Zatímco jsem koukala do země s otevřenou pusou a snažila se bojovat se slzami,David mě postrčil kupředu. ,,Teď si tě trošku otestuju,co a jak umíš a kdyžtak tě něco trošku přiučím."
Protáhli jsme se davem v hale a vystoupali po schodech s červeným kobercem do druhého patra. Objevili jsme se v dlouhé chodbě. Na zemi ležel tentýž červený koberec,jako na schodech. Na obou stranách chodby byly několikatery dveře označeny velkým číslem od 1 do 12 a vedle každých dveří visela lampa,ketrá svítila mihotavým oranžovým světlem a osvicovaly tak celou chodbu.
David pokynul rukou,abych ho následovala. Čekala jsem,do kterých dveří mě zavede,ale neotevřel ani jedny z nich. Místo toho mě vedl přes celou chodbu až jsme došli na konec,kde se chodba rozšířila v menší halu,kde podobně,jako v té dole stálo několik pohovek a konferenční stolek plný časopisů. Za odpočívadlem byly ještě dvoje dveře vedle sebe. David se protáhl mezi křesly a otevřel dveře napravo. Postavil se před ně a rukou mě pobídl,abych šla dál.
Usoudila jsem,že jsem v jeho "kanceláři". Na zemi se rozprostíral stejný červený koberec a místnost osvicovalo stejné tlumené světlo. Kdyby se zhaslo,upadla by místnost do tmy,protože velká okna byla zakrytá červenými závěsy. David se posadil na červenou pohovku a uvelebil se.
,,Tak se předveď," řekl a zazubil se. Nevěděla jsem,co tím myslí a tak jsem dál nechápavě stála a civěla. ,,Můžeš si odložit," řekl trpělivě. Nechala jsem ucho mojí tašky sklouznout po rameni a položila jsem ji na zem vedle sebe a začala jsem rozepínat knoflíky mého kabátu. David si netrpělivě odkašlal a tak jsem trošku zrychlila. Kabát jsem si položila na tašku a čekala,jestli mě David vyzve,abych se posadila.
,,Chci vidět víc,pokračuj."
Vykulila jsem oči a chystala se pokračovat,ale strach mi to nedovolil. Teď už couvnout nemůžu. Podepsala jsem smlouvu. Sama jsem davida o práci prosila,tak ji mám...
Rychle jsem si sundala svetřík a rozepnula kalhoty.
,,Ne tak rychle zlato. Musíš to procítit," prohlásil a poposednul si. ,,A trošku se u toho zavrť,ukaž mi,co je v tobě."Tanec mi nikdy moc nešel a tak jsem se ani nesnažila o žádné kreace. prostě jsem jen kroutila boky a zadkem a pomalu si sundavala části oblečení,až jsme před ním spočinula jen v podprsence a vytahaných kalhotkách. David nakrčil nos. ,,Máš zatraceně skvělý tělo lásko,ale tohle prádlo je fakt humus," prohlásil suše zavrtěl nevěřícně hlavou.
,,Bohužel nemám zrovna prádlo od Victoria Secret," vylítla jsem. ,,Bude ti to muset stačit!"
,,V pohodě. Ty možná nemáš prádlo od Victoria Secret,za to ale já jo. Postarám se o to,v tomhle nemůžeš vystupovat," zakroutil znovu hlavou a pokynul mi,abych pokračovala.
Chtě nechtě jsem si rozepnula podprsenku a pomalu tančila,zatímco jsme si ji stále držela na prsou. Potom jsem ji odhodila a pohrávala jsem si s lemem mých kalhotek.,,To by ti šlo. Máš na to talent. Jako by ses zrodila pro to,abys byla štětkou," usmál se a zamyšleně si mě prohlídl. ,,Teď mi pojď ukázat,co umíš víc," řekl nakonec.
,,Jako co?"
,,Sundej kalhotky a pojď mi ukázat,jak se umíš kroutit na péru," zasmál se.
,,Po-počkej. Kroutit na péru?" zeptala jsem se nevěřícně.
,,Proboha," obrátil oči v sloup a pleskl se rukou do stehna. ,,Snad sis nemyslela,že tu budeš jen tančit a nosit pití v luxusní podprdě. Jsi vždycky taková naivka? Měla bys s tím něco dělat,k tomuhle jobu žádný emoce nepatří!"
Postavil se a sundal si sako. Začal si rozepínat pásek,až si nakonec sundal celé kalhoty a stál přede mnou jen v boxerkách. Znovu se v klidu posadil. I přes trenky jsem viděla,jak obdařený je a taky jak je vzrušený. Aby ne,pořád tu stojím skoro nahá.
,,Davide já... jsem ještě panna," prohlásila jsem a čekala na verdikt.
,,Tak proto ta naivita. Jsi ještě nevinná. No nic,takových už jsem měl víc. Zbavím tě toho raz dva."

YOU ARE READING
Nechtěná
Fiksi RemajaBonnie je mladá dívka utíkající z domova za vidinou lepšího života. Její nadějí je muž nabízející jistou práci za výborné peníze. Bonnie ale ani zdaleka netuší,do čeho se pouští a podepsala smlouvu s ďáblem. Díky práci ztrácí přátele i naději na lás...