Nobody: Start all [FF-PJ]

Embarrassment...

Percy

Slané kapičky vody mi stékali dolů po těle. Většinou, když vejdu do vody suchý, tak i z té vody vyjdu ven suchý, ale já se musel naučit nějak zmokřit. Přeci jenom jsem kapitán plaveckého týmu a bylo by divné, kdybych neměl mokré vlasy. Posadil jsem se na kraj mola a díval se na západ slunce, který se rýsoval přede mnou. Tady je západ slunce jedinečný. Takový ve středu New Yorku nikdy neuvidím. Oranžová barva zbarvila i plochu moře. Tímhle bych se mohl kochat celý život.

„Čí jsi syn ty, Percy?“ sedl si vedle mě Shu.

„Já jsem syn Poseidona.“ Usmál jsem se.

„P-Počkej. To jako bratra Dia a Háda?“ vykulil na mě oči.

„Jo, akorát že jeho bratři mě moc v lásce nemají.“ Nervózně jsem se zasmál.

„Čím to asi bude?“ povytáhl obočí.

„Jak to jako myslíš?“ uraženě jsem si dal ruce na prsa.

„Prosím tě Percy.“ Ušklíbl se „Viděl jsem, jak si se bavil s učiteli ve škole, takže je mi jasný, že na Bohy budeš milý, asi jako kočka a myš, když jsou spolu.“

„To je vlastně taky fakt.“ Prohrábl jsem si vlasy a kapičky, už studené vody, mi zkapali na záda.

„Stejně jsi úžasný Percy.“ Nechápavě jsem se na něj podíval a tím jsem mu dal pokyn k tomu, aby pokračoval „Jsi syn Poseidona, dokážeš ovládat vodu a když jsi zraněný, ponoříš se do vody a jsi hned v pohodě. Ve škole jsi jeden z nejoblíbenějších kluků a ještě k tomu jsi kapitánem plaveckého týmu. Proti tobě jsem jen…“

„Jsi můj nejlepší přítel, kterého si vážím víc než svého života.“ Doplnil jsem ho a zpozoroval, jak se Shuovi na chvíli zastavil srdeční tep „Dýchej kámo.“ Bouchl jsem ho do zad a tím ho probral. Otočil se na mě a v očích se mu zaleskli slzy. Byli to slzy štěstí.

„Takovou hezkou věc mi ještě nikdo nikdy neřekl.“ Ukázal mi svůj dokonalý bílý chrup. Dal jsem mu ruku na hlavu a trochu ho rozcuchal.

„Tak pojď Shu. Domluvím, abys zatím byl u mě ve srubu, a domluvím ti nějakého trenéra.“ Mrkl jsem na něj. Shu horlivě přikývl a vyskočil na nohy. Moje maličkost se ani neobtěžovala oblékat, takže jsem si přehodil přes rameno triko s kalhoty a bosky jsem se rozešel za Shuem. V poslední době místo normálního spodního prádla nosím jenom plavky, takže se nemusíte bát, že bych se po táboře procházel úplně nahý. Kamínky se mi zarývali do chodidel, ale já to ignoroval. Jediný na co jsem myslel, byli moje závody…

Annabeth

„Pěkně jsi ho přivítala Annabeth.“ Zašklebila se Clariss.

„Zasloužil si to.“ Našpulila jsem rty a dala si ruce na hruď. Percy mi neskutečně moc chyběl a nikdo nevěděl, co se stalo, že tak najednou zmizel. Nejspíše to věděl jenom on a Poseidon, ale ten zabedněnec ani jeho syn nám nic nechtěli říct „Je to jenom kluk, který má místo mozku akvárko. Akorát, že bez ryb.“

„Víš, že se červenáš?“ nadzvedla jedno obočí Ráchel a debilně se na mě ušklíbla.

„Jsem spálená od sluníčka.“ Rychle jsem odsekla, i když mi bylo jasný, že mi na to neskočí ani jedna.

„Jasně.“ Ironicky až provokativně odvětila Hazel. Všichni se začali smát a já tam jenom uraženě seděla. Prostě je bavilo si ze mě dělat srandu.

„To už by stačilo ne?!“ vyjekla jsem, protože mi to už přišlo trapné.

„Promiň Annabeth, ale nevidí se každý den, abys byla v rozpacích.“ Utřela si slzičky smíchu Clariss.