Love in Fire

24. část

Před hotelem byla limuzína a v ní už byla všechna naše zavazadla.
Rozběhla jsem se k Zaynovi, který byl zády ke mně.
Skočila jsem na něj a rukama jsem mu zakryla oči.
Nic neříkal. Jen se na mě otočil a dal mi rychlou pusu.
,, Můžem?" zeptal se s úsměvem na rtech.
,, Jo." řekla jsem nadšeně.
Nastoupila jsem do limuzíny, kde už byli všichni kluci.
,, Kde máš rodinu?" zeptala jsem se Zayna když nastupoval.
,, Noo, víš, oni nakonec nejeli." nahodil šibalský a nevinný úsměv.
,, Takže jedem samy?" zeptala jsem se lehce šokovaně.
,, Ano." usmál se a přitiskl jeho rty na ty mé.

Cesta na letiště trvala přibližně hodinu. Když jsme vyšli všichni ven tak byl kolem nás nejprve hluk. Naneštěstí si nás všimla nějaká holka, podle jejího trika nejspíš fanynka a začala před letištní halou pištět, že se všichni otáčeli. O okamžik později se k nám seběhli davy lidí a my jsme se nemohli nikam dostat. Bylo to jako kdybychom luskli prsty a najednou jsme byli obklíčeni. Z limuzíny vyšli chlapy jako hora, kterých jsem si mimochodem ani při cestě nevšimla. Postavili se před nás a tlačili před sebou ten celý dav lidí, ktery se tu seskupil. Když jsme se konečně dostali do letištní haly, zjistili jsme si na jaký terminál se máme dostavit zatímco Loui šel vyzvednout letenky. Sedli jsme si na sedačky před terminál a čekali až k nám přijde Louis.
„ Tady máte." Řekl trochu zadýchaně a všem nám podal letenku. Hned jak nám je dal tak zazněla prosba o nastoupení, takže jsme si ani nemuseli zpatky sedat.
„ Měl jsi to tak akorát." Podotkl Liam a jako první vyrazil vpřed.
U terminálu stála dívka, které mohlo být něco kolem 20 a smála se na nás, tedy spíš na kluky, jako sluníčko. Když jí Zayn podával svou letenku tak se na něj do široka usmála.
Blbka, asi neví kolik mu je...
Pomyslela sem si a podávala ji svou letenku. Falešně jsem se na ní usmála a svižně jsem doběhla Zayna, kterého jsem následně chytla za ruku a propletla jsem si s ním prsty. Cítila jsem na našich rukách zezadu pohled. Lehce jsem se zachichotala a kráčela jsem si z vesela dál.
V letadle jsme se usadili na svá místa a poslouchali blbej kecy letušky. Trochu jsem se pozastavila nad tím, jakto že neletíme soukromým letadlem, protože přece jenom kluci si potrpí na luxusu. Chtěla jsem se na to zeptat, ale přišlo mi to zvláštní tak jsem to radši vypustila z hlavy.
Když letuška domluvila tak se konečně letadlo vydalo po své dráze vzhůru. Koukala jsem se z okýnka na šedou asfaltovou plochu jak mi mizí z dozoru a střídají ji sněhově bílé mráčky připomínající ovečky. Po chvíli koukání mi začala tažknout víčka a já upadla do říše snů.
„ Jak jsi mi to mohl udělat Zayne?!" Křičela jsem z plných plic, ale on jen seděl a koukal na špičky svých bot.
„Posloucháš mě vůbec? Jak jsi mi mohl celou tu dobu lhát? Lhal jsi mi ve všem! Všechno jsi věděl!." Sklopila jsem hlavu a z oka mi vypadla slza.
„Bylo to pro tvoje dobro. Prosím věř mi. Nemohl jsem jinak."
„Mohl. " šeptla jsem a snažila se zadržet slzy. „ Kdybych se to nedozvěděla od Nailla, bylo by to pro všechny lepší a nikdo by teď nemusel být v nemocnici!"
Vykřikla jsem znovu a Zayn se na mě zděšeně podíval.
„Jess, podívej... Všechno jsem se to dozvěděl dřív než ty, ale nedokázal jsem to nijak ovlivnit. A Niall... " odmlčel se.
„ Niall se to dozvěděl náhodou, vůbec to vědět neměl. "
V tu chvíli mě někdo chytl pod krkem a přiložil mi pistoli k hlavě.
„ Tak Zayne, už chápeš co jsem myslel tím, že se něco stane když se to dozví?"
Vůbec jsem nerozpoznala ten hlas toho chlapa. Ale byl mi povědomí.
Zayn udělal krok dopředu a ten, který stál zamnou ho okamžitě zastavil.
„ Ještě krok a nebudeš moct tý krávě říct ani sbohem." Když to dořekl začala jsem potichu brečet. Zayn ho neposlechl a udělal další krok. Bum. Všechno se najednou vymazalo a já byla mrtvá.
Moje tělo padalo k zemi.
„Jess, vzbuď se. Jess!" Slyšela jsem někoho jak zvyšuje svůj hlas.
S výkřikem jsem otevřela oči a viděla jsem nad sebou ustaraného Zayna.
Bylo mi zle z toho co se mi zdálo.
„ Co se ti zdálo Jess?" Zeptal se a chytil mě za ruku. Rozhlédla jsem se kolem sebe a zjistila jsem, že jsem stále v letadle a všichni na mě civí.
„ Já.. Há-dali jsme se a pak, pak mě někdo mě někdo zastřelil. " vykoktala jsem ze sebe s těží a koukala jsem před sebe.
„ Už je to v pořádku Jess, nic se nestalo." Konejšil mě Zayn a přejížděl mi rukou po zádech.
Nevím jak dlouho jsem spala, ale nejspíš celou cestu, protože začali hlásit přistávání.
*********
„Mám chytit taxi?" Koukla jsem na kluky a ty se jenom zasmáli.
„ Blázníš? Povezeme si zadky v limuzíně." zasmál se Harry.
„ Aha. Takže soukromým letadlem letět nemůžem, ale limuzína neni problém?"
„ Tak to prr. Soukromým letadlem jsme neletěli jenom kvůli tobě." Řekl Liam a ja se na něj nechápavě koukla.
„ Prej nejsi zvyklá na luxus." Dodal Harry a pokrčil rameny.
Nic jsem na to už neodpověděla a radši jsem si jich nevšímala.
Když jsem viděla Liama jak jde směrem k limuzíně, následovala jsem ho. Naložili jsme vše včetně nás a vyjeli jsme.
„ Jste jako malý děti. " Poznamenal Loui a zamračil se.
„ Ale prosím tě." odfrkl si Harry.
Sledovala jsem kluky v autě a poslouchala o čem si povídají. Pohled mi ale zůstal na Niallovi. Po tváři mu stekla slza, kterou hned stačil šetřít aby si toho nikdo nevšiml. Dneska ještě skoro ani nepromluvil což je u něj obzvlášť divné.
Zatím jsem to nechala být a koukala jsem se z okýnka ven.
Asi po hodině jsme konečně zastavili před hotelem, který byl kus od centra města.
Vystupovala jsem z limuzíny s tím, že si půjdu pro své věci, ale ihned mě udeřil do očí blesk fotoaparátů.
„Kde se tu sakra vzali." zaklela jsem když mě Zayn vtáhl zpět do auta.
„ To nevím, nikdo o nás nevěděl kromě ředitele hotelu." Odpověděl Louis.
Dveře od limuzíny se znovu otevřeli a vstoupil do nich mně neznámý muž.
„ Dobrý den, já jsem Rick Jason a jsem ředitelem tohoto hotelu. Chtěl bych se vám předem omluvit za tento rozruch, ale má dcera se dozvěděla, že zde v hotelu budete a řekla to své kamarádce a ta zase další a pak už to šlo rychlostí světla. No, však to znáte." lehce jsme se zasmáli.
„ No jistě. Řetězová reakce." dodal se smíchem Louis.
„ Máte tady svoji ochranku nebo mám dojít pro hotelovou? " zeptal se Rick.
„ Stačilo by, kdybyste odehnal ty paparazzi." řekl Zayn a koukl z okýnka jak vypadá situace.
„ Hned to bude. A prosím, tykejte mi." řekl a vystoupil ven.
Ještě chvíli jsme mlčky seděli v autě a čekali co se bude dít. Po chvíli už tam nikde nebyli žádní novináři, paparazzi a podobně, takže jsme si oddychli.
Vystoupili jsme ven a zkoumali jsme detaily hotelu Jason. Byl obrovský a podle mého odhadu měl přibližně 10 pater. Měl levandulově fialovou barvu. Před hotelem byla menší fontánka, ze které stříkala voda na všechny strany.
Vyndali jsme zavazadla z auta a šli jsme do hotelu.
Na recepci vzal Zayn kartu od našeho pokoje. Měli jsme zamluvený jeden společný apartmán.
Všichni v jednom pokoji. Žádné soukromý. Pomyslela jsem si.
Všichni jsme byli v 6 patře. Hotel měl dohromady 12 pater a v každém patře bylo něco kolem 15-ti pokojů. Vyjeli jsme výtahem i se zavazadly do šestého patra a zamířili jsme k našim pokojům. Zayn mi podal kartu abych mohla otevřít.
Zastrčila jsem kartu do zámku a s cvaknutím jsem dveře otevřela.
Všichni jsme vešli dovnitř a málem jsme padli od úžasu.
„ Wow." řekli jsme všichni nastejno a poté se tomu zasmáli.
Přímo pred námi byla stěna na níž visela obrovská televize. Naproti ní byl umístěn šedý gauč ze semiše jehož tvar připomínal písmeno U. Kluci se okamžitě seběhli na gauč jako hyeny a zapli si televizi. Já sem se rozhodla udělat pravý opak a koukala jsem se dál po obýváku. Na pravé i na levé straně jsem viděla dvoje dveře mezi nimiž zářili obrazy. Bylo na nich vše od moře až po deštné pralesy. Na zemi ležel huňatý koberec nejspíš připomínající kůži medvěda. Chtěla jsem jít do nějakých pravých dveří, ale levá strana byla pro mě blíž takže jsem otevřela nejbližší levé dveře.
Koupelna. Pomyslela jsem si potom co jsem uviděla vanu vlevo a vířivku naproti. Zdi byly chladivě modré oproti obýváku, kde byly natřené světle zelenou barvou. Vedle vany stál umělý menší listnatý stromeček, který dodával koupelně příjemnou atmosféru. Vana vypadala trochu jako menší bazének, protože byla uložena do prohlubeniny v zemi, ale polovina z ní čouhala ven. Okolo ní byla udělaná výzdoba z kamínků a v nich jsem viděla umístěná malá světýlka. Vířivka byla taktéž udělaná na stejný způsob. Celá koupelna na mě udělala hezký dojem. Vypadalo to romanticky.
Všechno jsem už měla prohlídlé tak jsem vyšla zpět a zamířila jsem do vedlejších dveří. Byl zde záchod, sprchový kout a umyvadlo. To jsem nechtěla zkoumat dál a tak jsem šla přes celý obývák do dveří blíže k televizi. Byl zde první pokoj se čtyřmi postelemi. Dvě u jedné zdi a další dvě u té druhé. U zdi na levé straně od postelí byly dvě skříně bílé barvy. Naproti postelím byly prosklené dveře, které vedly na balkón. Vyšla jsem ven a otevřela jsem pusu dokořán. Byl zde krásný výhled na moře lemovaný větvemi stromů. Přešla jsem po balkóně ke dveřím od druhého pokoje a vešla jsem dovnitř. Byla zde jedna manželská postel nad níž byl obrovský obraz západu slunce. V pokoji byla velká almara vedle dveří na balkón a stoleček s židlí.
Koukla jsem se na hodinky. 16:48. Ještě nebylo tolik hodin a tak jsem si vzala židli a sedla jsem si na balkón. Sledovala jsem koupající se lidi v moři a děti stavějící hradby z písku. Slyšela jsem cvaknutí dveří. Otočila jsem se a oddechnutím jsem se podívala na Zayna stojícího vedle mě.
„ Kde jsi byla? Hledal jsem tě po všech místnostech." Zeptal se a dal mi pusu na tvář.
„ Prohlížela jsem si to tady. Co dělají kluci?"
„ Šli někam na jídlo. Dali mi adresu, abychom za nimi mohli přijít."
„ Aha." zamumlala jsem si pro sebe se stále upřeným pohledem do dálky.
„ Jess?"
„ Jo?"
„ Co se ti zdálo v tom letadle?" tuhle otázku jsem nečekala.

Z pohledu Zayna.
„ Já už ani nevím. Proč tě to zajímá?" zeptala se zakoktaně.
„ No, vypadala jsi vystrašeně a vyděsilo mě to."
„ Mám to rozmazané. Ale vím, že jsme se hádali kvůli tomu, protože jsi mi něco neřekl. Něco jsi mi tajil a já se to dozvěděla od Nialla. No a potom.. Potom mě někdo střelil. Nějaký chlap. Říkal, že teď už chápeš co se stane, když se to dozvím." sakra. Takže je to pravda..
„ Když se dozvíš co Jess?" zeptal jsem se nejistě.
„ To já nevím. Proč tě to tak zajímá?"
„ Jen tak." zalhal jsem a políbil ji.
Musím s tím něco udělat. Jess se nic nesmí dozvědět...

Zdravím vás😂
Omlouvám se, že část je až po 4 měsících, ale dřív mě nic nenapadlo. Teď části psát budu pravidelně a podstivě😂 Žádný přestávky na 4 měsíce😂,tak doufám, že je tu ještě pořád někdo kdo to čte😏
Klaris❤️