Why, why?

×Nightmare×

Cannie
Po výborné večeři, podle Jade, jsme se ještě chvíli dívaly na televizi a potom se odebraly ke spánku. Dnešní den byl opravdu náročný, především pro Jade, takže není divu, že jakmile se zhasla světla, tak upadla do hlubokého spánku, který doprovázelo její roztomilé chrápání. Ale já měla hodně velký problém usnout. Nejenom protože jsem zvyklá spát na své velké posteli, ale také z toho důvodu, že jsem se bála usnout. Eric mě totiž každou noc v tuto noční dobu budil a hned na to si mě hrubě vzal, ráno mě bolelo celé tělo, ale Ericovi to přes noc nestačilo, takže bylo pokračování. Přitáhla jsem si peřinu více k tělu, cítím se tak aspoň trochu v bezpečí. Navíc celá postel byla načuchlá typickou vůní Jade. Voněla nádherně. Zvedla jsem svou hlavu a podívala se do dálky na spící Jade. Ještě že její gauč byl roztahovací, jinak by se určitě nevyspala a mně by bylo trapně, kdybych věděla, že já se krásně vyspala v její pohodlné posteli, zatímco ona se krčila na malém gauči. Jenže teď to bylo naopak. Jade se očividně spalo v pohodě, ale já nemohla za žádnou cenu usnout. Napadlo mě ji vzbudit a poprosit, aby si ještě chvíli semnou povídala, dokud neusnu, ale nemůžu tohle po ní chtít. Bylo by to moc, udělala toho pro mě už hodně. Řekla jsem si, že tedy zkusím upadnout do říše snů sama.

Sen
Pomalu a těžce otevírám svá unavená víčka, ale stále vidím tmu. Kde to jsem? Cítím všude nepříjemné vlhko a plíseň. Snažím se vstát, ale marně. Jsem připoutána. A nahá?! Cože? Chci křičet o pomoc, ale jako by má pusa nespolupracovala. Není divu, mám v puse gumový roubík. Chytnu panický záchvat a začnu se třást. Najednou se otevřou jediné dveře v zatuchlé místnosti a náhlý příjem světla mě udeří do očí, poznávám siluetu muže a v ruce má pásek. Eric.

Vzbudím se celá zpocená a s husí kůži na každé části mého těla. Sakra, to byla ta nejhorší noční můra na světě. Nezvládnu to. Sama určitě ne. Vstanu z postele a bosými chodidly docupitám k Jade. Nejdřív se ji snažím probudit nějak lehce. Dloubnu do jejího pravého líčka prstem, ale ona ani nereaguje. Musí opravdu tvrdě spát. Zkusím to teda jinak. Vezmu si z postele peřinu a vrátím se ke gauči. Jade spí schoulená, takže je tam menší místo i pro mě. Vím, je to šílené a riskantní, ale potřebuji být v něčí blízkosti. Snad se Jade ráno nebude zlobit, že mi dala pro sebe celou postel a já se stejně přikradla k ní. Vlezla jsem si za ní, otočila se k ní zády a přikryla se svou vlastní peřinou, abych nemusela brát tu její. Jade se trochu zavrtěla a její ruka přistála na mém boku.

"Spíš?" šeptnu do tmy.

"Mhh." zamručí ospale a natiskne se celým svým tělem ke mně. Bylo to příjemné, zase jsem se cítila v bezpečí.

"Promiň, měla jsem noční můru a bála jsem se být sama a.."

"V pohodě a spi." vzdychla mi do vlasů a já ji poslechla. Teď už žádný škaredý sen mít nebudu.

Jade
Ráno když jsem se probrala, tak na mě koukalo z velké blízkosti milé překvapení. Sice jsem se prvně lekla, protože jsem tohle opravdu nečekala, ale když mi to pak Cannie vysvětlila, tak jsem už byla klidná. Jen mě štvalo, že ten hajzl Eric se objevuje i v jejich snech a nenechá ji ani spát. Řekla jsem Cannie, že kdyby se to opakovalo, tak ať mě za každou cenu vzbudí. Ne že by se mi nelíbilo, že by zase spala vedle mě, ale já sama nevím, co dělám, když spím a bojím se, že bych ji nějakým nedopatřením třeba začala osahávat. Dneska v noci to mohla být výjimka, ale nechci riskovat. Nechci ji ublížit jako ten parchant. Chci ji ukázat, že jsem jiná. Že jsem lepší. Že jsem holka, oddaná holka.