ᴊᴇss
___________________________________
Vzbuzení do dalšího rána nebylo nějak krásné, protože mě vzbudil zvuk telefonu, který byl dole.
"Lesley! To je pro tebe!" zakřičel táta ze spod, který si očividně myslel, že jsem dávno vzhůru. Pomalu jsem vstala a loudavým krokem se dostala do kuchyně a převzala si od táty sluchátko.
"Prosím?" řekla jsem s menším ranním chraplákem.
"To jsem já, Ben. Proč nechodíš do školy?" ozval se, ale zněl velmi zaraženě.
"Um, no. Už tam nepřijdu, přestěhovala jsem se." řekla jsem polohlasem.
"Jak jsi vlastně přišel na moje telefonní číslo? Nebo orientační číslo?" zeptala jsem se, protože sice jsem měla vloženou sim kartu v mobilu, který byl společný, ale zajímá mě, odkud ho vzal.
"Od Stevena." zarazila jsem se.
"Aha, fajn. No, tak se měj." řekla jsem zaraženě a chtěla zavěsit, ale Ben byl rychlejší.
"Ne! Počkej Lesley. Stále jsi mi neodpověděla na otázku." zakroutila jsem nevřícně hlavou.
"To už je stejně jedno." nečekala jsem na odpověď a rovnou zavěsila.
"Kdo to byl?" vyhrl otázku táta, který mi podával na stůl talíř se snídaní.
"Nový spolužák z minulé školy." pokročila jsem rameny.
"A mimochodem, kde je Lorrie?" otočila jsem se a hledala jí po místnosti.
"Tu jsem ráno odvezl k mé kamarádce, která má dceru ve škole, tam, kam půjde i Lorrie, tak aby se seznámily." usmál se a já přikývla.
"A co je dnes v plánu?" kousla jsem si do toustu.
"Dneska musím na chvíli do práce a jestli chceš, můžeš jít se mnou." podíval se na mě a pousmál se.
"Dobře, proč ne. Stejně nemám co dělat." pousmála jsem a šla odnést talíř do dřezu.
"Jdu se obléct, za chvíli jsem tady." křikla jsem na tátu, když jsem byla na schodech. Tentokrát bylo už všechno oblečení ve skříni a mohla jsem si vybrat, jenže já se zase rozhodla pro tmavě červený svetřík a černé ryfle. V koupelně jsem udělala hygienu a učesala si vlasy a dole si oblékla ještě černý kabát.
"Mimochodem, dnes se pravděpodobně potkáš s Jess." řekl se špetkou nervozity hlase.
"Um, dobře." pokrčila jsem rameny.
"No a ještě hlavní věc jsem ti neřekl." stočil zrak z vozovky na mě.
"Do školy by jsi měla jít za dva týdny. Na střední školu není úplně lehké se přihlásit a chvíli to trvá, než minulá škola předešle všechny tvé výsledky a prospěch." pousmál se.
"Dobře, rozumím tomu." kývla jsem a dál se dívala ven z okýnka.
"Děje se něco, Lesley?"
"Ne tati, nic se neděje. Jsem jen trochu ospalá." pousmála jsem se, aby to vypadalo důvěrněji. Jenže pravda byla taková, že jsem měla smíšené pocity. A ano, byl v tom Roger. Někdy mě zaráží jeho chování. Pokud je tedy pravda taková, že spí s holkama normálně, tak mi není v jeho přítomnosti nějak dobře. Ale taky to mohla být jeho přítelkyně, no samozřejmě, proč mě to nenapadlo dřív.
"Dobře tedy." ozval se táta, čímž mě probral z transu.
"Už jsme tady Lesley." řekl táta po pár minutách a já vystoupila z auta.
"To je nějaká moc velká budova, ne?" uchechtla jsem se a po boku s ním se rozešla k zmíněné budově.
"To ano. Je tady několik kanceláří, společenských místností a přímo vedle této budovy je právě firma, o které jsem ti říkal." poukázal rukou na menší budovu a já přikývla.
"Dobrý den." pozdravila nás recepční.
"Dobrý den i vám." pousmála jsem se a následovala tátu k výtahu.
"A co teda budeme dělat?" podívala jsem se na něj a poté do zrcadla.
"Já musím sepsat několik věcí na počítači a vyplnit pár papíru a mezitím přijde Jess a určitě se seznámíte a myslím si, že půjdete spolu k ní a budete se nějak bavit, pak vás vyzvednu." usmál se a já se na něho zmateně podívala. Jak si může být tak jistý, že všechno proběhne v pořádku.
"Jak si můžeš být tak jistý?" pronesla jsem polohlasem a podívala se z okna.
"Instinkt, Lesley." usmál a šel otevřít dveře, protože někdo klepal.
