"Nesmíš toto dělat pokaždé, když ti něco ublíží! " Stále můžu být v jeho životě. Jenom ne takhle.
"Miluju tě. Víš, že tě miluju a vždycky budu." Jemně mu saji pokožku na krku.
"Jenže se tak teda nechováš"
"Všechno, co dělám, je proto, že tě miluju." Rukama jedu níž, až k rozpínání jeho kalhot.
" Chci tě... hned teď. " Řeknu. Kývne. Sundal mi rifle a kalhotky. Sundal si i své kalhoty s boxerkama. Nasadil si kondom.
Zvedl moje boky a nasadil si mě na sebe. Oba dva zasténáme. Oba se nutně potřebujeme.
"Neměli bychom být od sebe."Řekl.
"Miluju tě." Nevím, co jiného bych měla říct.
"Miluju tě." Zastenal. Udělám se. Následuje mě skoro hned a udělá se do kondomu.
Uběhne pár minut ticha mezi náma a on nechává zavřený očí.
"Na co myslíš? " Konečně se ho zeptám.
"Na to, že si přejí, aby jsi se mnou zůstala navždy. " Navždy. Co pak jsem někdy chtěla míň? Prosila jsem ho o to samé od doby té doby co jsme s tímhle začali.
"Já taky." Řeknu . Přeju si, abych mu mohla dát tu budoucnost, co si přeje.
Miluje mě tak, jak říká nebo je na mně závislý? Je v tom sakra rozdíl, a když se tyto sračky ukazujou, tím víc se to zda jako závislost.
"Miluju tě, navždycky. Nepochybuj o tom. Vždycky tě budu milovat." Ujistím ho a políbím.
"Chyběla jsi mi ty dva dny, co jsme se neviděli. " Zašeptal.
Oblékli jsme se. Dal mi pusu. Otevřel dveře od mého auta a odešel. Dívala jsem se na jeho žádá, dokud nezmizel za rohem.
Cítím se hrozně, za to co udělám. Cítím se tak špatně jako ještě nikdy. Zradím ho a zároveň zraním. Uvnitř mě se bouřily všechny druhy pocitů. Přála jsem si, aby všechny zmizely a já přestala být tak zmatená.
Žádná radost, úsměv, potěšení. Jenom zmatenost, chaos, nejasnost, smutek a prostě práva stránka mého života.
'Chyběla jsi mi. ' tyhle slova se opakovaly v mě hlavě jako ozvěna. Nenávidím se za to, že jsem mu taky neřekla, jak moc mi chyběl.
Nenávidím se. Všechno, co udělám, je vždycky chybné. Můžu se rozhodnout jakkoliv, ale vždycky je to špatně. Jenomže tentokrát to vážně špatně bylo. Ale nemám stroj času, abych to mohla vrátit zpět. Nic z toho, co jsme udělali nebyla jeho chyba...byla to má.
ČTEŠ
Naučím tě líbat! ✔
RomanceTisknul jsem si ji k sobě jako malé dítě. Nechtěl jsem se od ní odloučit, a ona to věděla. Ale i přesto se přinutila mírně mě od sebe odstrčit. Pak se pousmála a zastrčila si pramen vlasů za ucho. " Ještě se někdy určitě uvidíme. " " Jasně. " Jenže...
