Když zazvonilo tak všichni odešli ze třídy včetně mě. Všimla jsem si skupinky dvou holek a dvou kluků. Jedna z těch holek byla máma a druhá teta Alya, a kluci strýček Nino a Adrien. Rozhodla jsem se, že k nim půjdu a poprosím o výpisky ať mám nějaký důvod k mluvení s mámou.
"Ahoj ma ma Marinette, Adriene, Alyo a Nino.
"Ahoj" řekli všichni, ale nevím proč Marinette se na mě dívala jako na vraha. Což nebylo úplně příjemné, když je to moje máma, ale to ona zatím neví.
"Nevysvětlil by mi prosím někdo co jste probírali?" koukla jsem na Mari, ale ta jen otočila hlavu. Alya se na ní podívala a pak na Nina.
"Já ti to vysvětlím" a já hned věděla kdo to byl. Adrien.
"Tak děkuji, a kdy se kvůli tomu sejdeme a kde?" vypadlo ze mě nervózně, ale také šťastně.
"To mi nedošlo mě otec nikam nepustí a k nám taky nikdo nemůže. Teda až na mého učitele čínštiny." a pak mě to napadlo.
"A co kdybych ti já za oplátku pomohla s čínštinou" všichni se na mě koukli jako bych právě řekla, že jsem vyvraždila celé město.
"Řekla jsem něco špatně?" a koukla se ustaraně
"Ty umíš čínsky" řekla udiveně Mari.
"Ano, babička mě to učila od mých 6. Prý mi to jde líp než mámě." a koukla jsem na Mari. Ta jen koukala.
"Dobře když se ti to podaří zařídit u Nathalie nebo otce, tak budu rád tvým žákem a moc rád ti i pomohu." Usmál se a začal odcházet. Když šel tak se otočil a naznačil rukou, že mám jít za ním. Rozloučila jsem se a šla.
Sice nevím co jsem Marinette udělala, ale její chování bylo zvláštní.
ČTEŠ
miraculous: příběh Emmy
De TodoNapadlo vás někdy co by se stalo kdyby, se vaše dcera vrátila v čase do vašich školních let. Emmě a Mari se to stalo a vy si to niní budete moci vychutnat v plné parádě.
