Ráno jsem vstala kolem 9 hodiny a byla trošku zděšená, protože mi přišlo, že mi během toho jednoho večera nějak narostlo břicho. Šla jsem teda do koupelny, začala se prohlížet a během toho mi došlo, že nevím jak to Rye přijme až mu řeknu, že jsem už ve třetím měsíci a ještě ke všemu s nevlastním tátou. Při pomyšlení na to...mi přejel mráz po zádech. Zatím jsem o tom nechtěla přemýšlet, tak jsem si vzala věci a šla do koupelny.
Když jsem byla oblečená, šla jsem dolů do kuchyně, protože jsem měla v plánu Andymu udělat snídani, ale on už v kuchyni dávno byl: ,,Dobré ráno, postavil jsem vodu na čaj, ale jídlo jsem ti nedělal, protože jsem nevěděl co si dáš." on je fakt zlatíčko: ,,Dobré ráno, děkujuuu. Udělal si mi radost, ale zároveň zkazil překvapení. Protože jsem měla v plánu udělat snídani já tobě, ale ty si vstal dřív." on se začal smát a zeptal se: ,,Co si teda dáš k snídani?" chvilku jsem přemýšlela, ale nic mě nenapadlo: ,,Víš co? Udělej mi to samý co si dáš ty." Andy tam něco sypal do misek a během tří minut jsem měla před sebou ovesnou kaši s medem a ovocem. S úsměvem jsem ho poplacala po rameni a řekla: ,,Hmm, vypadá to přímo božsky." on se zasmál a společně jsme se pustili do jídla.
Po snídani Andymu přišla SMS. Byl docela zařazený, tak jsem odnesla talíře do dřezu a zeptala se ho: ,,Jsi v pohodě?" probral se hned jak jsem na něj promluvila: ,,Jo...já...jen, že mi napsala Lis, že se za ní mám stavit, že mi chce něco říct." vzala jsem klíče od auta ze stolu a řekla: ,,Tak jo. Můžeme jet klidně hned." Andy si začal prohrávat s mobilem a mě bylo jasný, že je nervózní: ,,Nebooj, určitě si chce jen promluvit o tom včerejšku. Stresuješ se zbytečně dopředu. Jedeme..." podala jsem mu klíčky a šli jsme do auta.
____________________
(Z pohledu Andyho =>) Po příjezdu do nemocnice jsme se s Natkou rozdělili. Ona šla za klukama a já jsem šel za Lis. Byl jsem hrozně nervózní, ale chtěl jsem to už mít za sebou. Zhluboka jsem se nadechl a vešel dovnitř: ,,Dobré ráno zlato." Lis seděla na posteli a když jsem jí chtěl dát pusu, tak ucukla: ,,Ahoj. Sedni si prosím tě." poslechl jsem jí a sedl si do křesla. Ona dlouho neotálela a spustila: ,,Potom jak si včera odešel...jsem hodně přemýšlela a došla jsem k závěru, že bude lepší když se vrátím domů." docela jsem nechápal jak to myslí: ,,Můžeš to prosím nějak rozvést?" ona zakroutila očima a řekla: ,,Prostě chci, abychom si dali pauzu. Včera se mě hodně dotklo, že si se zastal jí a né mě." nemohl jsem uvěřit tomu co řekla: ,,Lis děláš si ze mě srandu? Nezastal jsem se tě, protože si se k ní chovala špatně ty...ne ona k tobě." koukala na mě jak kdybych byl úplný debil: ,,Ale jako můj kluk by si měl podporovat mě a ne mou nejlepší kamarádku. Prostě potřebuju o nás dvou přemýšlet. Dnes letím posledním letadlem domů."
Nesnáším slovo pauza. Nenechám ze sebe dělat debila: ,,Víš co? Proč to prodlužovat...ukončíme to rovnou. Nebudu tady čekat jak idiot 3 měsíce, než si rozmyslíš jestli semnou chceš být nebo ne. A Randy tady zůstane semnou." šel jsem ke dveřím a otevřel je. Lis si povzdechla a řekla: ,,Andy, počkej..." nechtěl jsem poslouchat další výmluvy k tomu, aby mi nemusela hned říct, že už semnou nechce být: ,,Ne, je prostě konec. A můžu tě ujistit, že bych se Natky zastal klidně znova...kdyby bylo potřeba." nechal jsem jí tam a zabouchl za sebou dveře.
Šel jsem hned za ostatními...za svou rodinou, protože jsem věděl, že by mi nepomohlo kdybych byl sám. Všiml jsem si, že před Ryanovo pokojem nikdo není...tak mě napadlo, že budou všichni vevnitř. Zaklepal jsem a vešel. Všichni tam seděli okolo Ryana na židlích nebo na gauči. Když mě Jack zpozoroval, tak se mě zeptal: ,,Tak co?" nic jsem neřekl, protože mi z toho bylo smutno a zároveň špatně. Natka se na mě chvilku koukala a pak řekla: ,,Pane bože, hrozně moc mě to mrzí. Pojď sem...." a šla mě obejmout. Přesně tohle jsem potřeboval ze všeho nejvíc, abych nemusel mluvit, ale byl bych chápán. Brook se na nás nechápavě podíval a řekl: ,,Co tě mrzí, vždyť nic neřekl." během chvilky mu to docvaklo a vzápětí i všem ostatním. Mikey se mě chtěl na něco zeptat, ale Natka ho předběhla: ,,Co se stalo?" moc se mi o tom nechtělo mluvit, ale odpověděl jsem: ,,Lis si chtěla dát pauzu, aby si mohla promyslet, jestli semnou chce ještě být...kvůli tomu jak jsem se tě včera zastal. Tak jsem to mezi námi rovnou ukončil. Dnes se posledním letadlem vrací domů." Všichni mě šli skupinově obejmout. Mikey mě hladil po zádech a řekl: ,,To zvládneš...my ti pomůžeme. Nenecháme tě v tom." Naty sklopila hlavu a zeptala se: ,,Mám si s ní jít promluvit? Třeba by to šlo ještě vrátit." zakroutil jsem hlavou: ,,Jestli za ní chceš jít, si popovídat, tak můžeš jít. Ale nechci aby jste se o tom spolu bavili. Už to, že mi tu pauzu oznámila je pro mě zklamáním."....
___________________________
