Why, why?

×Judgment×

Jade
Přišel pro mě ten nejhorší den. Stěhování Cann na své předešlé místo. U mě doma se sbíraly do krabic všemožné věci, které mi mohly připomínat Cannie a patřily ji. Ale je to tak. Bylo už na čase nejspíš. Sousedi si začali všímat, že si domů vodím stále jednu a tu samou dívku, přitom nemám ve smlouvě napsáno, že mám spolubydlící a platím za ní poplatek. Homofobové zákeřní. Ale myslím, tedy doufám, že Cann se domů těší. Erica už nikdy neuvidí. Soud mu nasolil pokutu a taky přísný zákaz přiblížení se k domu Cann nebo k její osobě. Strejda mu to dal pěkně vyžrat, musím ho jako poděkování pozvat na pivo aspoň. A já? No, bude to divný pocit nevidět každé ráno tu krásnou andělskou tvářičku, ale musím se vrátit ke své práci. Celý měsíc jsem se tam neukázala, protože mi bylo líto nechat Cann samotnou doma bez dozoru.

Cannie
Domov. Sladký domov. Ale prázdný. Ticho. Žádný hluk. Žádná hlasitá hudba, kterou Jade poslouchá při cvičení. Žádný šlápot jejich bosých nohou po ránu. Navíc se tady necítím dobře, jako bych tady cítila stále přítomnost Erica, i když samozřejmě tady není a nikdy už neukáže. Díky Jade. Udělala pro mě toho mnoho. Až to není ani možné. Ale musí být ráda, že jsem už vypadla. Má teď celý byt pro sebe. A já ten svůj taky. Proto je na čase s tím bordelem tady něco udělat. Eric za tu dobu to tady pěkně zdevastoval.

Úklid mi zabral dobré tři hodiny. Musela jsem z lednice vyklidit plesnivé jídlo, opravit nábytek doplácený Ericovým alkoholem, po kterém ležely všude na podlaze střepy. Vyprat a pověsit povlečení z postele, bylo načuchlé typickým alkoholovým pachem. Ve vaně byly zaschlé skvrny krve, nechci ani pomýšlet na to čí ta krev je a co se tady za tu dobu stalo. A nakonec jsem se vrhla na zahradu. Připomínala spíše hřbitov, tak jako celá tahle čtvrť. Sousedé většinou zalezlí vevnitř a vycházeli ven jen za soumraku, zvláštní. Můj domov byl opět obyvatelný. Ale pořád mu něco chybělo.

Jade
"Jade, bav se sakra trochu!" křičel mi do ucha Elliot na baru, abych ho slyšela přes hlasitou hudbu.
Měl v sobě několik panáků a nedokázal stát rovně, proto se přidržoval pultu. Pousmála jsem se a špitla mu trochu hlasitěji do ucha, že si potřebuju odskočit, ale že pak určitě vyrazím na parket. Lhala jsem. Neměla jsem náladu. Bez Cannie a jejich houpajících se boků to nebylo ono. Byla jsem taky mírně podnapilá, takže dojít na záchody bez zakopnutí o vlastní nohy nebyla žádná sranda. Zahlédla jsem se v zrcadle a moje oči mluvily dost jasně o dnešní noci. Bylo na čase jít domů. Odbelhala jsem se zase nejistým krokem k východu.
"Hej!"
Otočila jsem se a zaostřila svým pohledem na dvě dívky. Zrzovlasá anorektička a černovlasá slečna s modrým pruhem. Její oblečení odpovídalo tomu, že tady nejspíš dělá striptérku, ale to by tohle musel být bordel a ne obyčejný klub. Kývla jsem hlavou na znamení, že je poslouchám.
"Ty jsi lesba, což? Nechceš s námi zajít na drink?" zeptala se černovláska. Ta zrzavá byla spíše nesmělá a pořád se prohlížela v odraze svého Iphonu.
"A co když řeknu ne?" odpověděla jsem stejně drze jako ona.
Samolibě se pousmála. Líbilo se ji to. Přistoupila tak blízko, že bych mohla spočítat její řasy, kdybych dokázala aspoň zaostřit zrak. Naklonila se ke mně, dala mi pusu na místo, kde nanejvýš dosáhla a to byl krk, řekla: "Jsem Jasmine."
"Jade."