Špatný život

18

„Jasně." Odpověděla jsem s úsměvem na rtech. „Dobře tak za chvíli se sejdeme v recepci." Odpověděl a otočil se k odchodu. „Super tak zatím." Rychle jsem zavřela dveře a začala panikařit. „Co mám dělat? Co mám sakra dělat? Všichni zachovejte paniku!!" Říkala jsem si v hlavě a začala běhat po pokoji sem a tam. Kar se na mě jen pobaveně dívala. Poté jsem doslova začala lítat po pokoji (a to jsem nepila žádný Ret Bull) a ve zmatku jsem hledala co si vezmu na sebe a hledala jsem kam jsem pohodila kosmetickou taštičku. Vyvážela jsem snad celý kufr s prádlem, než jsem úplně zespoda vytáhla černé šaty tím způsobem, že se celý můj kufr rozletěl po pokoji. Ted už jen zbývalo najit kosmetickou taštičku, zamyslela jsem se kde by mohla být, prolezla jsem všechny místa, ale nikde nebyla. Hledaní jsem už vzdala a šla jsem do koupelny, že se osprchuji a vyfénuji si vlasy. Ale co já nevidím na umyvadle? Ano moje kosmetická taška. Konečně je na světě. Dala jsem si tedy lehkou sprchu vyrušila si vlasy fénem a lehce se nalíčila. Oblekla jsem si černé šaty a na nohy si nazula černé boty s malým podpatkem. Po chvilce jsem do koupelny přizvala Kar, aby schválila můj vzhled. Ta jen přikývla „Sekne ti to." Do ruky jsem si vzala malou černou kabelku, do které jsem hodila osobní věci. Rozloučila jsem se s Kar a vydala jsem se na recepci. Tam už stál připravený Tom, oblečený v černém saku, bílé košili a červené kravatě. Stál tam opřený o stůl recepce. Nejspíše mně slyšel přicházet, protože se jeho pohled hned přesunul na mě. Usmíval se od ucha k uchu a nastavil mi jeho rámě. „Jsi úchvatná." Zašeptal mi do ucha a já jsem cítila, jak se červenám. Pote mě vyprovázel směrem k východu z hotelu.

Přivedl mě až do noblesní restaurace. U vchodu se nás ujala obsluha, která nás usadila na volné místo u okna. Byl to stolek pro dva. Z ok a byl nádherný výhled na noční, osvětlený Madrid. Pohled ven byl uchvacující všude ve tmě zářili světélka. Já se kochala pohledem ven, zatímco Tom objednával jídlo a víno pro dva. Když odešel číšník chytl mě za ruce a začali jsme spolu konverzovat o našich životech. Zjistila jsem, že nebydli ani tak daleko ode mě a také má podobné problémy. Po chvilce konverzace jsem nutné potřebovala na toalety (a to nám ještě ani nepřinesly jídlo) „Omluvíš mě na chvíli prosím?" „Jistě." Zvedla jsem se od stolu a vydala se na onu místnost, kde jsem vykonala svou potřebu vrátila se ke stolku. Dokonce již zde bylo jídlo. Sedla jsem si a už se chystala se se najím, ale Tom se najednou zvedl a přesel ke mně blíž. Klekl si přede mne. A začal mluvit: „Milá Zoe, vím že se známe jen malou chvíli, ale já myslím, že od té doby, co tě znám se mi úplně změnil svět, není tak tmavý jako býval, protože si mi do něj vnesla světlo a naději, že existuje šance někoho milovat. A proto se tě ptám. Vezmeš si mě za nějaký čas až se více poznáme?" Vytáhl krabičku a prstenem a nabídl mi jej. Mě se nahrnuly slzy štěstí do očí „Ano, moc ráda." Řekla jsem jako ubolené dítě. On mi nasadil prsten na můj prsteníček. Zvedl se a políbil mě.

Sedl si zpět na své místo, naproti mně. Já na nej hleděla přes hořící plamen svíčky. Začaly jsme jíst. Večeře byla vynikající, nikdy dřív sem nic tak dobrého nejedla. Když jsme dojedly, Tom zaplatil a vydali jsme se k východu. „Neprojdeme se ještě?" Navrhl Tom. „Proč ne." Řekla jsem. Chytl mě za ruku a vedl mě k řece. Řeka vypadala jako že je plná diamantů od odrazu výloh ze břehů. Procházely jsme se podél řeky, kochaly jsme se krásami nočního Madridu. Došly jsme až do parčíku, který byl narozdíl od celého města úplně opuštěný a temný. Tom chtěl jít dál, ale mě toto místo nepřišlo příjemné, a tak jsem ho přemluvila ať se vrátíme zpět na hotel. Vydaly jsme se tedy zpět tou samou cestou. Tom mě dovedl až k mému pokoji. Poté jsme se políbili na rozloučenou a každý se vydal svým směrem.

Vlezla jsem do pokoje, kde už na mě celá nervózní čekala Kar. „Tak co? Jaké to bylo?" Zeptala se zvědavě. „Úžasný bylo to nepopsatelně, velice romantické." Zvedla jsem ruku a ukázala ji prsten. „Oooo, tady se nám někdo zamiloval." Řekla celá rozzářená. „Teď mě prosím tě omluv, jsem totálně vyčerpaná, takže se teď půjdeme vysprchovat a potom zalezu hned do postele, nezlob se." Řekla jsem jí a hned jsem ze sebe shodila všechno oblečení a do koupelny jsem si vzala jen pyžamo a osušku, šampón, kartáček se zubní pastou a hřeben již v koupelně byl. V koupelně jsem se nejprve odlíčila a vlezla jsem do sprchy. Rychle jsem se osprchovala a oblékla jsem se do pyžama, vyčistila jsem si zuby a rozčesala vlasy. Hned o jsem vylezla z koupelny praštila jsem s sebou do postele a zachumlala se do peřiny. Chvíli jsem se jen tak dívala na poházené prádlo po zemi. „Hmm musím ho zítra uklidit" Řekla jsem si v hlavě. Víčka se mi pomalu začínala zavírat a já jistě padala do říše snů.