Love in Fire

7. část

Došli jsme po tátovo řeči zpět do pokoje.
Zapla jsem notebook a koukala jsem se asi na tři filmy. Vůbec jsem nešla na večeři a kolem sedmé večer jsem se šla jen osprchovat a šla jsem si lehnout. Ta vzpomínka na mě dolehla opravdu hodně. Nerada na to vzpomínám.

*****

Ráno mě probudil hnusný zvuk budíku.Už mi bylo líp a tak nějak už jsem zase hodila vzpomínky za hlavu. Šla jsem do koupelny. Osprchovala jsem se, omyla si obličej, vyčistila jsem si zuby a zabalená v ručníku jsem vyšla z koupelny ven. Vzala jsem si čisté spodní prádlo, černé kraťasy, šedívé tílko a červeno-černou kostkovanou košili. Zašla jsem za Taylerem jestli už je hotovej.
,, Dobré ráno, půjdeš semnou na snídani?" zeptala jsem se ho s úsměvem na rtech.
,,Jo půjdu, ale do školy už půjdeš sama." odpověděl.
,, No jasně. Megan." zasmála jsem se.
,, Umíš číst myšlenky?" odpověděl vážně.
,, Ne, stačí když seš můj brácha." smála jsem se dál.
,, Fajn." zasmál se. ,,Tak půjdem?"
,, Jo jasně." odpověděla jsem s úsměvem.
Došli jsme dolů do restaurace. Přešli jsme k pultu s jídlem. Nandala jsem si šunku se sýrem a k tomu rohlík a Tayler si vzal tunu salámu a tři rohlíky.
,, Taylere?! Jak tohle můžeš všechno sníst?!" zeptala jsem se ho.
,, Naprosto jednodušše ségra." zasmál se.
Nehodlala jsem to dál řešit. Dojedla jsem svůj jeden rohlík, zatímco Tayler měl v sobě už všechny tři. Nechápu jak může bejt takovej žrout a přitom ještě ke všemu bejt tak hubenej. Neříkám že já bych byla nějak tlustá, to ne, ale kdybych začala víc jíst, tak bych asi byla za chvíli jak koule. Tayler, ten může jíst kolik jídla chce a je pořád stejnej. Došli jsme do pokoje, kde jsem si vzala tašku a nazula černý vansky. Sešla jsem po schodech dolů k východu a šla do školy. Cestou jsem potkala Megan, která šla směrem k hotelu. Vzpomněla jsem si co po mně brácha a chtěl, takže jsem ji na chvíli zastavila.
,, Ahoj Megan, prosimtě mohla bych si s tebou dneska ve škole promluvit?" usmála jsem se na ni.
,, Ahoj Jess, jo jasně. Tak zamnou pak přijď." odpověděla mi a usměv mi oplatila.
Došla jsem až k naší škole. vešla jsem do naší třídy kde se na mě už z poslední lavice usmívala Rose.
,, Čáu, tak co? povídej! Všechno chci vědět!!" skočila po mně a spustila.
,, Jo taky tě zdravim. Víš co, nebudu ti to popisovat a radši tě tam příští týden vezmu." usmála jsem se na ni.
,, Až příští tejden?!" zamračila se.
,, No jo, protože tenhle tejden budem mít na starosti rodiny který k nám přijedou." v tu chvíli sem si to uvědomila. Už dneska přijede! Bože, nemůžu se už dočkat.
,, Jak na starosti rodiny?" nechápavě na mě koukla.
,, No prostě do toho hotelu budou jezdit různý slavný rodiny a my máme za úkol je provést po hotelu, všechno jim ukázat a tak." odpověděla jsem jí.
,, Slavný?!" vyvalila na mě oči.
,, Jo slavný!! a hádej kdo mi přijde dneska?" radostně jsem vyjekla.
,, Nevim. Kdo?!"
,, Zayn Malik z One Direction. " odpověděla jsem, řekla bych až trochu namyšleně.
,, Počkej. Co? Cože? To si ze mě děláš srandu!"
,, Nedělám." začla jsem se smát.
,, Můžu tam jít dneska s tebou? Prosím!!" začala škemrat.
,, Ne, nemůžeš. Až příští týden." uculila jsem se.
,, Achjo." zesmutněla.
Do třídy přišla učitelka a křikla ať jdeme všichni do lavic. Celej den se táhnul neuvěřitelně pomalu.
Při poslední hodině, to zrovna byla matika, na mě učitelka ukázala že už je čas jít a ať si sbalím všechny věci.
Vyběhla jsem ze školy a rychlostí blesku jsem běžela k hotelu. Vběhla sem do pokoje kde už byl Tayler oblečenej v oblečení od táty. Měl na sobě normální džíny a tričko se značkou tohodle hotelu. Šla jsem k sobě a na posteli jsme měla stejné tričko. Převlekla jsem se do džínů a trička.
Společně s Taylerem jsme seběhli dolů ke vchodu. Před hotelem už byl roztažený červený koberec a byly tam vázy s růžema. Ani ne za pět minut přijela černá limuzína ze které vystpoupila matka s otcem a hned za nimi on a jeho tři sestry. Myslela jsem že omdlim na místě. Vždycky se mi z One Direction líbil nejvíc. Nejsem jejich nějaká fanynka, to ne, ale nějaký jejich písničky jsou hezký. Snažila jsem se udržet na nohách a taky se chovat přirozeně.
Přišli směrem k nám a pán v černém obleku okamžitě spustil: ,, Dobrý den, vítáme vás v Hotelu Ladyegrant. Zde je slečna Cobetová, která vás nejdříve zavede k recepci, kde si vezmete kartu od svého pokoje a hned poté vás tam zavede aby jste si tam mohli dát svá zavazadla. Až si je odložíte do svého pokoje, tak vás provede po celém hotelu a vše vám ukáže." Když to dořekl, pomyslela jsem si. " Aha já jim mám ukázat celej hotel, když sama ani pořádně nevim kde co je. " Nad tou myšlenkou jsem se usmála, ale hned poté jsem úplně zrudla.
Přišla ke mě Paní Maliková a potřasla mi rukou.
,, Dobrý den." pozdravila jsem je všechny a každý z nich mi podal ruku. Teda vlastně až na Zayna. Ten jenom prošel bez toho, aniž by si mě všimnul.
,, Takže nejdřív bychom zašli na tu recepci pro kartu od vašeho pokoje. Sluhové půjdou za námi s kufry a odnesou vám je tam." Strašně sem byla nervózní a šíleně se mi klepal hlas. Musela sem znít opravdu příšerně.
Došli jsme na recepci kde mi dali do ruky tři karty. Předala jsem jednu Paní malikové, druhou Panu Malikovi a třetí sem měla předat Zaynovi. Ten však jen odfrknul a místo toho jsem tu kartu musela dát jeho mámě.
Došli jsme do jejich pokoje a oni si tam dali věci.
Vyšli jsme pryč z uličky a zamířila jsem směrem k bazénu.
,,Nejdřív bych vám ukázala takové ty místnosti kam můžete chodit relaxovat. Sanuna, bazén, posilovna. " dořekla jsem to ale najednou mě zarazil hnusný tón hlasu někoho zamnou. Otočila jsem se a tam stál Zayn a něco si tam žvástal.
,,Je něco špatně?" zeptala jsem se ho a usmála jsem se.
,, Jo! Ty jsi špatně. Proč se tak snažíš?! Je to úplně k ničemu!" dořekl to a já sem se nehorázně naštvala. Chtěla jsem něco říct, ale jeho matka mě přerušila.
,, Omlouvám se za něj. Nechtělo se mu sem, takže si vybíjí zlost na všech okolo. Řekla bych že nás nemusíte provázet po hotelu. Kdybychom něco nemohli najít, mohli bychom za vámi kdyžtak zajít?" zeptala se s úsměvem.
uklidnila jsem se a klidným hlasem jsem odpověděla: ,, Ano jistě, mám pokoj ve třetím patře ulička v pravo." usmála jsem se na ni a odešla jsem s nimi zpět na recepci.
,, Zatím za všechno děkujeme a za Zayna se ještě jednou moc omlouvám." řekla mi Paní Maliková.
,, To je v pořádku. " odpověděla jsem ale propalovala jsem Zayna pohledem. Celou dobu se na mě mračil.
Odešla jsem do svého pokoje.
To není ani snad možný. Co si to dovoluje. Idiot. Je to opravdu kretén. Nemyslela jsem si že je až tak namyšlenej, ale ano, JE!
Je to arogantní, sebestřednej, namyšlenej magor co se stará jen o sebe!!!
Přemejšlela jsem o tom pořád dokola a pak jsem si najednou vzpomněla. Neměl náhodou přijet se Zaynovo rodinou i ten nějaký kamarád?! No to je jedno, nehodlám toho tupce dál řešit a to co by se ho týkalo taky ne.