Strawberries & Cigarettes

9.

Konečně jeden nezbedný nehtík zamířil na neprobádané území a jakmile se schoval pod pružný vypasovaný okraj bavlny, spojil se s palcem a započal ze mě stahovat i tuhle tenkou vrstvu spodního prádla. Postupoval polehoučku a s každým dalším kousíčkem narůstalo v mém oběhu množství adrenalinu.

„Nádhera," bylo první slovo, které vypustil z úst, když se mohl po dlouhém napínání pokochat mou chloubou a jako by to snad byl nejvzácnější drahokam na světě, přejel po ní uznale prsty.

Zřejmě se chystal mi přivodit nadpozemské blaho, protože můj penis obdařil polibkem a vypadalo, že nemá v úmyslu zůstat jen u toho, ale já si mínil prosadit svou: „Jsi na řadě."

Pozvedl obočí, upřel na mě ty svoje úchvatné modré oči a po krátkém uvážení řekl: „Jak si přeješ."

Podepřel se rukama, aby mohl slézt z postele a postavit se na nohy a bez otálení si začal rozepínat kalhoty.

„Ne, ne, ne," zarazil jsem ho, „Já sám, ... pokud můžu."

On se nerozmýšlel a s úsměvem mi naznačil, že proti tomu nic nemá. Vydrápal jsem se dychtivě do kleku a prsty přejel kovový řetěz, který jsem následně soukal z jednotlivých poutek a potom ho nechal na starosti gravitaci. Povolil jsem knoflík a neubránil se popudu si neomaleně šáhnout přes látku. To, co se pod ní skrývalo, bylo vskutku něco ... něco velkého. Dále jsem rozepl zip. Bylo neuvěřitelně vzrušující, tohle někomu dělat, a ačkoliv to bylo ztřeštěné, neovládl jsem se a prsty zajel na polovinu jejich délky do jeho boxerek. Pokračovat jsem nemohl, moje oči se upnuly k jeho tváři, aby zažádaly o svolení.

„Do toho, kotě."

Sklouzly níž a já se musel kousnout do rtu nad úžasem, jak hluboko, než našly špičku. Jestli někdo měl plné povolení svoji výbavu nazývat pokladem, pak to byl on. Na mysl se mi však dostavil i strašlivý fakt, protože nebylo třeba nic říkat, abych pochopil, jak jsou role nastaveny.

„To-tohle se mi tam nevejde."

Chvíli se na mě díval, jestli si z něho jen utahuju nebo jestli mě zase bude muset dát do latě a vysmýčit mi z hlavy nové nablblé obavy, ale asi už mu došly nervy.

„Když myslíš, ... ale o hodně přijdeš."

„Doslova," neměl jsem co na to říci jiného, vystihnul to.

„A tos ho ještě ani neviděl."

Podíval jsem se mu znovu do očí a on mě pobídl: „Na co čekáš?"

Vzal jsem vše naráz, teď už nebylo třeba dále mlžit, a on mi s tím pomohl. Tuším, že v ten okamžik si vytáhl něco z kapes a schoval to zatím za zády, ale pořádně jsem to nevnímal. Zíral jsem upřeně na jeho přirození patrně déle, než je zdrávo, ale stále jsem nějak nemohl věřit, že tohle nosí každý den pod oblečením. Sotva jsem ho pošimral články svých prstů, ale i to stačilo, aby potěšeně zavrněl. Motivoval mě tím, abych ho stiskl celého mezi prsty a začal zlehka pumpovat. Úplně jsem cítil, jak v tomhle zázraku proudí krev a začíná tvrdnout. Po chvilce mě však zastavil: „Stačí, koťátko. Hlavně musíme připravit tebe."

„Dobře," souhlasil jsem, ale mírně jsem se zdráhal.

„I když je tu jedna věc, se kterou bys mě mohl pomoct," řekl a rozevřel přede mnou dlaň, kterou doteď skrýval za zády, držel v ní balíček s kondomy a dodal, „Myslím, že to tak bude nejlepší. Sice bychom se obešli i bez toho, ale chci, abys měl jistotu ... a pak, řekl bych, že jsem to docela trefil."

V tom jsem mu mohl dát jenom za pravdu, dokonce bych řekl, že objednávku na pokoj tomu výběru později přizpůsobil, protože na krabičce bylo napsáno – s jahodovou příchutí. Usmál jsem se a jeden si vytáhl. Pomohl jsem si zuby, abych ho dostal z hygienického plastového obalu a pak mu ho podle jeho instrukcí nasadil a ve vteřině, kdy jsem svou úlohu dokončil, už ve mně hlodala další rozverná touha.

„Asi je to divný, ale ... strašně to chci ochutnat!"

„Co ti brání?"

Nebyl to pouze reklamní trik, nesměle jsem ho olízl a skutečně chutnal po jahodách, tedy asi jako jahodová žvejka, ale i tak moc dobře. Chvilku jsem se na něho culil, ale brzy mi došlo, že fáze příprav je asi za námi.

„Nemáš se čeho bát, jen mi musíš důvěřovat a já udělám vše, co bude v mých silách, aby to pro tebe bylo, co nejsnazší."

Jak? Jak sakra? Má na to nějaký speciální trik? Neměl jsem ponětí, co a jak chce provádět, protože moje znalosti v téhle oblasti byly chabé a nebylo je tehdy kde čerpat, žádný internet ani příručka pro gaye, nic z toho neexistovalo. I to minimum bylo pracně vydobyté, zvláště když jsem se to snažil tajit.

„Mám ti prozradit, co se teď bude dít?"

Otevíral jsem pusu k tomu, abych ho o to poprosil, ale pak jsem se zarazil. Není náhodou tím nejlepším vyjádřením důvěry, když ho nechám dělat, co uzná za vhodné, aniž by mě musel dopředu varovat? Došlo mi, že podruhé, už se mi určité obrysy budou v hlavě rýsovat samy. Proč tedy nenechat poprvé opředené záhadou?

„Ne, chci se nechat překvapit."