More than this

25. kapitola - oslava, část 2

Byla jsem vážně šťastná. Nemůžu uvěřit, že už jsem u kluků rok! Ten čas utíká strašně rychle. Teď momentálně už je po oslavě, ale myslím, že bych vám měla říct, co všechno se tam stalo, nemyslíte? Já si myslím, že to je výborný nápad.

Po hromadném objetí, totiž nebyl ještě ani z daleka konec, jak vám asi bylo jasné.

Flashback:

"Vy jste úžasní, to jste nemuseli!" řekla jsem těm bláznům, kteří tohle přichystali. "Šestnáct let je ti jenom jednou, mladá dámo, takže museli" ozval se můj bratr. Vzpomněla jsem si, jak mi tohle říkali moji rodiče, jen o 15. narozeninách. Kik si toho asi všimla, protože se na mě usmála a řekla: "Teď není čas na truchlení Clare, teď máš slavit, holka!" ke konci skoro křičela, načež jsme se tomu společně zasmály. 

No a šlo se slavit! Byla to přesně taková ta oslava, kterou jsem si vysnila. S málo lidmi, kteří jsou mi ale blízcí, samozřejmě nechyběla velká dávka zábavy, a šíleně moc jídla - pizzy, ať už sýrová, hawai (ano, jsem možná podle někoho divná, ale já miluju ananas na pizze!), šunková nebo třeba salámová. Ano, to všechno jsme snědli. Nejvíc asi překvapivě Niall a Diana. mimo to tam byly všemožné druhy křupek, chipsy všeho druhu nebo taky obložené chlebíčky. No prostě téměř všechno, na co jsem si vzpomněla.

Pak ale přišlo to hlavní. To co mě osobně překvapilo asi nejvíc - dárky. A tím myslím, že mě překvapilo už vůbec to, že nějaké mají, tak taky to, co se v nich nacházelo. Liam mi ten svůj předal se slovy, že je tak rád, že má takovou sestru. Dojatě jsem se na něj usmála a převzala si od něj dárek. Hned jsem si ho rozbalila. Uvnitř jsem našla fotoalbum, ve kterém byl zaznamenáno téměř všechno, co se za tenhle rok stalo.

Pak přišla na řadu Diana. Pevně mě objala a pošeptala mi: "Jsem tak ráda, že mám tak skvělou kamarádku." Načež mi podala svůj dárek. Když jsem ho otevřela, vykoukla na mě nádherná sada šperků, přesně ty, o kterých jsem Die dva roky dozadu řekla, že jsou úžasné, a že kdyby nebyly tak drahé, určitě bych si je pořídila. Skládaly se z stříbrných náušnic, které nevyobrazovali nic konkrétního, ale byly prostě nádherné. Dále pak stříbrný náramek s rozkošnými malými květinami a opět stříbrného řetízku, který, stejně jako náušnice neměl žádný konkrétní tvar, ale byl prostě skvostný. Celá sada byla posázená nádhernými kamínky. Objala jsem svoji kamarádku tak pevně, že se začala dusit.

Pak přišel Niall. Taky mě objal a předal mi svůj dárek. Našla jsem v něm obrovský plyšový medvěd. Když jsem ho uviděla, musela jsem se rozesmát. On se taky uchechtl a pak mi svůj dárek osvětlil: "Jestli budeš mít někdy zase depresi, vyzpovídej se medvědovi, uleví se ti, věř mi." přednesl svou velice moudrou větu.

Další mi svůj dárek předal Harry. V jeho zabalené krabičce jsem našla jejich nové album. Nad tím jsem se taky musela zasmát. Harry se mi taky rozhodl vysvětlit, proč mi dal jejich vlastní album. "To je taky proti depresím" a mně to nedalo a musela jsem ho trochu poškádlit: "To jskože si to poslechnu a uvědomím si, že na tom nejsem až tak špatně?"  A pak se Harry urazil, i když mu to moc dlouho nevydrželo.

Nakonec šly Perrie, Kiko a Cheryl. Nejdřív promluvila Perrie: "Když jsme tenhle dárek vybíraly" pak pokračovala Kiko: "tak jsme vybraly, něco, co by mělo udělat radost snad každé ženě" a pak Cheryl: "a tak prosím přijmi náš skromný dárek." A tak jsem je, ne, že by to bylo nějak náročné, uposlechla převzala si jejich dárek. Rozbalila jsem ho a našla v něm ten největší make-up set, co jsem kdy viděla.

Na úplně všechny jsem se znovu usmála, a pak opět nastalo hromadné objetí. Tohle bylo ale jiné. Při tomhle jsem cítila něco, co už jsem přesně rok necítila. Cítila jsem se jako rodina.

Ahoj! Ano, já vím, už šest dní nevyšla kapitola, omlouvám se. Vlastně žádný rozumný důvod, proč nic nevycházelo nemám. Prostě jsem neměla moc fantazie, takže se ještě jednou omlouvám a doufám, že příště kapitolu napíšu dřív, tak nějak by mohla vyjít další do pondělí. Ale teď už se s vámi loučím, takže ahoj!

Vaše Mia