Fate

952 61 13
                                    

Percy se probudil kolem oběda, což byl skvělý čas, protože v táboře by nikdo neměl být a všichni by měli být v jídelně. Šel se trochu zkulturnit, takže učesat vlasy a vyčistit si zuby. Ve skříni našel věci, které se tam nějak objevili a kupodivu tam byli jeho věci, co měl v šatníku ve vile. Percy to neřešil a vzal si černou krátkou košili, kterou si oblékl a ani si jí nezapínal. Na spodní části těla měl plavky, takže si nic jiného nebral a bosky se vydal směrem k pobřeží, kde kotvila jeho loď.

                Přesně jak Percy očekával, nikdo v táboře nebyl. Jídelnu obešel velkým obloukem, i když věděl, že ho může kdokoliv zahlédnout, protože jídelna byla asi sto metrů od pobřeží.

                „Pojď Shu.“ Pískl Percy na psa, kterého dneska ráno objevil u jeho postele s mašlí a štítkem, kde bylo napsáno „Vítej zpátky Percy. Jmenuje se Shu. Táta xxx.“ To bylo vše. Modrooký Husky proběhl dveřmi a mohli se vydat k moři.

                Po cestě naštěstí nikoho nepotkali a k lodi se dostali celkem snadno. Percy vešel do kajuty, kde uviděl ležícího Luka.

                „Hej. Luku.“ Drkl do něj Percy „Vstávej.“ Luke otevřel jedno oko a pak ho zase zavřel „Doufám, že jsi včera nic neřekl Annabeth.“

                „Jasně že ne kámo.“ Zamručel „Já šel hned sem. Byl jsem unavený.“

                „Jdu si zaplavat.“ Percy ani nečekal na odpověď a odešel z kajuty. Postavil se na zábradlí a skočil šipku do vody. Zase ucítil ten úžasný pocit, kdy každá jeho část tělo objímala voda. Cítil se probuzený a živější víc než kdy před tím. Mistra světa juniorů vyplaval na hladinu a začal plavat více do hloubky. Užíval si slané moře a to, že je zase zpět.

                „Promiň Shu.“ Pohladil svého psa po hlavě „Nechal jsem tě tady.“ Podrbal ho pod krkem a Shu jen zavřel oči a začal mrskat ocasem.

                „Kde jsi ho sebral?“ zívl si za ním Luke.

                „Dárek od otce.“ Usmál se Percy „Pojď. Jdeme za Cheirónem.“ Pobídl své dva přítele. Shu běžel před nimi, ale Luke šel vedle Percyho.

                „Nebojíš se, že tam bude?“ to bylo dobrá otázka. Ani Percy nevěděl odpověď, ale jednou ji přece potkat musí.

                „Tak jako tak, jí jednou potkám.“ Pokrčil Percy rameny „Lepší dnes než zítra.“ Percy otevřel dveře do hlavní budovy a Shu proběhl kolem „No tak. Shu!“ chytl svého psa za obojek, který měl, když ho našel a připnul mu vodítko, které bylo vedle něho. Percy zaklepal, a když se ozvalo dále, vešel. Uvnitř byli všichni, kteří figurovali v proroctví a i několik lidí na víc. Pár lidí se na mě nechápavě dívalo.

                „Nemáš košili Percy.“ Zašeptal Luke. Percy se rychle omluvil a rychle si nasadil svoji černou košili z rána a ani tentokrát si jí nezapnul. Nemá se za co stydět. Jeho vypracované svaly, jak na hrudi a břiše, tak i na rukách a nohách.

                „Dobré odpoledne.“ Pozdravil všechny v místnosti Percy „Omlouvám se, jestli jdeme pozdě.“

                „Ne. My jsme si dali dřív sraz.“ Mávl nad tím Cheirón. Několik lidí se s ním objalo jako třeba Hazel, Frank, Leo, Ráchel, Chris a dokonce i Clariss. Annabeth chtěla asi taky, ale Percy se jí obloukem vyhnul a šel rovnou k Adamovi.

Nobody: Start all [FF-PJ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat