Nobody: Start all [FF-PJ]

Good or bad day?

Percy

Seděl jsem na lavičce v šatně a snažil se uklidnit svůj dech i tep. Tohle se i stává před každým závodem. Jsem tolik natěšený, že se mi z toho obrací žaludek.

„Jacksone!“ křikl na mě trenér „Za minutu u bazénu! Dělej!“ popadl jsem si svojí bílo-modrou plaveckou čepici s modrými brýlemi. Sice dokážu pod vodou koukat a vidím perfektně, ale tohle jsou pravidla plavání. Přes rameno jsem si přehodil ručník a rozeběhl se k bazénu.

„Tým USA se skládá ze čtyř členů.“ Postavil jsem se vedle svých „kamarádů“ a ztěžka oddechoval. Stihl jsem to. Pán v rozhlase, řekl jejich jména, která jsem si nepamatoval, i když jsem kapitánem a nakonec zaznělo mé jméno „A jejich kapitán Percy Jackson!“ vystoupil jsem z řady a zamával. Celá tribuna začala tleskat. Většina z nich, co byli na tribuně, byli Američani, kteří mi věřili, že to dotáhnu na mistrovství světa a někteří říkali i na Olympiádu. Pan v rozhlase řekl ještě několik věcí a my se mohli dát na věc. První na řadě byl Bob? Bill? Fakt nevím. Plaval prsa, po něm šel kluk, který plaval znak a konečně jsem byl na řadě já. Nasadil jsem si svoji čepičku a pečlivě zastrčil všechny vlasy. Nakonec jsem si nasadil brýle, ale zatím jsem si je dal jenom na čelo. Postavil jsem se na vyvýšený „skokánek“ a pravý palec jsem si dal přesně přes okraj. Nasadil jsem si brýle a zohnul jsem se, tak aby špičky prstů byli přesně na hraně jako můj palec. Zavřel jsem oči a ignoroval všechen ten hluk venku. Soustředil jsem se jen na vodu, která byla přede mnou. Uklidnil jsem svůj dech i tep a čekal na to podstatné. Otevřel jsem oči a v mé hlavě se rozeznělo „BUM“ a to znamenalo, že už vystřelili. Odrazil jsem se co nejvíce, jak jsem mohl, až jsem skočil ukázkovou šipku. Ve vodě jsem neslyšel nic. Jen tlukot svého srdce, moje myšlenky a pochybnosti. Tenhle pocit, když jsem byl pod vodou, nikdy nebudu schopný popsat, tak aby, jste pochopili, jak se cítím. Vyplaval jsem na povrch a začal plavat kraul. Začal jsem kopat nohami v synchronizovaném intervalu s rukama. Ani jsem se nenadál a byl jsem na konci, takže jsem se znovu potopil a udělal vodní otočku. Své citlivé chodidla jsem položil na stěnu bazénu a rovnoměrně jsem se odrazil, abych plaval zase rovně. Tohle pokračovalo ještě tři bazény, až jsem se nakonec dotkl stěny a tím, že mi začalo hučet v hlavě, jsem pochopil, že je konec. Vyskočil jsem na břeh a podíval se směrem k bazénu. Všichni ještě plavali předposlední bazén, takže jsem měl náskok.

„Percy Jackson prolomil světový rekord juniorů!“ v budově se rozeznělo výskání a potlesk. Na tváři jsem měl spokojený úsměv, který byl zasloužený. Prolomil jsem světový rekord a vyhrál, zatím, první závod, tady na téhle soutěži.

~

„Děkuji vám strašně moc.“ Usmál jsem se na pána, který mi předával čtvrtou kytici a čtvrtou zlatou medaili. Vyhrál jsem plavání na 1 000 m, 500 m, 5 000 m a skupinové plavání, kde jsem to zase všechno doháněl já. Se svým výkonem jsem byl spokojený a myslí, že trenér taky, protože se na mě debilně usmíval. Teď se mi budou pozvánky na soutěže jenom hrnout. Nakonec ceremoniál skončil a já rychle běžel do šatny, kde seděl vousatý pán a ze široka se usmíval, když mě spatřil. Postavil se a vzal mě do jeho medvědího, až nemotorného obětí. Trvalo to, až moc dlouho, takže jsem ho začal jemně bouchat do zad.

„Promiň.“ Provinile se usmál „Gratuluji ti k vítězstvím!“ plácl mě na záda, až jsem udělal krok, protože svoji sílu trošku nevypočítal.

„Díky, otče.“ usmál jsem se „Co tu vlastně děláš?“ přešel jsem ke svojí skříňce a vzal si házet věci do tašky.

„Jsem tvůj odvoz do tábora.“ Řekl prostě „Jo a v bytě jsem ti nechal opravit okno.“