×Proximity×

514 26 2
                                    

Jade
Tak tohle je v naprosté prdeli. Tohle už nezakecám nijak.

"Cannie.." vyjeknu.

"Hej! Říkala si, že jsi single!" řekla arogantně Jasmine a začala sebou škubat, aby se dostala z mého stisku.

Pustila jsem ji i Chloe a ony se rozeběhly pro své oblečení. Hned co se oblékly, tak byly tak vlídné a vyprovodily se samy. Zeptala jsem se Cannie jestli půjde dál. Stála ve dveřích a zírala na mě s pootevřenou pusou. Sakra, to jsem vážně podělala.

"Cannie, promiň. Já jen.."

"Ne! Jenže..em.." pomalu zvedla prst, ukázala na mě a začala se červenat.

Cože? Zkouknu sebe a pak mi to dojde. Mám na sobě jen trenky! Během sekundy zrudnu jako rak a odběhnu do pokoje pro triko. Panebože! Horší to dnes snad už být nemůže!

Cannie
Dovolím si vstoupit do mého bývalého přístřešku, zatímco Jade se nejspíše obléká. To je dneska den, vážně. Jsem zvědavá, jak mi to vysvětlí. I když není to její povinností, je to dospělá samostatná žena. Přesto si mě zklamala Jade. Vyložím jídlo na kuchyňskou linku a začnu dělat, že něco dělám. Během tří minut se uráčí přijít paní Skoč na mě. Jde poznat, že ji to mrzí, ale to mi je teď nějak jedno.

"Cannie, budeš semnou..mluvit?" suše polkla.

"Tady máš jídlo, když to uskladníš v lednici, tak ti to vydrží klidně ještě dva dny. A ještě jsem ti přinesla nějaké prášky, ale vidím, že to není potřeba. Kocovinu nemáš. To je asi vše, tak už nebudu dále rušit. Určitě si chceš udělat nějaké své osobní..věci." při posledním slově si odkašlu na zdůraznění.

Obejdu Jade a vyrazím ke dveřím. Ani se neuráčím podívat se na ní. Otevřu a nadechnu se, při výdechu chci už stát za těmito dveřmi a tuhle slečnu už nikdy nevidět.

"Stůj!" slyším ji.

Neotočím se. Mám toho tak akorát dost. Už je to blízko. Musím vypadnout. Nestihla jsem to. Jade mě jednou rukou chytla za zápěstí a tou druhou za pas, čímž si mě otočila tváří tvář k ní, tak blízko že jsem cítila její vůni, která číši po celém jejím bytě, když se sprejuje. Tak blízko že jsem mohla spočítat její malinkaté pihy, které na dálku nejsou zřetelné. Tak neskutečně blízko, že naše nosy se dotýkaly a rty jemně o sebe otíraly. Počkat, co? Ne! Odtáhnu se od Jade a zakryju si obličej. Opět cítím její ruce na svém těle. Žduchnu do ní na znamení, že ať už to vážně nedělá.

"Nejsem jako ony, jasné?! Tak to na mě sakra nezkoušej! My dvě spolu skončily!" zakřičím se slzami v očích.

A uteču. Pár minut jsem ji slyšela za sebou, jak běží a křičí mé jméno, ale pak si to rozmyslela. Není dobrý nápad bez bot běžet po štěrku.

Why, why? Kde žijí příběhy. Začni objevovat