Kapitola 1

252 25 0
                                    

Kiara po boku své sestry, Tiona a Belly sledovala stádo srn o čtyřech jedincích. Vyhlížela tu, která by mohla být nejjednodušší cíl.

Byla schovaná pečlivě v křoví, zatímco Liria číhala mezi stromy, Tion v trávě a Bella v dalším křoví.

Liria nakonec spozorovala starší srnu, která kulhala na zadní nohu. Žlutooká vlčice dnešní lov měla na starosti. Vždy se čtyři dospělí vlci vydali na lov, zatímco Ruby hlídla svého bratra. Ve vedení lovu se vždy střídli. Jednou to byla Kiara, jednou zase Bella, poté Tion, a dnes byla na řadě Liria.

,,Tu vlevo. Bude jednoduchý cíl. Ostatní od ní jeden z nás odežene.'' rozhodla a pohlédla na její tři společníky. Ti přikývli. ,,Kiaro? Odeženeš ostatní. A já, Bella a Tion ji skolíme.''

,,Dobře.'' přikývla Kiara a vydala se plíživým krokem dál od ostatních.

Liria, Tion a Bella se začali plížit na opačnou stranu, než šla Kiara. Všichni se přikrčili. Vnímali okolí všemi smysly. Dávali hlavně pozor, aby si jich srny nevšimly.

Když si byla Kiara jistá, hlasitě zavyla a vyběhla ze svého úkrytu. Srny poplašeně zvedly hlavy a když si všimly blížícího se nebezpečí- predátorů, kteří je chtěli ulovit, daly se na zběsilý úprk.

Kiara okamžitě zamířila k srně, kterou chtěli ulovit a hlasitým štěkotem ji nahnala k ostatním a sledovala, jak srna běží vstříc třem vlkům. Zbytek stáda zmizel ve lese.

Liria, Bella i Tion obklíčili srnu a Kiara se k nim přidala.

Později už se všichni čtyři vrhli srnu skolit. Bella a Tion spolupracovali, střídali se a chňapali srně po nohách. Kiara skočila a zakousla se srně do břicha.

Srna vyděšeně zavřískla a svezla se k zemi. Lirie byl dán za úkol poslední úder- zakousla se srně do hrdla.

Pevně svírala hrdlo a stisk zesilovala. Srna se snažila ještě bránit kopyty, ale pokousané nohy toho moc nedovolily.

Nakonec tělo srny ochablo.

Čtveřice vlků hlasitě zavyla zprávu vítězství nad kořistí. Všichni čtyři poté vzali kořist a táhli do jejich tábora, kde na ně již čekali dva potomci Belly a Tiona.

,,Páni! Po dlouhé době se konečně najíme z něčeho pořádného!" zaštěkal nadšeně Amethyst a začal pobíhat pod tlapkami svých rodičů i Alfa sester (dvě velící sestry jedné smečce).

Čtyři dospělí vlci se zasmáli. ,,Notak, myslím, že kořisti je tu víc než dost, Amethyste. Zatím jsme se vždy najedli dobře." pokárala svého mladšího bratra Ruby.

Bella s Tionem po sobě hodili úsměv a posadili se před jeskyni, zatímco Kiara s Liriou odtáhly srnu do malé jeskyně, kde měli spíž pro kořist.

Jejich tábor se totiž nacházel pod vysokou skálou ve které se nacházely dvě jeskyně (větší a menší).

Amethyst začal nadšeně kolem dospělých vlků běhat, hravě štěkal, vrčel a skákal. Snažil se do svých maličkých tesáčků chytit ocas jakéhokoliv vlka, od své starší sestry po Kiaru, nejstarší vlčici z celé skupiny. Byla jen o pár minut starší než její sestra Liria.

---

Černý vlk se zlatavě žlutýma očima pochodoval po táboře a přemýšlel.

Z povzdálí ho pozorovala modrooká černá vlčice, vedle které ležel černý vlk s hnědýma očima a čistil jí srst mezi ušima, na krku i zádech. U jejího břicha poklidně oddechovalo malinké černé vlče.

Zlatooký vlk zastavil a švihl ocasem.

,,Tak co? Vymyslel jsi něco, Kovu?" zavrčela netrpělivě modrooká vlčice. Jmenovaný vlk ji probodl pohledem.

,,Ano."

A už se chystal svůj plán říct, když se ozval hlas: ,,Tak to jsem zvědav, co z tebe vypadne." utrousil Nuko otráveně.

Kovu hrdelně zavrčel a vycenil tesáky. ,,Kdybys držel tlamu, tak to řeknu hned!"

Nuko jen protočil očima.

,,Uneseme to vlče." zamručel Kovu.

Boj nebo Mír (DOKONČENO✔️) Kde žijí příběhy. Začni objevovat