Why, why?

×Anger and Love 1×

Jade
Už jsou to dva týdny, co v mé malé garsonce s Cannie pospolu bydlíme a vzájemně si pomáháme v domácích pracích. Někteří by snad řekli, že jsme více než spolubydlící, někdy tomu totiž věřím i já. Ale nesmím se nechat unést, protože jakmile Cannie dostane zpátky svůj dům a zbaví se Erica, tak se to vše vrátí do starých kolejí a já budu zase sama. Možná se časem i odcizíme úplně, kdo ví. Teď si musím ty naše společné chvíle užít naplno, a proto jsem Cannie dnes večer pozvala do mého oblíbeného klubu, kde chodím s Elliotem, když mám špatnou náladu. Určitě se ji tam bude líbit a doufám, že se tam i odreaguje a zapomene na všechny trable.

S Elliotem právě sedíme na mém spacím gauči a čekáme na Cannie, než bude konečně hotová. Tohle jsem nikdy nechápala i když patřím mezi ně a to jak to může ženským tak strašně dlouho trvat. Vždyť já na sebe jenom hodím nějaké hadry, co mi přijdou pod ruku, upravím si vlasy a vyrazím.

"Cannie, noták. Pohni zadkem!" houknu do koupelny a jsem připravená vstát a vyhnat ji z té koupelny, oblečená snad už být musí.

Cannie vyšla z koupelny, ale když jsem ji viděla, nebyla jsem schopná vydat hlásku. Jediné na co jsem se zmohla bylo stát před ní jako solný sloup s otevřenou pusou dokořán a bušicím srdcem uvnitř. Byla nádherná. Ne. Víc než to. Úplně mi sebrala vítr z plachet. Na sobě měla černé upnuté šaty nad kolena, které zdůrazňovaly její úžasné křivky. Oči měla schované pod tunou řašenky a celkově budila dojem drsné holky, v které se skrývá křehká duše. Přistoupila jsem k ní blíže a znovu si ji prohlédla od paty nahoru.

"Páni.." vzdychla jsem.

"Nelíbí? Myslela jsem si to. Tak já se půjdu ještě převléknout." řekla smutně a otočila se na vysokých podpatcích zády ke mně. Probudila mě v tu chvíli z tranzu a já ji popadla za ruku, čímž jsem ji naznačila, že na něco takového nemáme čas. Navíc neměla pravdu. Budu si ji tam muset hlídat, protože si ji tam určitě budou všichni prohlížet, tak jako já teď a budou chtít navázat kontakt. To nesmím dovolit.

Cannie
Cítila jsem se odstrčená. Jade s Elliotem to tady znají už dlouho a mají tady plno známých, kteří je dotáhli na parket, kde právě teď trsají už pomalu hodinu. Já sedím sama u baru a popíjím svou pátou sklenici nějakého drinku, který je tady proslavený. Chutná sladko kysele a lehce mi klouže přes krk do žaludku. Rozhlížím se kolem sebe, abych zahnala špatné myšlenky. Přece kvůli tomu mě tady Jade vzala. Abych se uvolnila. Ale proč tady teď nesedí a nepije semnou? Proč radši odešla? Je pravda, že se ptala jestli chci jít taky a já řekla ne, ale jindy by se dožadovala odpovědi ano a nebo by zůstala. Sice u ni nejsem tak dlouho, ale i tak jsem za ten čas podle jejich gest a stylem vyjadřování svých emocí o ní hodně zjistila a tahle Jade se mi nelíbí. Nebo mě snad už u sebe nechce a takhle mi to dává najevo? Lezu ji na nervy? Nedivila bych se. Zase moc přemýšlím. Určitě toho jenom hodně vypila.

Najednou si ke mně přisedl nějaký postarší chlap a koupil mi panáka zelené. Odmítla jsem. Nemám zapotřebí se bavit s někým takovým a dopadnout jako s Ericem. To jméno se mi tak neskutečně hnusí.

"Josh." řekl ten muž a kopl do sebe panáka. Vypadal mírně podnapilý a jeho svaly pod oblečením poukazují na to, že buď pracuje v nějaké náročné práci nebo cvičí.

"Cannie." pousměju se a podám mu ruku. Přijme ji a přisune mi mou půlku. Nakonec ji do sebe taky hodím a zakřením se nad pálčivou chutí v puse. To je jiný oříšek. Ten muž, teda Josh, se uchechtne a poručí barmanovi o další dvě. Očkem jsem mrkla po Jade a všimla si, že na parketu už není. Kam tedy mohla jít? A vlastně mi to bylo jedno. Mám tady jiného kamaráda, který očividně o mou společnost stojí.

Jade
Jak jsem říkala. Nechám ji chvíli o samotě a nějaký týpek se začne na ni sápat. Co mám dělat? Nemůžu za ním jít a dát mu přes držku, podle jeho stavby těla bych akorát tak skončila na jipce. A Cannie se očividně dobře baví. To mě dělá ještě více nepříčetnou.

"Co to vidím, Jade?" směje se má kamarádka Ashley zavěšená na Elliotovi. Ukazuje na mě prstem. Všichni jsme vyšli ven na čerstvý vzduch si zakouřit.

"Drž hubu a dej mi cigáro." Všichni se zarazí. Co všem dneska sakra je? Elliot předá Ashley Maggie a přistoupí ke mně. Pozorně si prohlíží můj obličej a pak vytáhne z kapsy krabičku cigaret a jednu mi podá.

"Myslel jsem, že nekouříš."
Časy se mění, Elliotku.

"Díky." syknu a nervózně potahuju nikotin do plic. Falešná úleva, ah. Mohla bych Cannie říct, že je na čase jít domů a prostě ji odtáhnout, ale to by bylo moc přes čáru. Ale taky ji tam s ním nemůžu nechat.

"Jade, na čele..máš tam.." Elliot polkne a pokračuje "..máš tam velkou tlustou žílu. Děje se něco? Tohle jsem u tebe viděl naposledy, když..no..však víš." dopoví svůj výrok Elliot a sklopí pohled. Sáhnu si roztřesenými prsty na čelo. Sakra, ta je hrubá. To kvůli ní. Elliot má pravdu. Tohle se mi stalo jen jednou, nikdy dříve jsem takhle nažhavená do běla nebyla. Jen když mě táta vyhodil z baráku. To jsem byla málem schopná ho i zabít. Tak moc mě to ranilo. Byla jsem pro něho od té doby nic, jen příbuzenstvo. Žádná dcera.

Cannie
Josh byl zábavný a milý. Vůbec jsem se v jeho přítomnosti necítila špatně. Povídal mi o tom, že ho manželka vykopla z bytu, protože ji přistihl s milencem a on bláhový po manželství napsal byt na ní, a proto přišel zabít svůj žal jsem. Byla jsem ráda, že se neptal na mé problémy, podle mě se mu i líbilo, že poslouchám já ty jeho. Navíc ani nevím jestli bych po těch několika panácích byla schopná zformulovat nějakou srozumitelnou větu. Žaludek se mi houpal, ale zvracet se mi nechtělo. Hlava se mi točila ze všech těch barevných světel a hudby. Byla jsem opilá. To bylo jisté. Potřebovala jsem Jade. Potřebovala jsem její blízkost. Její ruce na mém těle. Potřebovala jsem její rty.