Jednorázovky Modrý kód

Mít trochu štěstí

„Co vezou, Marie?" zeptal se Adam. Před chvíli mu vrchní sestra volala, že ho nutně potřebuje, protože mu vezou pacienta.

Mery, se zašklebila. Zlozvyk říkat jí Marie stále nemohla Adama odnaučit.

„Nějaká bouračka. Opilec něco oslavoval na okruhu. Víc nevím. Ale už jsou tady."

Záchranáři podali hlášení a vrchní je poslala na box.

Při prohlídce Adam zjistil u pacienta tvrdé břicho, zlomeninu levé nohy a pohmoždění hrudníku. Urychleně se s pacientem vydal na sál.

***

Prokopovi přivezli těhotnou ženu, kterou našel manžel ráno v koupelně.

„Vysoký tlak, ztráta vědomí a bolestivost pod pravou lopatkou." informoval záchranář Petr.

„Na box, fofrem!"

Při rozhovoru s pacientkou zjistil, že předešlého dne byla na ortopedii s bolavými zády. Po konzultaci s příslušným kolegou, ale nezjistil Prokop nic, co by stav ženy vysvětlovalo. Zavolal si proto na pomoc kolegu Štěpánka z gynekologie.

„To se mi vůbec nelíbí." vrtěl hlavou gynekolog, když prohlížel dítě ultrazvukem.

„Ztrácí vědomí zase!" upozornila Petra. A protože pacientka nereagovala na buzení, Petra s Prokopem jí zaintubovali.

„Má zase vysoký tlak. Dvě stě pět na sto šedesát." upozornila ještě Petra.

„Ty výsledky krve vypadají strašně." oznámil Prokop a podal je kolegovi.

„Ultrazvuk taky. To dítě musí okamžitě ven." rozhodl doktor Štěpánek.

„Paní je ve dvacátém devátém týdnu." namítl Prokop chabě. „Opravdu je ta sekce nutná?"

„Opravdu je. Nikdy bych to neindikoval, kdyby to nutné nebylo."

„Ale jsme na tom připravení?" ptal se dál Prokop.

„Nejsme, bohužel. Zavolám do Prahy a dítě převezeme."

„Fajn, tak jedeme na sál." vzdal se Prokop.

***

Ještě před odchodem na sál informovali doktoři manžela pacientky o dalším postupu. Muž byl v šoku, ale zákrok jim povolil. Ujala se ho Petra, která si k němu přisedla a uklidňovala ho.

***

„Zatím nemůžete začít. Musím snižovat ten tlak." oznámil anesteziolog Jindřich.

„Za chvíli už nebude důvod do pacientky řezat! Tak můžeme?" vrčel Prokop.

„Chcete, aby začala krvácet do hlavy?"

Štěpánek s Prokopem si vyměnili chmurné pohledy. Oba nesnášeli pocit bezmoci, když stáli nad pacientkou a nemohli nic dělat.

„Tak dobře, můžete." ohlásil nakonec Jindřich. Operace začala. Dítě dostali ven co nejrychleji a předali ho neonatologickému týmu.

„Máme tu matku." řekl Prokop do ticha spíš pro sebe.

„Zkuste pohnout. Není to vůbec dobré." oznámil Jindřich.

Začali vytahováním placenty.

„Přestala dýchat. Okamžitá resuscitace." ozvalo se najednou od lékaře pečujícího o dítě.

„Naše operační pole je tady." zvedl hlas doktor Štěpánek, protože se všichni otočili směrem k dítěti.

„Dítě je stabilizované. Ale váží jen devět set padesát gramů." zahlásila sestra.

„No co bychom taky chtěli, je to teprve dvacátý devátý týden." poznamenal Štěpánek. Operace probíhala dál.

***

Před sálem čekal na doktory vynervovaný manžel pacientky.

„Neříkejte mi, že se to stalo, prosím."

„Máme spíš dobré zprávy." pousmál se Prokop. „Dítě žije a vaše manželka také."

„Jak jsou na tom?"

„Vaše paní je stabilizovaná a za chvíli jí povezou na intenzivní péči."

„A co dítě?"

„Je narozené velmi předčasně, takže jsme ho nechali transportovat do Prahy, kde je specializované oddělení pro tyto případy. A mimochodem, je to holčička."

„Holčička..." usmál se konečně trochu muž.

„Takže je z vás táta." oplatil mu úsměv Prokop.

***

Večer se potkal s kolegy na lékařském pokoji, a protože nikdo nikam nespěchal, udělali si kávu a popovídali si.

„Dneska jsem rodil dítě. Dvacátý devátý týden. Bál jsem se ho skoro chytit." svěřil se Prokop.

„No to se ti vůbec nedivím. To muselo být hrozné." otřásl se Maty. „A to ho nechali tady?"

„Ne ne, letělo hned do Prahy. A pacientka je naštěstí v pořádku. Takže to snad dobře dopadne. Volal jsem tam a ta malá je prý stabilní."

„Tak oproti tomu je ten můj pacient úplná banalita."

„A co to bylo?" zajímal se Prokop.

„Díky špatně píchnutému piercingu se mu zanítila prsní bradavka."

„Co ty, Adame?" otočil se Maty na kolegu u počítače. Adam se uchechtl.

„Chlap vyhrál třicet milionů a dřív, než je dostal, tak rozflákal na okruhu auto za čtyři miliony a rozbil ho totálně napadrť. A sebe teda taky. Poranění sleziny a zlomená levá noha. A to ještě zjistil, že jak boural, tak ten tiket ztratil."

„To je vůl." zavrtěl Prokop hlavou.

„No jeho jediné štěstí je, že ten tiket zase našel. Protože jinak by z dluhů nevylezl."

Maty i Prokop zavrtěli hlavami. V tu chvíli vešel dovnitř Roman.

„Ale, lékařská konference? To se přidám."

„Jen si vyměňujeme informace o dnešních případech." usmál se Maty.

„Nepůjdeme to probrat u piva?" navrhl Roman. „Noční má beztak kolegyně Růžičková."

Všichni tři kolegové souhlasili a vydali se do Nonstopu.