Shut up, Harrison! [Yungblud FF]

[7]

Z auta vystoupil tmavovlasý kluk. Nedokážu popsat jaké měl oči když se na mě podíval, i když byly jediné, na co jsem se v ten moment dokázala soustředit. Onen neznámý kluk ale přerušil oční kontakt a šel k mojí mamince. Doufám, že to není ten syn od pana Harrisona, protože jestli ano, tak to bude ještě zajímavé..
Mamka se s ním pozdravila a představila nás. „Em, tohle je Dominic, syn pana Harrisona a Dominicu, tohle je Emma, má dcera, doufám, že si budete rozumět." řekla a usmála se na nás mamka. Chtěla jsem Dominicovi podat ruku, ale on už šel pro naše kufry. „Určitě si budeme rozumět paní Andersson." usmál se a vzal další kufr. „Tak se posaďte, pojedeme asi patnáct minut." řekl Dominic a máma už si sedala na sedadlo spolujezdce, já jsem tudíž musela jít dozadu. O něčem si povídali, ale já je nevnímala, není slušné poslouchat cizí rozhovory, takže jsem se jen dívala z okna.
Když v tom jsem uslyšela mé jméno. Otočila jsem hlavu směrem dopředu a zeptala se „Prosím?" Dominic se jen uchechtl a zeptal se mě znovu. „Těšila ses tady? Hned zítra bych ti mohl ukázat město a firmu, ve které budeš pracovat. Jestli už teda nemáš jiný plán." byla jsem pořád ještě trochu mimo, ale nakonec jsem mu zvládla odpovědět. „Ehm, noo jo klidně, budu ráda když mi tady všechno ukážeš, dlouho jsem tady nebyla" usmála jsem si nervózně, ale v duchu jsem se radovala, že jsem ze sebe dostala něco alespoň trochu smysluplného. On se na mě jen na chviličku podíval a usmál se na mě.
Jeli jsme opravdu asi 15 minut a potom jsme zastavili u větší moderní vily. Nemohla jsem z ní spustit oči, byla opravdu krásná. Dom nám jako správný gentleman pomohl s kuframa a zastavil se před vchodovými dveřmi. Odemkl je a já mohla spatřit krásu a kouzlo téhle vily i ze vnitř. Všechno bylo sladěno do bílé, černé a šedé, občas trochu červené, je to tady fakt hezké.
Vešli jsme dovnitř a Dom dal naše kufry do obývacího pokoje. „Paní Andersson pojďte za mnou, ukážu vám váš pokoj." usmál se až moc sladce. Vzal mamce kufr a oba dva už šli do nějakého pokoje o patro výš. Já jsem se tady mezitím chtěla trochu porozhlédnout. Přede mnou byla velká černá sedačka, před ní bílý mramorový, trochu prosklený stůl a před stolem byla velká stěna složena z poliček, skříňek a obrovské televize. Šla jsem k poličkám a na jedné z nich uviděla fotky. Byla na nich celá rodina, ale oči mi zůstaly na jednom malém chlapci. Byl hrozně roztomilý, nestihla jsem se nějak víc porozhlédnout, protože jsem uslyšela jak někdo jde po schodech. Automaticky jsem otočila hlavu směrem ke schodům a uviděla Dominica jak jde pro můj kufr. „Pojď za mnou, ale budeš muset být na dobu co tady budete, v pokoji se mnou, ale neboj, budu spát tady na gauči, takže tě tam večer nebudu rušit" ušklíbl se na mě a já se nad tím jen zasmála. Šli jsme po schodech nahoru a zastavili u pokoje, který měl jako jediný jiné dveře než ostatní. Dominic otevřel dveře a jako první mi spadl pohled na obrovskou postel. Byla černá a povlečení bylo černo šedé. Už jsem si představovala jak tam budu večer ležet a krásně spinkat, když v tom jsem si všimla kytary. „Jak dlouho hraješ?" zeptala jsem se ho a ukázala na kytaru. „Dlouho, někdy ti něco zahraju" řekl a usmál se na mě, já jsem měla pohled upřený v jeho očích, ale on zase uhnul. Rychle jsem se podívala jinam, „Ehm.. noo ve skříni jsem ti udělal místo, tak si vybal, koupelna je támhle" řekl a ukázal na dveře „v 5 přijede otec a okolo 6 pojedeme na tu večeři" usmál se na mě a zavřel za sebou dveře. Měla jsem ještě dost času, tak jsem si pustila písničky a začala si vybalovat věci z kufru do skříně a do skříňky v koupelně.
Když už jsem měla skoro vše vybalené, tak mi začala hrát písnička R U Mine? od Arctic Monkeys. Pohupovala jsem se do rytmu a pobrukovala (čtěte jako Skákala a zpívala), když někdo u dveří začal zpívat se mnou. Hned jsem se otočila a trochu nadskočila jak jsem se lekla, byl to Dominic. Hned jsem se začala usmívat a přidala se k němu. Spolu jsme zpívali a skákali až do samotného konce.
S širokým úsměvem jsem se na něho podívala a on na mě taky. „Zpíváš fakt dobře" řekl a úctyhodně se usmál. „Nápodobně" usmála jsem se. „Přišel jsem ti jen říct, že máš dole oběd, ale Arctic Monkeys je jedna z mých nejoblíbenějších skupin, nemohl jsem si pomoct." zasmál se „Moje taky! Miluju je" odvětila jsem mu, podíval se na mě a šel ke dveřím. „Nezapomeň na to jídlo." řekl mi, usmál se na mě a zavřel za sebou dveře. Já si ale jen sedla na postel a dívala se na dveře, ve kterých před malou chvílí zmizel Dominic. Ještě chvíli jsem tam jen seděla a přemýšlela ale ozvalo se moje břicho volající po jídle.
Bylo mi teplo, tak jsem si sundala mikinu, kterou jsem měla na sobě a šla po schodech dolů.
V obýváku seděl na pohovce Dominic a s někým volal. Nechtěla jsem poslouchat, tak jsem se na něho jen rychle podívala a šla do kuchyně. Oběd s příborem jsem měla nachystaný na jídelním stole, tak jsem si jen sedla a pustila se do jídla.

Když jsem po sobě umývala nádobí, tak jsem na sobě cítila pohled, nechtěla jsem se otáčet, ale nedalo mi to. Dominic stál opřený o barový stůl a díval se na mě. „Máme i myčku" uchechtl se a já pokrčila rameny. Otočila jsem se zpátky a vypla vodu, která tekla z kohoutku. Už jsem chtěla jít do pokoje, ale když jsem procházela okolo stále sedícího Dominica, tak mě chytl za zápěstí a já se hrozně lekla, protože jsem to nečekala. „Nechceš se ještě podívat na nějaký film?" zeptal se mě. „Noo, tak jo, tak něco ale vyber" řekla jsem mu a šla nahoru do pokoje.

•••
Holla! Omlouvám se za tu 'pauzu' ale snažila jsem se vám to vynahradit delší kapitolou, má přes 1.000 slov, tak doufám že mi odpustíte.
Ve hře máme Dominica, tak doufám, že už to bude zajímavější.
Další kapitola vyjde (snad) ještě do Vánoc, ale nic nestlibuji:/
Mějte zatím hezké prázdniny!🖤
Adiós!🖤