Ve znamení života

17. kapitola - další vzkaz a strážci galaxie + ask!

"Pojďte se podívat, pane." odpověděla mu F.R.I.D.A.Y. Stark na ně kývl, aby šli za ním a oni uposlechli a rychle se vydali do Starkovy pracovny, protože byly vážně zvědaví a zároveň se i báli, co si mohl pán, dáma, pánové či dámy záhadní vymyslet tentokrát. 

Když se všichni přesunuli do pracovny, na té největší obrazovce, co tam byla, se už promítala fotka s dalším vzkazem. Byl tam mrtvý muž a jeho krví za ním byl napsán vzkaz. Co bylo však  divné, ten muž nebyl žádný z agentů S.H.I.E.L.D.u. Místo toho v něm poznali jednoho z hlavních agentů Hydry. A co bylo ještě zvláštnější, vzkaz nebyl naspán anglicky. Co víc, nebyl vůbec napsán žádným pozemským jazykem, byl to nějaký mimozemský jazyk, připomínající nějaké starodávné runy či znaky. 

Všichni Avengers na to koukali jako na boží dopuštění a vůbec nevěděli, co na to říct. Pak se ale ozval Stark. "No tak to nevypadá moc lidsky. Mám pocit, že Hydru můžeme vážně vyškrtnout." 

"Jak to ale přečteme? Nenapadá mě jediné rozumné řešení." To se ozval Scott. Hope se nadechla, že mu na to něco peprného odpoví, ale pak pusu zase zavřela, protože na to prostě nebylo co říct. 

No a pak Thor nadhodil něco, co rozseklo jejich problém. "Potřebujeme Strážce Galaxie." Neptal se na to, prostě to konstatoval. Všichni mu pak dali za pravdu. Jediná Rachel nevěděla o co jde. A tak se jich na to zeptala: "Ehmm. Lidi. Nechci vás rušit, ale kdo jsou ti vámi všemi opěvovaní Strážci Galaxie? Nějak se nechytám." 

A tak se James jal vysvětlovaní. "To jsou lidi, kteří s námi bojovali bok po boku proti Thanosovi.  Skládají se z polo-člověka, poloboha, thanosových dvou adoptivních dcer, jedné zelené a jedné modré, chodícího stromu, potetovanýho fialovýho chlápka a mluvícího mývala." 

"Aha" odpověděla mu, i když nebyla o moc chytřejší. Bucky si toho všiml a uchechtl se. Rachel se naštvala a praštila ho do ramene.

Výsledek byl však o dost jiný, než původně očekávala. Zařvala bolestí a hned potom si začala mnout ruku. Ano, hádáte správně, strefila se do špatného ramene a to do toho kovového. A pokud jste někdy vší silou praštili do pevného kovu, ideálně do vibránia, tak jistě víte, že to nic příjemného. 

On se začal smát, a nebyl jediný. Někteří, kteří zahlédli, co se stalo, se smáli s ním. Ale většina to naopak neviděla, a tak ně koukala jako na blázny. 

Když bolest v její ruce trochu ustoupila Bucky se spolu se Starkem, Wandou, Hope a Natashou uklidnil, musely ostatním vysvětlit, co se stalo, že se ocitli v takové prapodivné situaci.

Po tom, co vše vysvětlili, i když to stejně moc nepomohlo, ostatní se pořád koukali dost divně, se přesunuli zpátky do společenské místnosti, kde bylo dostatek místa na to, aby mohly navázat pořádný videohovor se strážci galaxie. 

A pokud se na to ptáte, ano, mají Skype, a i když je dnes už dost zastaralé, Avengers byly rádi, že mají aspoň to, protože, co si budeme nalhávat, Star-lord je dost zastaralý. Ale to je jedno. 

Tak tedy, F.R.I.D.A.Y. jim zavolala a oni to po pár neskutečně otravných zvoněních to strážci galaxie skutečně zvedli. 

Na obrazovce se nejdřív objevila jistá zelená žena, ve které Ria poznala Gamoru. Ono totiž potom, jak jí to vysvětlil Bucky, se to rozhodl vzít do svých rukou Steve. Radši. Takže se jí dostalo zdlouhavého popisu všech osob, od jejich vzhledu, tak jejich původu a zároveň i životního příběhu. Kompletního. Takže to dohromady vyšlo zhruba na půl hodiny. 

Když je Gamora spatřila, její tvář se rozzářila a pozdravila je. "Ahoj! Tak co,  jak se vám tam na Zemi zatím vede?" zeptala se pobaveně. Slova se chopil Steve. "Ahoj, Gamoro! Máme se dobře, tedy alespoň do nedávna jsme se měli dobře, kvůli tomu vám vlastně voláme, ale o tom až později. No a jinak, mohla bys prosím zavolat i ostatní?"

Gamora se plácla do čela a pak řekla: "Jasně, promiň, že jsem to neudělala už předtím. Petere! Rockete! Groote! Draxi! Nebulo! Pojďte sem! Volají Avengers!" začala křičet.

Po pár sekundách se do jejich zorného pole, tedy spíš do zorného pole kamery, dostaly nějaké další postavy. Přesněji to byl chlap, který vypadal jako člověk, toho si v hlavě přiřadila Ria k Peterovi Quillovi, pak strom, který vypadal jako nějaký puberťák, což musel jistotně být Groot, dále také modrá žena, která vypadala, jako kdyby byla uměla vytvořená, což, jak jí Steve řekl, i z části byla, a to byla Nebula. Další, kdo přišel, byl ten fialový potetovaný týpek, nebo jak že ho to Bucky nazval, který se jmenoval Drax. A jako poslední se k nim došoural mýval. Tedy, on tvrdil, že kýval, mýval, či jak to je, není, ale všichni o tom věděli své. To musel být Rocket, nebo, jak mu říkal Stark, Ročet. 

Všichni se na Gamoru podívali dost ošklivě, nejspíše zrovna spali. No, co my víme, jak uplývá čas jinde v galaxii, třeba tam mají zrovna noc, či pozdní večer nebo naopak brzké ráno, pomyslela si Ria. 

Její myšlenka se však rozplynula ve chvíli, kdy Peter promluvil. "Gamoro, proč nás budíš, vždyť je teprve jedenáct ráno. Gamora si nad nimi povzdechla a pak mu odpověděla: "Tak zaprvé, jak už jsem říkala, volají nám Avengers, a nejspíš mají nějaký problém, a zadruhé, teprve jedenáct ráno?! To si snad děláš srandu! Normální lidé i jiná stvoření jsou touhle dobou už dávno vzhůru!" začala na něj křičet.

On se na ní podíval z části ublíženě, z části s pochopením, a pak řekl: "Dobře, dobře. Chápu to-" chtěl pokračovat, ale ten otravný mýval mu skočil do řeči. "No to já tedy vůbec nechápu! Vždyť je jich o mnoho víc než nás, a navíc mají na starosti jen jednu planetu, zatímco my celou galaxii! A pak se nám div, že spíme do jedenácti!" začal řvát svým pisklavým hlasem. 

Avengers to celé pobaveně sledovali. 

Když si je Gamora trochu uklidnila, Mohli spolu navázat normální rozhovor. "Takže," začal Peter, "O co jde?" zeptal se jich. Steve mu odpověděl: "Jde tady o jeden vzkaz, co nám tu zanechal jeden mimozemšťan. Je v nějakém cizím jazyce a cizím písmem. Není z naší planety. Mohly byste prosím přijet a poradit nám, o co se jedná?" zakončil svůj monolog prosbou.

Peter se na něj zamyšleně podíval a pak mu odpověděl: "Fajn, zítra dorazíme."

Ejááááá! Tak co, jak moc vás zajímá, co v tom vzkazu je napsané? Nebojte, v příští kapitole se to dozvíte. Ale co je teď hlavní, překonali jsme 500 přečtení! Moc vám děkuju! A jako odměnu vám dávám ask! Já vím, jsem tuctová, ale já věřím, že vás to i tak potěší. Takže mi pište otázky na jakékoli postavy, které se tu už objevili nebo klidně na mě a já, až se jich tu pár nahromadí, odpovím a věnuju jim samostatnou kapitolu! Tak fajn, všechno potřebné jsem vám tím pádem řekla a loučím se s vámi!

Vaše Mia