Nový život 2

Nechci Rozchod...

Verča

Zase ráno otevřu oči. Ale popravdě miluju rána ten pocit když se vzbudim vedle člověka kterého miluji a nehádame se. Bohužel se bojím že dnes se zase pohádáme včera byl koncert. Kde Petr flirtoval se nějakou holkou. Jak to vím? Řekl mi to Calin. Ale aspoň teď na to nechci myslet. Cítila jsem jak mě někdo obíma pomalu jsem se otočila a viděla před sebou spícího Petra. Byl roztomilej hned jsem se k němu přitulila a to ho vzbudilo.

P:dobré ráno princezno
Políbí mě to vlásů. Přesně o tom mluvím každý ráno miluju to.

J:dobré
Usměju se a podívám se na něj. Hned jak se mi podíva do očí tak ho políbím. On se do polibku usměje. Líbáme se do ty doby než nám dojde vzduch a mi se musíme odtáhnout. Koukáme si navzájem do očí. Oční kontakt ale přeruší on když sykne bolestí jen se nechápavě podívám a vidím že mu do zad škrábe Diego. Pro kterého se natáhnu a položím ho mezi nás on si spokojeně lehne a aspoň chvíli leží.

P:pujdu se vysprchovat
Oznámí mi a já přikývnu. Když odejde na  postel vyskočí i purpur a oba si lehnout. Já je na střídavo hladim. Najednou ale uslyším že petrovy cinkne zpráva na mobilu. Vím že bych neměla ale podívala jsem se kdo mu psal. U zprávy bylo napsáno :luci
Ve zpravě bylo několik srdíček. Hned se mi začali tlačit slzy do očí. Dala jsem telefon na jeho původní pozici a viděla že zrovna vchází Petr. Byl oblečený v černém triku společně s černými džinamy.

J:zlato kdo je Lucie?
Zeptám se ho na rovinu

P:kamaradka proč?
Odpoví zmateně a chystá se vzít si do ruky mobil.

J:kamarádky ti posílaj srdce?
Zeptam se už lehce vytočeně

P:mě jako špehuješ že mi musiš čumet do telefonu?!
Zvedne trochu hlas.

J:je to ta holka že včera z baru?
Pokračuju furt ve svým

P:jo je ale to nemění nic na tom že bys mi měla věřit a ne mi prohlédávat s kým si píšu??!
Celkem už zařve.

J:jak ti mám Věřit když tě vidím jak se skoro v každým baru bavíš s nějakou holkou?!
Vyjedu po něm

P:o tom je vztah máš mi věřit kurva! A Luci je kamaradka
Řekne naposled a vidím jak odchází z místnosti a následně slyším bouchnout hlavní dveře. A je to tu zas. Zas hádka. Nenávidím to. Hned jak odejde tak mi začnou téct slzy po tvářich až začnu brečet. Cítím se jak kdybych mohla za všechno já. Asi přes půl hodinu brečim stále v té samé místnosti. Až pak se rozhodnu zavolat terce jestli by mohla přijít pro moje štěstí souhlasila. A pak i přišla. Byla jsem ráda že tu bude umí mi vždycky zvednout náladu. Hned jak vešla objala jsem ji a začala ji brečet do náruče.

T:pššš klídek všechno mi povíš jdem pro víno a v klidu si sednem.
Jen kyvnu a necham ji aby vešla dovnitř. Hned jak vejde sundá si boty a jde do kuchyně odtud veme víno které naleje do 2 skleniček a následně společně jdeme do obýváku kde jsme se posadili na pohovku. Hned k mám přiběhl Pur Pur a lehl si k terce na klín ta se usmála. A podala mi skleničku.

T:tak začni

J:no ráno bylo jako vždycky úplně kouzelný. Byla jsem zas jeho princezna. Pak si šel dát sprchu. Když odešel nekdo mu napsal. Vím že jsem neměla ale podívala jsem se kdo mu psal. Psala mu nějaká Lucka a poslala zprávu kde byli furt jen srdíčka. Když přišel zeptala jsem se ho kdo to je on řekl že kamaradka a naštval se že ho prej špehuju. A odešel. Navíc ta holka co mu psala byla holka s kterou jsem ho viděla včera flirtoval.
Dokončila jsem popisování zážitku z dneška. A zas si utřela slzy které mi stékali po tváři

T:obě víme že si furt jeho princezna. A to že si se mu podívala do telefonu a on se naštval tak to by se naštval i marťa. Ale chápu i tebe že ses podívala.

J:jo ale vy se s Martinem furt nehádate. Už mě to štve. Miluju ho a chci abychom měli hezkej vztah.
Řekla jsem a zase mi začali stékat slzy po tvářích.

T: Zkus si o tom s ním promluvit. Sice to bude fakt těžký ale musíte byt oba v klidu.

J:to jsem zkoušela ale nepomohlo to.
Řekla jsem zoufale. Terka si ke mě sedla blíž a objala mě kolem ramen.

Takhle jsme se o tom bavili asi ještě 20 minut. Bohužel  Jediná možnost jak to vyřešit by byl rozchod což já nechci ani náhodou. Pak Terka ale už musela jít. Rozloučila jsem se s ní a poděkovala ji za to že je jediná s kterou se o tom můžu bavit. Když odešla rozhodla jsem se trochu uklidit. Když bylo asi 17:47 Uslyšela jsem zámek a hned věděla kdo to je.

Terka

Když jsem šla od verči v hlavě jsem nad tím stále přemýšlela a nějak nevnímala cestu. Najednou do  mě ale někdo vrazil a já spadla na zem

J:promiň nedávala jsem pozor
Hned jsem Promluvila a viděla že ke mě daný natahuje ruku zvedla jsem k němu pohled když jsem uviděla tvář toho člověka hned mi po zádech projel mráz.

Další trochu delši kapitola. Budu ráda za tipy koho asi viděla?

882 slov