Později ráno, když jsem se probudila, jsem dostala šok. Tohle probuzení bylo příjemné. Hodně příjemné.
Ležela jsem na půl vedle Crise, na půl na něm. Byla jsem přitisknutá k boku jeho hrudi a hlavu jsem měla položenou na ní.
Netušila jsem jestli byl vzhůru nebo ne, ale nechtěla jsem riskovat. Byla jsem hodně potichu a když jsem mu projížděla palcem po břichu, dávala jsem pozor na to, abych jsem se ho dotýkala jen letmo. Jenže pak se mírně zasmál a políbil mě do vlasů a já věděla že je vzhůru.
"Dobré ráno. " Šeptl mi do vlasů chraplavým hlasem.
"Dobré ráno. " Pozdravila jsem ho taky tiše.
Ten den byl jeden z nejúžasnějších dnů, který jsem s ním zažila. Všechno bylo, jako kdyby někdo vzal velkou plechovku a vylil na svět růžovou barvu.
Cítila jsem se hrozně v pohodě - všechny moje těžkosti, starosti a problémy jakoby zůstali za plotem, kdežto my jsme byli na druhé straně a vysmívali jsem se jim do ksichtů.
V tento moment mi bylo jedno, co se stane dál, ale nemělo by. K tomu, co se pak stalo, by nepřipravil nikdo.
ČTEŠ
Naučím tě líbat! ✔
RomanceTisknul jsem si ji k sobě jako malé dítě. Nechtěl jsem se od ní odloučit, a ona to věděla. Ale i přesto se přinutila mírně mě od sebe odstrčit. Pak se pousmála a zastrčila si pramen vlasů za ucho. " Ještě se někdy určitě uvidíme. " " Jasně. " Jenže...
