11.část

164 5 9
                                    

Po večeři jsme došli s Taylerem do pokoje a já si šla dát lehkou sprchu. Odlíčila jsem se, převlékla se do pyžama a rozhodla se, že už půjdu spát. Byl to opravdu perný den a řekla bych, že už toho bylo pro dnešek dost. Po chvíli jsem přestala vnímat okolí, jako byl například zpěv Taylera ve sprše a usnula jsem. 

***

Ráno jsem se probudila s příšernou bolestí hlavy, které hnusný zvuk budíku dodával korunu. Vstala jsem, přešla jsem do koupelny a rozhodla jsem se, že si dám lehkou sprchu. Za deset minut jsem vylezla z vany ven a nasoukala jsem se do úzkých kraťas s vysokým pasem. K tomu jsem zvolila volné tričko s krátkým rukávem. Udělala jsem ranní hygienu, nalíčila jsem se a šla jsem za bráchou. 
Tayler už na mě čekal u dvěří s úsměvem od ucha k uchu. Pousmála jsem se nad tím, nazula jsem si červené vansky a společně s bráchou jsem vyšla ze dveří ven. 
Sjeli jsme výtahem dolpů do restaurace a přešli jsme k pultu s jídlem. Tayler si toho jako obvykle nandal o tunu víc než já což jsem samozřejmě nepochopila. 
Dojedla jsem, rozloučila se s Taylerem a vyšla jsem do školy. 
Docela mě mrzlo, že jsem na snídani neviděla Zayna, ale tak kdo by vstával v 7:45. 
Sakra!! Proč teď myslím na Zayna?! Jessico! Vzpamatuj se! 
Raychle jsem se vyhrabala ze svých myšlenek a viděla před sebou vysmátou Rose s Danielem. 
Jestli jsem se ještě nezmínila o Danieli, je to Rosiin brácha. Je asi o rok a čtvrt starší než já a chodí o roční vý. Chvíli jsem s nim chodila, ale moc dlouho nám to nevydrželo. Teď jsme kamarádi a rozumíme si o mnohem víc než předtím. 
,, Ahoj Jess." zařvala na mě Rose, přiběhla ke mně a pověsila se mi na krk. 
,, Jo ahoj Rose, taky tě ráda vidím, ale nemusíš mě u toho objímání uškrtit." odtáhla jsem se od ní a začala jsem se smát. 
,, A ahoj Danieli." přesunula jsem se k němu a objala ho. 
,, Jsem rád že tě zase vidím." odtáhl se a usmál se na mě tím jeho rošťáckým úsměvem. 
,, To i já." opětovala jsem mu úsměv a naznačila, že bychom měli pokračovat v cestě do školy. 
,, Jess, kdy už mi konečně řekneš všechno co se děje všechno v tom hotelu? Už jsi mi to slíbila včera a nakonec si mi neřekla vůbec nic!" zatvářila se ukřivděně. 
,, No já v podstatě ani nevím co bych ti řekla. Mám s Taylerem společně jeden pokoj, který je rozdělený na dvě části. Jedna část je moje a druhá bráchy." Rose i Daniel na mě civěli vážně divně, až jsem si myslela že tam vyprsknu smíchy. 
,, Včera odpoledne jsme museli provázet lidi který přijeli po celém hotelu. No já jsem dostala rodinu Malikovou společně i se Zaynem Malikem. " 
,, Počkej s tím teploušem z One Direction?" podíval se na mě zvláštně Daniel. 
,, Není to teplouš!! A ano, přesně s ním." Radostně jsem přikývla. 
,, Tak povídej dál!" pobídla mě Rose. 
,, No nejdřív jsem se na něj těšila, ale po jeho hnusném a drzém výstupu při prohlídce hotelu už jsem se na něj netěšila vůbec. Když jsem je tedy provedla tak jsem si zašla na Starbucks, ale nechtěla jsem jít sama, takže jsem ti napsala." kývla jsem na Rose, který bedlivě poslouchala. 
,, Ale neměla jsi čas, takže jsem se vydala zpět do hotelu. Po cestě jsem však narazila na Zayna. Chvíli jsem se s ním hádala, ale po chvíli z něj vypadlo že se mi omlouvá a že to nemyslel vážně. Povídali jsme si a klábosili o všem možným. Viděli jsme se pak znovu i před večeří a řekněme že se spolu normálně bavíme." Celou dobu jsem sledovala Rosiin a Danielův obličej, který měl pokaždé jinej výraz. 
,, Ty mi tady jako chceš namluvit, že se jen tak kamarádíš se Zaynem malikem z One Direction?" Koukala na mě Rose s pusou otevřenou dokořán. 
,, Ano, ale já ho neberu jako nějak slavnýho, prostě se s ním bavím jako s kamarádem." Zavřela jsem jí rukou pusu a usmála jsem se na ni. 
,, Měli bychom už jít, za 10 minut začínáme." vychrlil na nás Daniel a už sme všichni rychle šlapali do školy. 
Celý den utíkal strašně pomalu, ale hlavně jsem se vůbec na nic nemohla soustředit. Pořád mi nějak samotné nelezlo do hlavy, jakto že se semnou Zayn vlastně baví. Myslela jsem si, že se baví pouze se slavnýma lidma a ne s obyčejnýma holkama jako jsem já. 
Z mého přemýšlení mě vytrhli vybrace mého mobilu. Koukla jsem se na displej a viděla jsem novou zprávu. 
Zayn: tak jak to jde veš kole? :D :P 
Zasmála jsem se nad tím a snažila jsem odepsat tak, aby mě učitelka nenačapala. 
Já: Příšerně, je to tady fakt strašný :D :(
Zayn: Tak už jenom dvě hodiny ne? To není tak moc :P 
Já : To sice ne, ale .... počkej! Jakto že znáš můj rozvrh? O.o
Zayn: Neboj se. Řekl bych, že se to každou chvíli dozvíš. :D;)
Já: hmm, dobře. 

Předposlední hodina utekla celkem rychle, takže už zbývala jen ta poslední. 
Zrovna byla přestávka, která rychle utekla a končila.
Když jsme vcházeli do třídy slyšela jsem jak na mě někdo volá.
Vyšla jsem tedy zpět na chodbu a viděla jsem tam naší ředitelku jak se ke mně řítí.
,, Slečno Cobertová." volala na mě.
,, Ano?" odpověděla jsem a snažila se tvářit mile. Nenávidím ji, ale snažím se to skrývat.
,, Mám na vás takovou prosbu. Mohla by jste semnou jít do kanceláře prosím?" 
Cupitala jsem za ní, až do velké kanceláře. Byla udělaná celkem moderně. Stůl, u kterého byli dvě kožené židle, malý bar a všeljaké jiné věcičiky. 
,, Takže, posaďte se." udělala jsem jak řekla a dál jsem jí naslouchala. To by mě zajímalo co po mně chce. 
,, Chtěla bych vás o něco poprosit." řekla a usmála se na mě. 

******* 
Takže tady je další část. Napsala jsem jí už teď, protože sem měla nápad kterej sme nechtěla vypustit z hlavy. Je to krátká část, tak za to se na mě nezlobte. Co si myslíte, že chtěla ředitelka Jessice říct? 
Doufám že se vám část bude líbit. 
xoxo♥Klára♥

Love in FireKde žijí příběhy. Začni objevovat