Nový život 2

😟

Verča

Možná bych měla začít od začátku.

Když jsme přijeli domu. Musela jsem nad tím přemyšlet nechtělo se mi věřit že to co řikála Terka byla pravda. S Martinem byli Vždycky šťastní samozřejmě tam byli i hádky ale všechno se pokazilo až když Terka znovu potkala Dominika. Z mých myšlenek mě vyrušil Petr.

P:tohle bude ještě špatný.
Promluví a ja souhlasně přikývnu.

J:bude... Bojím se o ní. Nechci ji vidět zas zlomenou. Vždycky jsme si navzájem snažili pomáhat ale s timhle to nepůjde.
Povzdychnu si a zádama spadnu na pohovku. Rukama jsi projíždím vlasy. Petr se ma mě jen kouká ale pak se k pohovce rozejde a sedne si tak aby na mě koukal.

P:zkus se s tím nestresovat. Vždyť si viděla jak vypadal Martin bez terky a Terka bez něj. Oni k sobě prostě patřej.
Hladí mě po tváři a snaží se mě uklidnit.

J:ja  asi máš pravdu... Oni spolu musej skončit.
Pousměju se a on taky.

P:tak poď princezno jdeme spát.
Zvedne se a podá mi ruku kterou přijmu a zvednu se taky. Pak společně už jdem do ložnice.

J:půjdu si dát rychle sprchu.
Oznámim mu a on jen kývne a já si vemu jeho triko a jdu do koupelny. Hned jak se vysvleču z oblečení a vlezu do sprchy. Nechám na sebe dopadat kapky vody. Moje hlava je zas v myšlenkách. I když bych chtěla nemůžu na to přestat myslet. Moje myšlení bylo opět nad mou kamarádkou kterou jsem viděla opět zničenou. Musím nad tím přestat myslet. Tím jsem svoje myšlení aspoň na chvíli zastavila. Po chvíli jsem zastavila vodu a vyšla ze sprchy. Usušila jsem se a vzala si na sebe Petrovo triko které mi končilo v půlce stehen. A vyjdu z koupleny zpět do ložnice kde leží Petr a mazlí se s kočkama. Nad tím se pousměju. A jdu za ním. Hned jakmile si vedle něj sednu on si mě všimne a usměje se.

P:ou už jsi tady tak já jsi du dát taky sprchu a za chvíli se vrátím.
Zvedne se a ja přikrývnu a dal svoji pozornost věnují purpurovy protože diego někam odběhl. Když přišel Petr musel purpura dát stranou a lehl si já se k němu okamžitě přítulila a on  dal svoji ruku kolem mýho pasu a políbit do vlasů.

J:dobrou noc Petře
Řeknu těsně před tím než zavřu oči

P:dobrou princezno.
Znovu mě políbí do vlasů. Já už ale zavíram víčka a s únavou usínám.

Ráno
Z

mého spánku mě probudilo stvoření chodící vedle mě hlavy a nakonec mňoukání a škrábání na stehnech. Rychle otevřu oči a uvidím purpura Který chodí po Petrovo hrudi s naději jednoho z nás probudit. Odvrátit od něj pohled a podívám se na svoje nohy kde vidím diega který škrábe do meho stehna. Hned ucitim bolest což mě donutí jít z lehu do sedu.

J:sakra diego
Promluvím a lehce ho odstrčim. Tím si všimne že jsem vzhůru.

J:nojo kočky mají hlad tak musí všichni vstávat.
Řeknu si opět sama pro sebe protože s petrem to ani nehlo. Já jsem tedy donucena vstát a jít do kuchyně samozřejmě kocouři jdou hned za mnou. Oboum dám do misky jídlo které následně položím na zem. Oni se k miskám hned rozběhnout a začnou jist já jim ještě naliju čerstvou vodu a jsem na odchodu zpět do ložnice. V mém odchodu mi ale zarazil tentokrát už člověk do kterého jsem kvůli ještě trochu přizavřenym očím neviděla. Už jsem čekala na pád na studenou zem. V tom mi ale zabránily 2 mužské ruce. Samozřejmě jsem hned poznala že je to Petr ( ne byl to lupič kterej se právě chtěl vloupal do toho domu 😂😂)

P:princezno koukej kam jdeš.
Uslyším hned jeho po ránu chraplaví hlas. Moje ruce mu hned obmotám kolem krku.

P:a kam jsi mi takhle po ránu utekla?
Zašeptá mi do ucha. A já se z jeho sevření vyprostila.

J:princezna musela jít nakrmit kočky.
Odpovím mu a on se zasměje.

Zbytek dne byl obyčejnej. Celej den jsme leželi u seriálů a užívali si přítomnost toho druhého. Vlastně celej den nebyl obyčejnej. Někdo kolem 18:00 se v našem domě rozezněl zvonek. Tím že moje rty byli příklepené na těch Petrovo nechtěla jsem jak já tak ani on jít otevřít. Když ten někdo zvonil po několikáte byla jsem donucena se od Petra odlepit a jít otevřít. Hned jak jsem otevřela dveře viděla jsem tam mou kamarádku tak zničenou jak nikdy.

J:teri..
Vydechnu když ji uvidím. Hned mě obejme kolem krku a ja ji v obětí mačkam.

J:pšš to bude v pohodě copak se stalo?
Nic nebyla schopna odpovědět. Proto jsem se z obětí odtáhla a společně jsem šli do obýváku kam po chvíli přišel Petr. Terka brečela tak že nebyla schopna slova. Když se aspoň trochu uklidnila začala mluvit.

T:  (vyprávění začne od toho kde to minule a Terkou skončilo) něco ve mě to nemohlo udělat nemohlo se s dominikem vyspat. Jsem ráda že to pochopil. Když jsem šla k tobě na ulici jsem viděla Martina vedle sáry..oba mi věnovali znechucený pohledy a v tu chvíli jsem začala brečet. Chyby mi i když ho z půlky nenávidím.
Řekne hodně rychle co se stalo.

J:zlato.. To bude v pohodě určitě se s Martinem k sobě vrátíte.

T:ale ja už s ním nechci bejt.
Řekne zdrceně.

A takhle to probíhalo celej večer. Terka neustále brečela 😟

V 23:00

T:můžu tady spát?

J:ty kdykoliv
Řeknu a naposled ji obejmu. Pak už jen vidím její siluetu odcházející do pokoje...

Další část na světě 😎popravdě s ni už nejsem vůbec spokojená 😂

923  slov.