Boj nebo Mír (DOKONČENO✔️)

Kapitola 5

'Tohle bude zajimavé.' pomyslel si a mírně se ušklíbl.

Hned za Dukem se hnali Belle s Tionem a za nimi dvě vlčí sestry.

Jakmile pětice vlků stála na kraji tábora, vydal se jim vstříc nejen Kovu, ale i Nuko a Vittany.

Emerald zaměstnávala svou malou sestru Saphire a malého Ametysta držela v noře tak, že seděla ve východu z nory.

Duke se postavil po boku své družky, která stála po pravé straně Kovua.

Nuko se postavil po Kovuově levici.

,,Vraťte nám našeho syna!" štěkla ihned Belle agresivně.

Kovu hraně nesouhlasně zamlaskal a zavrtěl hlavou. ,,Takhle se zdraví stáří známí? Myslel jsem, že máš vychování, Belle."

,,Nepokoušej naší trpělivost, Kovu!" zavrčel Tion.

Kovu se však tvářil naprosto klidně a měřil si bělosrsté vlky pohledem.

Svým pohledem přeskenoval nejdřív agresivní rodiče toho prcka a pak vůdčí sestry. U žlutooké Liriy se zastavil jen na chvíli. Více pozornosti věnoval vlčici s akvamarínově modrýma očima- studoval každičký kousek jejího obličeje. Na chvíli se zamyslel.

Vittany si odkašlala a vrátila bratra do reality.

,,Ametyst je v pořádku, Tione, Belle." řekl ledově Kovu.

,,Přiveď ho!" štěkla Belle a držela se jen tak-tak, aby Kovuovi neroztrhla hrdlo.

,,Klid, drahá Bell. Ametysta vám dáme." Samolibě se pousmál. ,,Pod jednou podmínkou."

,,Jakou?!" štěkli dva druhové ihned.

,,Vyměníme ho za Kiaru." rozhodl.

V tu chvíli zavládlo hrobové ticho.

Kiara ztuhla a Liria vytřeštila oči. Tion i Belle tiše zalapali po dechu.

Kovu se v duchu musel pochválit a pozoroval reakce bělosrsté čtveřice.

Každému vlkovi ze skupinky se nyní v hlavě odehrávalo zděšení, překvapení a zmatení.

Vittany byla na svého bratra hrdá. Tak nějak počítala s tím, že budou Kiařina smečka vyjukaní. Ale až tak? Z jejich tváří se dalo vyčíst, co si myslí.

Duke v duchu doufal, že to bude všechno za nimi a brzy mu ta druhá smečka zmizí z očí. Už tak tu jsou jejich pachy víc než dost.

Nuko jen mlčky přihlížel.

Tion nyní uvažoval nad tím, co říct. Když řekne, že souhlasí, dostane zpět syna, ale jejich smečka ztratí jednu vůdčí sestru! A to se nesmělo stát...

Belle chtěla ihned říct, že platí. Ale věděla, že by tím Kiaru odsoudila k smrti a vysloužila by si hněv Liriy.

Liria v duchu doufala, že si to Kovu rozmyslí. Radši by se poddala těmhle vlkům bez citů sama, než aby jim vydala sestru!

Kiara teď měla v hlavě vymeteno. Nevěděla, co si o tom myslet. Nevěděla, jak reagovat. Nevěděla, co na to říct...

,,Proč?" zavrčela nakonec Liria a tím přerušila to napjaté ticho.

,,Důvod už znáš, Lirio. Vyměníme ji za Ametysta. Zatímco Ametyst se k vám vrátí, Kiara se přidá k nám." řekl lhostejně Kovu a mírně se zamračil. Pohledem se zastavil u Kiary. ,,Nuže... Kiaro? Jak se rozhodneš? Zůstaneš se svou smečkou a odsoudíš to vlče k záhubě, či se přidáš k nám a Ametyst bude volný?"

,,Ty... Ty... Ty zmetku!" zavyla Liria a vrhla se Kovuovi po hrdle. Ovšem než se nadála, do zad, tlapky a ocasu se jí zakousli tři vlci a donutili ji si lehnout. Zhluboka oddechovala aby se uklidnila a zmírnila tak bolest, kterou jí Vittany, Duke a Nuko způsobili.

Kiara vyděšeně pozorovala sestřino počínání a v duchu zaklela, když byla Liria stažena k zemi. Belle i Tion ztuhli na místě.

Kovu si pohrdavě odfrkl a přistoupil k Lirie. ,,Tohle bylo varování. Nic bych radši nezkoušel. Jinak můžete všichni skončit stejně." Pohledem probodl zbývající tři bělosrsté vlky.

Kiara stáhla uši k hlavě a ocas mezi zadní tlapky.

Kovu pohledem sestře naznačil aby stiskla. Vittany tedy neváhala a mírně přitvrdila stisk na Liriině tlapce.

Liria potlačila zakňučení a jen zatla tesáky.

,,Nuže... Kiaro... Myslím, že nemáš moc navybranou." Kovu vlčici s akvamarínovýma očima začal zkoumat pohledem. Švihl ocasem a uši natočil k Nukovi. Ten pochopil a přitvrdil stisk na hřbetě.

Kiara se probrala, jakmile její sestra zakňučela.

,,Dobře, dobře! Pusťte Ametysta i Liriu a já tu zůstanu místo nich!"

Kovuovi se v očích zablesklo a pousmál se. ,,Pusťte ji."

Vittany, Nuko i Duke ochotně Liriu pustili a ustoupili stranou.

Liria se pomalu postavila, pokousanou tlapku zvedla do vzduchu a kulhavým krokem dorazila ke své rodině.

Kiara k ní přistoupila.

,,Nedělej to... Vždyť se akorát..." zakňučela Liria zoufale.

,,Sh... Já budu v pořádku. Zvládnu to." řekla tiše. ,,Hlavně vy na sebe dejte pozor."

Liria se o sestru otřela hlavou a ustoupila.

Kiara přistoupila až ke Kovuovi. ,,Propusťte Ametysta. Hned." pronesla ostře.

,,Myslím, že nejsi v situaci, kdy můžeš rozhodovat a rozkazovat, drahá Kiaro." zamračil se Kovu. ,,Ale pro jednou ti vyhovím. Naposledy..."

,,Emerald!" štěkla Vittany. Zelenooká vlčice se postavila a ustoupila stranou. Z nory, jejíž vchod Emerald zakrývala, vyběhl bělosrstý vlček.

,,Mami! Tati!" zaštěkal a přiběhl ke svým rodičům. Belle i Tion ho k sobě okamžitě přivinuli.

,,Ach... Ametyste... Tolik jsme se báli. Jsi v pořádku?" hlesla Belle a olízla synovi čenich.

,,Jsem v pořádku... Bál jsem se ale, že mě nikdy nenajdete." kňukne vlček.

,,Prošli bychom klidně i celý svět abychom tě našli." ujistil ho Tion.

Kiara se pousmála. Udělala dobře. Že se obětovala. Ametystova rodina je alespoň zase pohromadě.

Hůř na tom byla Liria. Narozdíl od tříčlenné skupinky žádné štěstí nepociťovala. Měla o sestru strach. Nejraději by se teď obětovala místo ní. ,,Co kdybychom udělali dohodu?! Vezmi si do smečky místo Kiary mě." zavrčela.

Kiara nastražila uši a stočila k sestře pohled říkající 'Nedělej to! Jsi zraněná!'

Kovu zavrčel. ,,Ne. Zůstane tu Kiara. Žádnou dohodu už neplánuji! Ty jsi zmrzačená. K ničemu bys nebyla."

Liria se nadechla. ,,Ale-"

,,ŽÁDNÉ ALE! A TEĎ UŽ ZMIZTE! JSTE NA NAŠEM ÚZEMÍ!" zavrčel Kovu a vycenil tesáky. V očích se mu nebezpečně zablesklo.

Liria zakňučela, ale nic nenamítala. Za pomoci Tiona a Belle se vydala v doprovodu dvou dospělých vlků a jejich syna zpět na jejich území.

Kiara sklopila pohled do země, jakmile jí smečka zmizela z dohledu.

Kovu se potěšeně usmál.