Nalila jsem si dalšího panáka a dál se utápěla v slzách. Tohle už byl pátý. Abyste chápali, jsem sama doma, a snažím se utopit žal v alkoholu. Bojím se, že pokud jí neuposlechnu, tak splní svoje výhrůžky. Ale teď mě omluvte, musím jít zpívat Power od LM, ideálně na stole. Když jsem se vyškrábala na stůl, spustila jsem: "Hold up, no you didn't bow, bow! I ain't the chick the walk behind you around town... " Jenže zrovna když jsem byla u druhého refrénu, ozvalo se chřestění klíčů. A sakra. Jestli je to Liam, tak mě stopro zabije. Myslím, že by mě zavili všichni, možná Harry ne, kdyby mě viděli takhle zlitou. A díky mému štěstí přišel do obýváku, kde jsem zrovna byla, Harry, ale nebyl sám. Vedl taky očividně lehce opilého Zayna. I když, když jsem se podívala pozorněji, nebyl lehce opilý, spíš celkem hodně opilý, ale očividně byl při smyslech. Ovšem ani Harry očividně nebyl zcela střízlivý, je dost možné, že toho měl stejně, ne-li víc než Zayn, jen má pravděpodobně větší zkušenosti. Tak jsem se tedy trochu podnapile usmála a řekla: "Čau klucííí, jak se máte?" a Zayn mi stejně podnapile odpověděl: "Ahoj Klárinko, máme se dobře a co týý?" "Já se mám přímo skvěléé" Pak jsem se otočila na Harryho, a chtěla jsem se zeptat i jeho jak se má, ale když jsem spatřila, jak se řechtá, i když jsem nevěděla čemu, začala jsem se smát s ním. Mezi záchvaty smíchu se mě Harry zeptal: "Kde ses takhle zřídila?" A já jen pokrčila rameny. "A vy?" zeptala jsem se stále ještě rozesmátá. "A víš , že já ani nevím? Prostě jsme se jen tak rozhodli jít chlastat, cestou se k nám přidal i Niall a potom i Louis." " A Liama jste nechali kde?" "Nejsem si jistý, ale pokud se nepletu, tak má dneska být až do večera s Cheryl, možná u ní i přespí, to se ještě uvidí" Já už v rámci možností uklidněná kývla. "To je jedno, nepůjdem si zahrát flašku?"
Když z nás tří nejvíc při smyslech Harry našel nějakou flašku, ozval se zvonek, značící, že někdo přichází. Zayn šel otevřít, a když otevřel dveře, vyskytl se nám pohled na opilého Nialla a totálně zlitého Louise. Já jim zamávala a oni mi gesto opětovali. "Zrovna jdeme hrát flašku, přidáte se k nám?" otázal se opileckým hlasem Zayn. Rozesmátý Niall odpověděl pokýváním hlavy. Když se Louis a Niall nějakým způsobem vymotali z kabátů, odebrali jsme se všichni do obýváku, kde už čekal Harry s flaškou v ruce. Jakmile nás spatřil, tvář se mu rozzářila a zamával Niallovi a Louisovi. "Tak jo, když už jsme tu téměř všichni, až na Liama teda, ale ten by se k nám stejně nepřipojil, tak to nebudeme odkládat a jdem hrát, ne?" Všichni jsme kývli a usadili jsme se do takového jakž takž kroužku. Zayn roztočil flašku, a padlo to na Nialla. "Tak Niallíku, pravdu, úkol nebo pusu?" A Niall odpověděl: "Nebudu srab, úkol" "Tak jo, pokresli si obličej permanentkou, vyfoť se a přidej tu fotku na insta" ušklíbne se Zayn. A tak se Niall vydal hledat nějakou permanentku. Řeknu vám, bylo celkem vtipný poslouchat, jak se co každých 5 vteřin ozve zvuk, který značí, že Niall o něco zakopl, a pak ty nadávky na danou věc, například na postel, židli, prodlužovačku či batoh nechaný pohozený na zemi. Když se po náročných 6 minutách vrátil, byl možná lehce poškrábaný, ale v ruce třímal permanentku, a tvářil se, jako kdyby vyhrál mistrovství světa v hodu diskem. Pak si nechal Harrym pokreslit obličej, i když dalo docela práci, vysvětlovat opilému Zaynovi, že Niall si ten obličej počmárat nezvládne, obzvlášť v takovém stavu. Když bylo konečně hotovo, Niall měl na sobě nakreslené tři mimoně, napsáno Cheers a aby toho nebylo málo, měl tam od Harryho podpis. Pak ho Louis vyfotil a přidal to na jeho instagram. Pak točil Niall a k mé smůle to skončilo na mě. "Takže Clare, pravda, úkol nebo pusa?" "Pusa" prohlásila jsem odhodlaně, vstala jsem, a přešla k Louisovi, naklonila se k němu a přitiskla jsem své rty na ty jeho...
Ahoj lidi, doufám, že jste si dnešní kapitolu užili, a jstli ano, tak pro tuhle či předchozí kapitoly zahlasujte. Omlouvám se, že tahle kapitola není vcelku, ale nějak jsem to nestihla napsat celé. Slibuji vám ale, že pokračování vyjde do pátku a bude ještě delší než tahle kapitola, jež má přes 700 slov. Tak jo já už se s vámi loučím, přežijte zbytek týdne a ahoj!
Vaše Mia
ČTEŠ
More than this
FanfictionMoji rodiče přede mnou měli jedno velké tajemství, které mi měli odkrýt na oslavě mých 15. narozenin. To už mi ale bohužel nikdy nepoví, protože po cestě na oslavu jsme měli nehodu, a když jsem se vzbudila na nemocničním pokoji, řekli mi, že jsem j...