráz. Laney zavřela oči a dala se do rozdávání.
Rozdala to tak, že na každou vyšly tak tři kousky. Moc toho sice nebylo, ale s naší opilostí by se to stejně nějak zvrhlo kdyby toho bylo víc.

Laney mi vylosovala takové jako roztrhané džíny, nějakou sukni (zřejmě minisukni) a růžové triko s výstřihem. No potěž pánbůh. Na to abych mohla nosit triko s výstřihem jsem měla moc málo sebevědomí. Můj styl byl takový jako "šedá myška v rohu". Ale vyhovovalo mi to tak co.
,,Půjdu první." rozhodla Ally, zvedla se a popošla trochu do rohu.
,,Ty se otoč, Nickouši a opovaž se dívat."

,,Připadám si jak Harley Quinn." konstatovala Ally když před námi stála oblečená v kostkované tričku a kalhotách které měly každá nohavice jinou barvu.
,,Chybí ti Joker." podotkla jsem a sklidila si za to pár pobavených pohledů.
,,Můžeš jít druhá na řadu." řekla Laney mým směrem.
Šla jsem se převléci do růžku. Nejprve jsem si sundala kalhoty a navlékla se do těch roztrhaných džín. Ta sukně na mě byla moc.
Potom jsem si sundala to klučičí tričko s mně naprosto neznámým basketbalovým týmem, co mi tu půjčili a dala si na sebe to růžové s výstřihem. Nelíbilo se mi, že mi toho z  jde až moc vidět.
To dáš, holka. Jsou to kámoši a bude to sranda, uklidňovala jsem se.
Otočila jsem se a viděla jejich překvapené výrazy.
,,Co..co se děje?" zeptala jsem se. Vůbec jsem nechápala, za co jsem si zasloužila jejich výrazy.
,,Tohle ti moc sluší, Mary." řekla Laney a já se začervenala.
Nick si přisunul nohy více k tělu a složil ruce v bok. Vypadalo to, jako by měl křeč.
,,Jsi v poho?" zajímala se o Nicka Ally.
,,Naprosto." odvětil.
,,Nevypadáš tak."
Chvilku jsem tam před nimi stála a společně jsme se smáli. Začalo mě to bavit a trošku jsem se uvolnila a začala tancovat. Holky se přidaly. Tohle je jedna z těch věcí, co by se nikdy nestaly kdybychom byly střízlivé. S holkama jsme si začaly pobrukovat písničky. Cítila jsem jak mi při tom "tanci" skáčou prsa ale bylo mi to jedno. Teď mi bylo všechno jedno.
,,Přidej se Nicku, ne?" pobídla ho Laney.
,,Emm..jaksi..teď nemůžu." odvětil stydlivě s rukama stále těsně přimknutýma k tělu.
,, Vážně ti nic není? Chováš se divně."
Na to Nick neodpověděl.
,,No tak, kamaráde. Proč zrovna teď." zamumlal si pro sebe tiše. Vypadal nervózně.
Cítila jsem jak se na mě dívá. Nevím ale jestli na mě jako takovou nebo na mé prsa.

Venku už byla dávno tma a já se začala strachovat o Adama. Teda  o všechny. Ne jen o Adama.
Už jsem z toho rádoby tance byla vyčerpaná tak jsem si šla sednout. Tipovala jsem že holky to taky brzo vzdají.
Najednou mě jako obří balvan zavalila únava a já se jí rychle poddala a usnula opřená o Nickovi rameno.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 31, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

tvoje smečka [pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat