Jistě všichni znáte ten příběh. O tom, jak se jedna prostá naivní holka zamilovala do slavného modela Adriena Agresta. Ano, ta holka jsem byla já. Všechno se, ale jednoho dne změnilo.
Bylo mi 13 když k nám do třídy přišel syn slavného módního návrháře Gabriela Agresta. A já, já se do něho, jak jinak, zabouchla, jenže on měl rád jinou.
O rok později, už Jsem pomalu ztrácela naději. Jednou měl Adrien focení a mě vzal sebou. Jak mi slíbil když viděl ty fotky v mém pokoji. Byli jsme tam a já se přemáhala abych mu řekla co k němu cítím. Jenže, on začal mluvit první. Svěřoval se, a hodně. Já ho samozřejmě poslouchala, ale když začal říkat o tom jak miluje jednu holku, tak se mi všechny sny o našem společném životě sesypaly.
Večer jsem strhla všechny jeho fotky ze stěn a dala do krabice a s ni my i moje naděje a sny. Nevěděla jsem co budu dělat tak jsem se rozhodla že se podívám po Paříži jako Ladybug.
Nebudu lhát bylo to úžasný. Teda až do doby kdy přišel Chat. Jako nic proti němu nemám, ale teď jsem neměla náladu na jeho blbý fórky.
"Zdravím, nejkrásnější z nejkrásnějších" řekl, ale já na něj neměla náladu.
"Ahoj Chate, budeš tady ještě dlouho?" možná jsem byla trochu moc hrubá, ale opravdu jsem teď milejší být nemohla.
"My lady, vždyť jsem teď přišel"
"Jo, ale mně přijde, že už jsi tu celou hodinu, radši běž nemám na tebe náladu" řekla jsem otráveně, ale on místo toho aby odešel tak si ke mně přisedl.
"Neslyšel jsi?!"
"Nevím sice co mohlo Mojí Bugaboo tolik vytočit, ale nenechám to tak"
"Hele nevím co si myslíš, že když tu se mnou budeš tak se rozzáří celý svět a všechno bude v pohodě? Promiň takhle svět ale nefunguje a už vůbec mi nepomáhá to, že jsi tu a myslíš si jak si skvělý" trochu jsem to sice přehnala, no vlastně celkem hodně.
"Ale My lady"
"Kolikrát ti to mám ještě opakovat já tvoje lady nejsem a nikdy nebudu. Víš co, strč si ty tvoje přezdívky někam a už mě nech na pokoji" a on odešel.
Až po chvíli jsem si uvědomila co jsem vlastně udělala. Ublížila jsem svému nejlepšímu příteli a parťákovi. Už bylo pozdě tak jsem se pomocí svého joja vyhoupla zpátky na svůj balkónek. Když jsem dopadla tak jsem dala najíst Tikki a ta si šla lehnout. Já ale jít spát nemohla, měla jsem plnou hlavu toho, co jsem udělala Chatovi.
Bylo už po půlnoci a já už chtěla zalézt zpátky do pokoje, ale když v tom jsem si všimla jak za mnou něco proběhlo. Otočila jsem se a tam stál Chat, ale byl nějaký zvláštní.
Chtěla jsem běžet pro Tikki a transformovat se, ale on mě chytil. Nebudu lhát, byla jsem dost vyděšená. Když v tom udělal něco co jsem nečekala. Dal mi pusu. Chat Noir mi dal pusu! Nevěděla jsem jestli se odtrhnout a nebo začít spolupracovat.
Naštěstí to přerušil, a já se něho konečně pořádně podívala a všimla jsem si jeho očí. Byly fialové, což bylo dost zvláštní. Po pěti minutách ticha konečně promluvil
"Už jsem ti někdy řekl že jsi ta nejkrásnější holka jakou jsem kdy viděl? Mnohokrát hezčí než Ladybug"
A pak mi to došlo. Tohle není můj Chat, protože i kdyby mu Ladybug udělala cokoliv, tak by i tak nikdy nic takového neřekl.
Když jsem se od něho odtáhla a řekla, že vím, že není pravý, tak se hrozně naštval a zbělal. Došlo mi, že je zakumovaný a napadlo mě toho akumu bude mít v prstenu jenže když jsem se po něm snažila sáhnout tak jsem se mi to nepovedlo. Jak jinak. Přepadla jsem přes zábradlí a on mi podával ruku. Měla jsem na výběr buď spadnu, nebo se ho chytím. Rozhodla jsem se, že se ho chytím, ale všimla jsem si otevřené kapsy a tam něco bylo.
Buď teď nebo nikdy! Řekla jsem si v hlavě a vzala tu věc z jeho kapsy. Byla to fotka mě jako Ladybug a z druhé strany mě jako Mari. Tu fotku jsem roztrhla a začala padat.
Už jsem ležela skoro na zemi, ale v tu chvíli, kdy už jsem se smířila s tím, že je po mě, tak se něco stalo. Chat mě chytil. Já jsem se od něho odtrhla a podívala se mu přímo do očí. Měl je zase zelené jako smaragdy.
Položil mě a já mu poděkovala. Když chtěl odejít tak jsem ho chytla za ruku a řekla:
"Chate to co jsi udělal si myslel vážně?"
"Teď sice nevím co myslíš Princess, ale doufám, že to nebylo nic špatného."
Nevydržela jsem to a zatáhla ho za ruku kterou jsem právě držela, a políbila ho. On se sice udiveně koukal, ale pak začal spolupracovat. Po chvíli jsem se od něj oddělila.
"Myslela jsem tu pusu?" v mých očích byla nejistota a strach.
"Samozřejmě, sice si to nepamatuji, ale mé city k tobě jsou pravé" a zase mě políbil.
Od té doby jsme byli spolu až do mých 18.
ČTEŠ
miraculous: příběh Emmy
RandomNapadlo vás někdy co by se stalo kdyby, se vaše dcera vrátila v čase do vašich školních let. Emmě a Mari se to stalo a vy si to niní budete moci vychutnat v plné parádě.