CO TO DOPRDELE?!?!...
... Nevím jak dlouho jsem tam stála němá, ale hlavou se mi honilo přibližně tohle: ááááááá, grrrrrrrrrrr,ahhhhhr, a doprkvančic, sakra a mnoho dalších nadávek. Byla jsem přeplněná bolestí, protože po tom polibku jsem k němu začala cítit něco víc, a on si sem jen tak nakráčí, a představí mi svojí přítelkyni, která už od pohledu není nic víc než jen zlatokopka (pozn. autorky: tohle si ve skutečnosti nemyslím, ale potřebovala jsem někoho do svého příběhu),zčehož se také zrodilo i velké množství vzteku.
Tak jsem tam stála, nevydala ze sebe ani hlásku, a měla co dělat abych se nerozbrečela. Když jsem se z toho prvotního šoku alespoň trochu vzpamatovala, odběhla jsem do pokoje kde jsem se rozvalila na posteli a rozbrečela jsem se. Teď je nejvyšší čas jít zavolat Dianě, mojí nejlepší kamarádce,kterou znám prakticky od narození, a které jsem do včerejška hlásila každý svůj krok, ale včera po té puse jsem na to neměla. Tak jsem vytočila její číslo a čekala až mi to zvedne. Po pár sekundách vyzvánění, se v mobilu ozval její hlas „Ahoj Clare, pročpak mi voláš?" "Ahoj Dio, potřebuju se někomu vypovídat, máš teď čas, pokud ano, tak za mnou prosím přijeď potřebuju tě” „Jasně že mám čas Clar, už jedu, tak ahoj” „Ahoj Dian” s tím jsem to položila. S Dianou jsme si říkali všechno, byli jsme tu jedna pro druhou vždycky, pomáhali jsme si když se jednou z nás rozešel kluk, nebo prostě když jsme měli nějaký problém.
Za dvacet minut:
Právě sem přijela Diana, a jelikož je tady poprvé, normálně bych jí tady provedla, ale teď nechci potkat Eleanor. Když jsem k Die došla, tak jsem jí objala a ona mi objetí opětovala. Když si všimla mých uslzených očí, tak se mě zeptala ustaraným hlasem: „Co se stalo Clare?” „Pojď nahoru, tam ti to všechno řeknu” zněla moje odpověď.
Jakmile jsme byli nahoře v pokoji, začala mě Dia zasypávat otázkami: „Proč brečíš? Někdo ti něco udělal? Řekni kdo, a já ho půjdu zabít!” v tu chvíli jsem jí skočila do řeči: „Diano, poslyš, já ti to všechno vysvětlím, ale nebudeš mi skákat do řeči, jasné?” „Jo, v poho, otázky až pak, chápu.”
Tak jsem Die všechno řekla, a ona splnila své slovo, a vyptávat se mě začla až potom, co jsem dovyprávěla. Její otázky byly většinou typu: „Mám nejdřív zabít Eleanor nebo Louise?” A na to jsem jí odpověděla jednoduše: „Prosímtě, nezabíjej nikoho, ano?” Načež si ona něco nesouhlasně zamručela, ale pak mi slíbila, že ani jednomu z nich nic neudělá.
Diana u nás zůstala do té doby než Eleanor odešla s Louisem na nákupy, za jeho peníze samozřejmě. Pak jsem se Diany zeptala: „A nechtěla by ses seznámit s ostatními kluky a s holkama?” a ona odvětila: „Jasně, proč ne?” A tak jsme šli dolů, kde už čekali všichni kluci i holky, jako by nás čekali. Kluci, tohle je moje nejlepší kamarádka Diana, Dio, ty už kluky znáš, protože je docela ráda posloucháš, a tohle jsou jejich přítelkyně Cheryl, Perrie a Kiko. Seznamte se.”
Ahoj, děkuji, že jde to dočetli až sem, doufám že se vám dnešní kapitola líbila pokud ano určitě nezapomeňte napsat komentář či zahlasovat pro tuhle či předchozí kapitoly. A jen tak pro zajímavost, jste fanoušci marvelu? Já totiž ano, a kromě toho že jak už jsem dříve zmiňovala, tak vychází fanfikce s názvem z konce zpět na začátek, která vzniká ve spolupráci se mnou a až dopíšu tuhle fanfikce tak mám v plánu napsat jedno fanfikce na avengers. Zajímalo by vás to?
ČTEŠ
More than this
FanficMoji rodiče přede mnou měli jedno velké tajemství, které mi měli odkrýt na oslavě mých 15. narozenin. To už mi ale bohužel nikdy nepoví, protože po cestě na oslavu jsme měli nehodu, a když jsem se vzbudila na nemocničním pokoji, řekli mi, že jsem j...