Nový život 2

Sen..

Verča

Byla jsem v tranzu. Nevěděla jsem co dělat. Po chvíli jsem ale ucítila že svoji hlavu položil na moje rameno. V tu samou chvíli jsem otevřela oči hned se mi vyskitl pohled na mě a na Petra.

P:dobrý ráno. Můžu se zeptat jak jsem se tady ocitl?
Řekne chraplavym hlasem.

J:volal jsi mi někdy uprostřed noci že ti Calin utekl s klíčema takže jsi musel jít jsem.
Usměju se. A vykroutim se mu z obětí.

P:aha a proč jdeš pryč?
Řekne smutně.

J:ehm.. Protože jsem jen v ručníků tak se chci oblíct.

P:myslím si že nebude potřeba aby ses oblíkala.
Zkousne si spodní ret. A já cítím jak  mi  tváře rudnou.

J:Petře nech toho
Řeknu lehce vyrušena z míry.

P:no neříkej že bys nechtěla
Řekne a pořád mě skenuje pohledem.
Chce ještě něco říct ale to už jen vidím jak běží k záchodu. Hned se hlasitě rozesměju a jdu za ním. Vidím ho jak kleči na zemi u záchoda. Opět se nebráním smíchu a jdu za ním.

J:se ti nepovedlo no
Vysměju se mu když si vzpomenu že před pár sekundami se mě snažil dostat do postele a teď tady zvrací.
Sednu si vedle něj a začnu mu prohrabávat jeho nově nabarvené vlasy na bílo. Po chvíli Petr zvedne hlavu a smutně se na mě podívá. Vidím jeho kruhy pod očima a tváře které jsou lechce zbílené.

J:dneska zůstaneš u mě ju?
Promluvim s úsměvem a on přikývne.

Oba se ze studené země zvedneme a on si jde vypláchnout pusu. Já stojím za ním a čekám až odejde jelikož se chvi převlíct. On tedy po té odejde a ja se v koupelně zamknu a převlíknu se do černých legín a bílé krátké mikiny. Svoje hnědé vlasy jsem si dala do vysokého culíku. Pak jsem už vyšla z koupelny a viděla že se Petr v pokoji nenachází. Proto vyjdu směr kuchyně protože kam jinak by mohl zrovna on jít.

Terka

Celý den mám v hlavě jen ten jeho přiblble dokonalý úsměv. Nemůžu na něj přestat myslet zas! Jeho tmavě oříškové oči které mě vždy pečlivě sledovali. Jeho dokonale vytvarovane měkké rty které chutnali po nikotinu. Jeho úžasně roztomilý smích díky kterému se můžu roztéct. Jeho úsměv který jsem viděla každé ráno když jsem se probudila. Jeho velké dlaně které mi při každém dotyku zpusobovali hejno motýlku  v břiše. Pomalu jsem si uvedomovala že hasan má pravdu. Jako kdyby mi Dominik ukradl nějaké city a držel si je u sebe. City které bohužel Martinovy nikdy nepatřili. Za celou dobu co jsem doma jsem nic neudělala pouze jsi uvařila špagety a topila se vy svých myšlenkách. Nějak kolem půlnoci jsem ale usla.

Sen

Šla jsem parkem ruku v ruce s nějakým o kom jsem zatim nevěděla. Zastavili jsme se u krásného výhledu na Pardubice. Opřela jsem se o malou zídku a sledovala noční město. Dotyční si zatím sedl na lavičku opodál. Když jsem se na něj otočila konečně jsem viděla jeho tvář. Domča. Hned jsem se usmála když jsem viděla jak mě jeho oříškové oči sledují.Přisla jsem hned k němu a stoupla jsi před něj on se natáhl a za ruku mě stáhl k sobě na klín. Bylo to kouzelný jen já a on. A k tomu krásný výhled na Pardubice. Opřel si čelo o to mé a koukal mi  do očí. Už jsem to nevydržela a musela znovu cítit jeho rty na těch mích. On se nebránil a hned začal spolupracovat.

Hned jsem otevřela se starchem oči a posadila se na postel s hlavou v dlaních. Hned jsem se otočila na místo vedle mě bylo prázné. Jen jsem si povzdechla a natáhla se na druhou stranu pro telefon. 3:47 tolik přesně ukazovali hodin...bože už s ním mam i sny. Nemůžu nemůžu s nim být znovu. Nemůžu opustit Martina... Nejde to tak proč nad tím sakra přemýšlím?!

Máme tu další část doufám že se líbí ❤️ budu ráda když napíšete do komentu jak si myslíte že to dopadne s terkou, níkem a Martinem. Vaše typy si ráda přečtu

670 slov.